O rozruch ve Sněmovně, postarala advokátka Klára Samková. Na semináři „Máme se bát islámu?“ mluvila o tom, že islám je podle ní, jako nacismus a komunismus.
Na protest odešli někteří účastníci semináře ze zemí, kde Islám má své historické kořeny (Turecko, Saudská Arábie atp.).
Podíváme-li se do historie lidstva a většiny náboženství, nebo politických stran, vždy šlo o podmanění si masy lidi úzkým kruhem „vyvolených“, ve jménu všemohoucího, či jiného guru v nějž většina věří, že jej spatří, či jinak skrze něj vejde do království nebeského, či vybudují lepší společenský řád např. komunismus. Avšak se tak nikdy nestane.
Porovnala-li pani Samková Islám s nacismem, či komunismem, je potřeba stejně tak pohlédnout na církev. Tedy na katolickou církev. Zajimavý text je např. zde
Nacismus a jeho likvidace si vyžádala životy 72 milionů lidí, Za ideály komunismu zahynulo 94 350 000. Počet obětí, které si vyžádalo šíření myšlenek Ježíše Krista a církve svaté není znám. Lze s jistotou říci, že od dob, co katolická církev existuje, do doby ještě nedávno minulé, přišel o život na celém světě, nejméně stejný počet lidí, jako za nacismu a komunismu dohromady.
Církev se ústy posledních papežů přiznala, že se dopouštěla po staletí bezpráví, zabavovala, zcizovala movité, nemovité majetky, zabíjela a vraždila ve jménu všemohoucího a šíření jeho myšlenek, zejména v latinskoamerických zeních. Po staletí, se bez požehnání církve a odevzdáváním „desátků“ neuprdla většina tehdejších Evropských panovníků, včetně oslavence Karla IV.
Máme-li se bát islámu, nelze odpovědět jinak, než ANO!
Toto je mapa šíření Islámu
A něco z dějepisu pro základní školy
Toto je pro změnu mapa osmanské říše.
Nechybělo mnoho a Vídeň by roku 1683 padla. Kdyby Vídeň padla, zcela jistě by padla i Praha a další města a evropské státy. Malou Stranu by místo barokních kostelů zdobily mešity, z Venzelplatzu by byl jeden velký bazar, jak jej známe např. v Istanbulu. Chrám sv. Víta by byl dostavěn již vestylu Hagia Sofia. Současná Pražská kavárna by byla prohlášena za nezákonnou organizaci bezvěrců, punktující plány Android (neplést si s Antropoid) na odstranění zastupujícího říšského osmanského protektora.
Ve starověku, kdy si Arabové podmanili část Evropy, později pak osmanská říše to vše byly výbojné války s cílem rozšířit říši a Islám. Obdobně starověký Řím zvětšoval své území. Nutno však připomenout, jeden nepopiratelný fakt, že jak za Arabské říše, starověkého Egypta, tak Římské říše docházelo k předávání vědění na poli lékařství, matematice, stavitelství, apod. Obdobně tomu bylo u církevních řádů, např. Jezuitů – kde kláštery byly centrem vědění, šíření ale i řízením toho, co lze uvolnit, jak a co neznámé, právě objevené vykládat, či naopak zakázat. Až tak vzdělaný lid nebyl pro církev nebyl žádoucí, lid bylo potřeba udržovat v bohabojnosti..
Ale zpět k roztržce, kterou vyvolala slova pani Samkové, která nyní bude vláčena, jako novodobý kacíř, jak sdělovacími prostředky, policajty, soudem, tak i profesní komorou, za to že si odvážila řící, že na tom islámu je vskutku něco divného? Historické konsekvence jsou známy.
Někde jsem se dočetl (zde), že hordy Mongolů, zastavil „generál Bahno“. V závěru tohoto textu je tato zajímavá stat, cituji:“
Pro islámskou civilizaci představoval mongolský vpád ryzí tragédii, například po dobytí Bagdádu Mongolové vyvraždili několik set tisíc lidí, možná dokonce milión. Muslimští historikové se vzácně shodují, že vpád Mongolů islám zásadně proměnil a místo zjemnělé arabské kultury a vzdělanosti se prosadila daleko bojovnější verze tohoto náboženství.“
Ostatně od 7. století až do roku 1718 byli obyvatelé Malé Asie v pernamentních válkách. Proto něco na výše uvedeném tvrzení vědců něco bude.
Ještě jeden zajímavý postřeh. Jestliže, turecký velvyslanec odešel na protest výroků paní Samkové, o islámu, určitě měla dávno před výroky Samkové, velvyslance Turecka, rozpálit do běla, vojenská podpora a aktivace buňky kurdských milic v Praze. Kde je pane velvyslanče napsáno, že zbraně, co dostala kurdská milice od ČR, nejdou do první linie v boji proti tureckému státu?
Podle tureckého prezidenta není mezi kurdskými povstalci a teroristickým uskupením Islámský stát (IS) rozdíl.
Ankara na rozdíl od Washingtonu řadí YPG k teroristickým organizacím. Milice jsou podle ní napojeny na Stranu kurdských pracujících (PKK), proti níž turecká armáda bojuje od roku 1984. Turecko tvrdí, že Kurdové v Sýrii bojují o rozšíření územních zisků. Washington naopak považuje YPG za cenného spojence v boji proti IS. Nedávná praxe nám však ale říká, že USA se ve svých hodnoceních spojenců, zejména v Arabském světě, pravidelně mýlily.
