Paní Nečasová (Nagyová) nám předvedla poslední tanec svého stranického života, když se nadobro rozešla se svou matičkou stranou – ODS. Myslel jsem si, že bývalá vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády má svou svou hrdost. Není tomu tak již, asi ty měsíce vazby ji téměř vyléčily.
Ach, jo? Kde že ty loňské sněhy jsou, kdy všichni ti prďolové, chtěli-li se dostat k premiérovi, museli tzv. na všechny čtyři. Bez patřičného vstupně - uvítacího balíčku, pro pani Dominu, zůstaly dveře kabinetu nedobytné. Pan Čistý, tak mohl občas nerušeně, zdokonalovat boj proti nekalostem, za neprokazatelné úplatky.
I přišel čas a pověstné ucho se utrhlo. S tím se utrhlo věcičko. Vláda, ministři, poslanci, premiér i jeho ředitelka. Všechen ten sajrajt, pečlivě tutlaný se vyšplouchl. K blití je to.
Kojná strana ODS se rozhodla řádně zatočiti se svými škůdci a viníky jejího malomocenství, jež si celou tu dobu hřála na svých prsou.
Jako by někteří ztratili zbytek soudnosti, snaží se o přijetí do lůna své kojné, která je odstrčila, odkopla. „Kopnout si do ženy, která řízením osudu leží na zemi, je sice možné, ale je to projevem slabošství,“ napsala paní Nečasová (Nagyová), šéfovi partaje, Petru Fialovi.
Jo, holt moc, je mocný nástroj. Kolik „kopanců“ dostali ti, kteří řízením paní exředitelky Nečasové (Nagyové) , leželi na zemi, to nebylo slabošství, to byla nabubřelost, sila moci.
Myslím, pani Nečasová (Nagyová), že jste ještě nedosáhla plné pokory a „pokání“, proto je lépe držet ústa.
S přáním hezkého dne,
nesympatizant s ODS, jiných stran a hnutí
Jaroslav Komosny
