Uherský Brod poznamenala tragická událost, kdy host počal bez okolků střílet v restauraci. Na konci události je osm mrtvých hostů, střelec pak obrátil zbraň proti sobě. O příčinách důvodů k takovému skutku můžeme zatím jen spekulovat.
Zřejmě bude nutno přehodnotit zákon o zbraních a střelivu. Osobně bych se přikláněl k době, jaká tu byla před revolucí. Tedy, že zbraň měly ozbrojené složky – policie, celnící, armáda. V tehdejších fabrikách sloužily vrátným k ostraze podniku, popřípadě určeným a prověřeným osobám k ostraze dovozu výplat z banky. Každá zbraň a střelivo muselo sedět. O vyzvednutí zbraně ze sejfu se prováděl zápis o důvodu vyzvednutí zbraně. Tolik tedy výlet do minulosti.
Po revoluci byl celý zákon o zbraních a střelivu, několikrát překopán. Nejsem příznivcem toho, aby bylo umožněno občanu, si po absolvování zkoušek a psychotestů, koupil zbraň.
Jsou důvody, jako ochrana majetku, života, tím důležitým mít k ochraně zbraň? Pokud dojde k situaci a zbraň bude použita, děje se tak v jiných souvislostech – ke spáchání trestné činnosti, - loupež, vražda. Při odcizení zbraně, jde zase o provedení nějakého trestného činu se zbraní v ruce.
V případě střelce z Uherského Brodu víme, že zbraně, kterými zabíjel, držel legálně. Jen jak si nechápu, vstřícnost úřadů k povolení dvou zbraní. Umím to pochopit u myslivce – brokovnici a kulovnici.
Současně bych se pozastavil u vyjádření policejních a politických špiček , že šlo vyšinutého jedince. Občas každému někdy „hrábne“ v bedně . Občas máme ten pomyslný den, kdybychom vraždili, jak na běžícím pásu, abychom si řádně "zchladili žáhu". Stane se, že opravdu tzv. „hrábne v bedně" a stane se skutek, který by se za normálních okolností asi nikdy nespáchal. Rozvedu to trochu šířeji, bych byl správně pochopen. V případě mačetového útoku na severu Čech, šlo o plánovitou pomstu, za předchozí vyhození výlupků z hospody. Někdo vyvraždí rodinu z důvodu, že řeší, nějaké své osobní trable, dluhy, exekuce, nezaměstnanost, rozvod, děti, zahýbající manželka apod. Prostě tzv. prdne v bedně a pak to jede. Na konci může být smrt blízkých – potencionálních viníků situace z pohledu vraha, nebo smrt nevinných lidí, jako v tomto případě.
Každý jsme každému nějak divní. Třeba, že chováme, tváříme, smějeme něcemu jinému, než by se očekávalo, nezdravíme partaje v činžáku, pouštíme nahlas hudbu, hádky v rodině, píšeme stížnosti na úřady, apod. Jakkoliv se nemohu ztotožnit s činem toho člověka, určitě se nemohu ztotožnit s tím, že by byl psychicky narušený, tak jak byl označený. Jak tedy mohl mít obě zbraně v držení? Leda, že by zvoknul od poslední platnosti zbrojního půkazu. V blízkém okolí se neutají, pokud má někdo zbraň, nebo dvě, Pokud si okolí myslelo, že byli manželé "nějací divni" psychicky, proč neusilovalo o odebrání zbraně, zvláště tehdy pokud měla manželka střelce vyhrožovat zabitím?? Pokud policie řešila soužití manželů s okolím, proč neřešila odbrání zbraní, pokud tam byly evidentní pohrůžky zabitím?
Mám v blahé paměti případ střelby v myslím v Jih. nebo Zapadočeském kraji, kde docházelo k výhružkám a nakonec k vraždě. Přestože policie měla indicie, z moci úřední nekonala. Nechránila, pomáhala nepřímo vraždit. Není Uherskobrodský případ se stejnou šablonou?
Jakkoliv je tragedie pro pozůstalé strašná, může můj blog vyznít, jako obhajoba střelce. Omyl. Důvody o příčinách tohoto skutku neopravňují povolané, k ad hoc mediálnímu závěru, že šlo o vyšinutého jedince. Ke skutečnému závěru k osobnosti a důvodech střelby střelce vede dlouhá cesta. Ale pro media řaději vyšinutý jedinec, lépe se to vyjímá v titulcích.
