Když se něco semele, může za to vyšinutý jedinec.

Uherský Brod poznamenala tragická  událost, kdy host počal bez okolků střílet v restauraci.  Na  konci události je osm mrtvých hostů, střelec pak obrátil zbraň proti sobě. O příčinách důvodů k takovému skutku můžeme zatím jen spekulovat.

Zřejmě bude nutno přehodnotit zákon o zbraních a střelivu. Osobně bych se přikláněl k době, jaká tu byla před revolucí. Tedy, že zbraň měly ozbrojené složky – policie, celnící, armáda. V tehdejších fabrikách sloužily vrátným k ostraze podniku,  popřípadě určeným  a prověřeným osobám k ostraze  dovozu výplat z banky.  Každá zbraň a střelivo muselo sedět.  O vyzvednutí zbraně ze sejfu se prováděl zápis o důvodu  vyzvednutí  zbraně. Tolik tedy výlet do minulosti.

Po revoluci  byl celý zákon o zbraních a střelivu, několikrát překopán. Nejsem příznivcem toho, aby bylo umožněno občanu, si po absolvování zkoušek a psychotestů, koupil zbraň.

 Jsou důvody, jako ochrana majetku,  života, tím důležitým mít k ochraně  zbraň?  Pokud dojde k situaci a zbraň bude použita, děje se tak v jiných souvislostech – ke spáchání trestné činnosti, - loupež, vražda. Při odcizení zbraně, jde  zase o provedení nějakého trestného činu se zbraní v ruce.

V případě střelce z Uherského Brodu víme, že zbraně, kterými zabíjel,  držel legálně. Jen jak si nechápu, vstřícnost úřadů k povolení dvou zbraní. Umím to pochopit u myslivce – brokovnici a kulovnici.

Současně bych se pozastavil u vyjádření policejních a politických špiček , že šlo vyšinutého jedince.  Občas každému někdy „hrábne“ v bedně . Občas máme ten pomyslný den, kdybychom vraždili, jak na běžícím pásu, abychom si řádně "zchladili žáhu". Stane se, že opravdu tzv. „hrábne v bedně"  a stane se skutek, který by se za normálních okolností  asi  nikdy nespáchal. Rozvedu to trochu  šířeji, bych byl správně pochopen.   V případě mačetového útoku na severu Čech,  šlo o plánovitou pomstu, za předchozí vyhození výlupků z hospody. Někdo vyvraždí rodinu z důvodu, že řeší,  nějaké své osobní trable, dluhy, exekuce, nezaměstnanost, rozvod, děti, zahýbající manželka apod. Prostě tzv. prdne v bedně a pak to jede. Na konci  může být smrt blízkých – potencionálních viníků situace z pohledu vraha, nebo smrt nevinných  lidí, jako v tomto případě.

Každý jsme každému nějak divní. Třeba, že chováme, tváříme,  smějeme něcemu jinému, než by se očekávalo,  nezdravíme partaje v činžáku, pouštíme nahlas hudbu, hádky v rodině,  píšeme stížnosti na úřady, apod. Jakkoliv se nemohu ztotožnit s činem toho člověka, určitě se nemohu ztotožnit s tím, že by byl psychicky narušený, tak jak byl označený. Jak tedy mohl mít  obě zbraně v držení? Leda, že by zvoknul  od poslední  platnosti zbrojního půkazu. V blízkém okolí se neutají, pokud má někdo zbraň, nebo dvě, Pokud si okolí myslelo, že byli manželé "nějací divni" psychicky, proč neusilovalo o odebrání  zbraně, zvláště tehdy pokud měla manželka střelce vyhrožovat zabitím??  Pokud policie řešila soužití manželů s okolím, proč neřešila odbrání zbraní, pokud tam byly evidentní pohrůžky zabitím?

Mám v blahé paměti případ střelby v myslím v Jih. nebo Zapadočeském kraji, kde docházelo k výhružkám a nakonec k vraždě. Přestože policie měla indicie, z moci úřední nekonala. Nechránila, pomáhala nepřímo vraždit. Není Uherskobrodský   případ se stejnou šablonou?

Jakkoliv je tragedie pro pozůstalé  strašná, může  můj blog vyznít,  jako obhajoba střelce. Omyl.   Důvody o příčinách tohoto skutku  neopravňují povolané, k ad hoc mediálnímu závěru, že šlo o vyšinutého jedince. Ke skutečnému  závěru k osobnosti  a důvodech střelby střelce vede dlouhá cesta.  Ale pro media řaději vyšinutý jedinec, lépe se to vyjímá v titulcích.