Na koho padají ruské bomby?

Nadevší očekávání, zahájilo Rusko svou vlastní vojenskou operaci v Sýrii, s cílem podpořit Bašara Asada. Přiznejme si ať se nám to líbí, či ne.

Asadova pozice je do budoucna  zárukou jakés takés stability  státu a regionu po neúspěšném arabském jaru.

Čas potvrdil, že „ůspěšná“ arabská jara s podporou západních států  v severní části Afriky, nepřinesla očekávanou stabilitu. Msta vůči bývalému režimu v Lybii, byla nahrazena   kmenovými  spory o moc.

Dlouhodobá občanská válka v Sýrii vyhání tisíce obyvatel do Evropy. Současně tato  válka v Sýrii je  hrozbu pro sousední Libanon, kde  syrská vláda  podporuje protiizraelské hnutí Hizballáh. V Izraeli panují  obavy, že by mohlo  dojít  ke konfrontaci  na syrsko-izraelské hranici. Asada podporuje současná irácká vláda, která je vedena příslušníky šítů  v zemi. Rusko je pro Asadův režim hlavním dodavatelem zbraní, Irán pomáhá Sýrii finančně. 

Nejvýznamnějšími podporovateli opozice jsou Turecko, Sauddská Arábie, Katar. Turecko spolupracovalo se sekulární opozicí, Saúdská Arábie a Katar podporují   sekulární opozici a džihádisty. V roce 2015 Saúdská Arábie, Turecko a Katar podporovaly zbraněmi, penězi a volnou cestou přes turecké území islamistické povstalce z fronty an-Nusra,  která je napojená na  Al-Kaida. Tyto státy dodávají opozici v masovém měřítku zbraně a nechávají opoziční jednotky cvičit na svém území či je dokonce cvičí samy. Některé syrské povstalce vycvičila a vyzbrojila i CIA, která  investovala přibližně 1 miliardu dolarů do výcviku a výzbroje asi 10 000 protivládních povstalců. Výsledkem tohoto výcviku je zběhnutí  k ISIL. 

Kdo jsou  an – Nusrá,  ISIL a Svobodná syrská armáda?

Dřihádistická an – Nusrá, se řadí mezi opoziční síly Bašara Asada,  jejímž cílem je svržení režimu Asada a nastolení islámského státu. Současně je an-Nusrá  odnoží  Al –Kaida, která má zkušenosti z válek v Afghánistánu, Iráku, Alžírsku, Jemenu, či Bosně. An-Nusrá je podezřelá z organizování teroristických útoků a válečných zločinů, jako například mučení, vraždění zajatců či znásilňování. Kritizována je také za perzekuci osob na základě náboženského vyznání. Část bojovníků z an-Nusrá přešla k ISIL.

ISIL byla původně iráckou pobočkou organizace Al-Káida. V průběhu roku 2013 však začala ISIL pronikat i do Sýrie a spolupracovat s an-Nusrá. V lednu 2014 ISIL bojovala se Syrskou svobodnou armádou a lákala bojovníky z an-Nusrá, v únoru 2014 s ní přerušila vztahy i Al-Káida. ISIL následně začala bojovat i proti samotné an-Nusrá. V červnu 2014 ISIL výrazně posílila i v samotném Iráku.

Svobodná syrská armáda, uzavřela na bojišti na předměstí Damašku příměří s ISIL za účelem společného boje proti syrské vládě.  K Islámskému státu přeběhlo mnoho bojovníků Svobodné syrské armády, které cvičila a vyzbrojovala americká.

Jakkoliv měly an – Nusrá,  a Svobodná syrská armáda chuť bojovat proti Bašaru Asadovi, nakonec většina těchto bojovníků skončila u IS. Z tohoto hlediska jsou tyto bojůvky nebezpečné pro celý vývoj  situace  v Syrii, Libanonu, Iráku  a pro sousední Izrael.

Za současného stavu po neúspěchu USA eliminovat IS, převzalo iniciativu Rusko. Důvodů k převzetí iniciativy je několik. Tím hlavním je pomoc Bašáru Asadovi, proti an – Nusrá,  ISIL a Svobodné syrské armádě a stabilizace jeho režimu. Z pohledu dlouhotrvajícího konfliktu je to asi to nejrozumnější, co může Sýrii potkat.  Dá se oprávněně předpokládat, že  po případném pádu Bašara Asada, se rozhoří konflikty mezi jednotlivými opozičními skupinami, které v podstatě prosazují tvrdou variantu islámu a nic se nevyřeší. Situace bude podobna na vlas té v Lybii.  

Rusko si je vědomo, že na straně IS bojují Čečenci, kteří mají eminentní zájem na destabilizaci některých zakavkazkých republik, které jsou ve společném svazku s Ruskem. Tato hrozba v případě vzestupu IS, je pro Rusko tím hnacím motorem, který odstartoval nedávné nálety na pozice IS s cíle je zničit.

Můžeme si myslet o Rusku co chceme, ale jeho aktivity v Sýrii vychází na základě žádosti Bašara Asada. Západní státy bombardovaly Sýrii jednak bez žádosti Asada, tak i bez mandátu OSN.  Jediným cílem bylo svrhout Asada s podporou opoziční milic z řad an – Nusrá,  ISIL a Svobodná syrská armáda, ale co po jeho svržení? Jaké jsou vize, když v postatě militantní islámské bojůvky přechází k IS, který je nyní nepřítelem č. 1.