Dýcháním ke zdraví...

Začalo to Endogenním dýcháním...  V knize "Medicína třetího tisíciletí" se tvrdí, že endogenní dýchání může ovlivnit Váš život. Kniha je postavena na poznatcích jak způsob dýchání ovlivňuje pochody v organismu.K provozování endogenního dýchání je doporučen patentovaný trenažér. Jedná se však o dlouhodobý proces a výsledky nejsou při krátkodobém použití patrné.  

Mé jméno je Kolísek, testování jsem prováděl na sobě, doplnil jsem poznatky a následně doporučuji jak postupovat a jak si sestrojit jednoduché dýchací zařízení.
Doba testování endogenního dýchání byla stanovena na 1/2 roku. Lze říci, že testování probíhalo denně podle doporučeného návodu. V počátcích se zdálo, že tento proces přináší výsledky téměř okamžitě, ale po deseti dnech se můj zdravotní stav vrátil do původního stavu. Je mi 68 let trpím těžkou artrózu. Během doby kdy bylo prováděno endogenního dýchání se tento stav nezlepšil, spíše mírně zhoršil. Denně jsem musel brát léky proti bolesti. Za kladný poznatek lze jednoznačné považovat, že jsem se naučil dýchat bráničním způsobem, nádechy jsou do břicha, aniž je třeba na způsob dýchání myslet. Rozbor krve byl po uplynutí uvedené doby v normálu, nicméně léky vzhledem k bolestem způsobených artrózou, lékař i nadále doporučil.
Endogenní dýchání v tomto případě, nepřineslo viditelné změny, tím ovšem není řečeno, že nebyly ovlivněny vnitřní tělesné procesy, které nejsou vizuálně patrné.
To, že dýchání je velmi důležitý proces je známo od nepaměti a lze jim napravit řadu tělesných neduhů.
V odborné literatuře je popsáno jakým způsobem dýchají mořští savci, konkrétně velryby. Velrybí organismus dokáže 50x efektivněji využít nadechnutého vzduchu než člověk. Přitom jak člověk tak velryba patří do řádu savců.
Složení vdechovaného vzduchu, jak známo je, že atmosférický vzduch obsahuje 21% kyslíku a 0,045% kysličníku uhličitého. Kysličník uhličitý má v průběhu dýchaní svůj význam a byly na akademické úrovní vyvinuty postupy jak vpravit do lidského organismu více tohoto plynu. Byly však problematické a na amatérské úrovni neproveditelné.
Zvýšený obsah kysličníku uhličitého v plícních sklípcích, s přítomnými fyziologickými a biochemickými ději, umožní výkonnější zásobování buněk tkání kyslíkem. Měřením lze prokázat, že vydechovaný vzduch obsahuje přibližně 16% kyslíku a 4% kysličníku uhličitého. Vydechnutý vzduch je podstatně bohatší na kysličník uhličitý. Kdybychom dýchali tuto směs plynů, donutili bychom tělo pracovat efektivněji, aktivací volných buněk. Je to vlastně dýchání na kyslíkový dluh a je to simulace dýchání ve vysokých nadmořských výškách.
V Dagestánu u pramenů jedné řeky, žijí vysoko v horách lidé a v údolích mají mnohdy své příbuzné, tedy geneticky podobné jedince a přesto je mezi těmito lidmi značný rozdíl v délce trvání života. Lidé v horách se dožívají podstatně vyššího věku.
V Suchumi na břehu Černého moře je průměrná délka života přibližně 65 let. V horských osadách nedaleké Abcházie se lidé dožívají běžně 90 až 100 let. Britský lékař Mac Carison sledoval životní podmínky Chunzů, v horách Pakistánu v provincii Kašmír a například, nenašel ani jedno onemocnění, která považujeme ve stáří za nevyhnutelná. Staří lidé se zde těšili úžasnému zdraví a ve velmi dobrém stavu měli oči a zuby. Lidé z této oblasti se vyznačují vysokou pracovní houževnatostí, nejsou nervózní, netrpěliví a nehádají se.
Americký vědec M.Wolker zkoumal pro změnu jedince vysokého stáří žijících v horách Ekvádoru. Tito lidé běžně překračují věkovou hranici 100 let, jsou pohybliví a vyhlížejí svěže. Onemocnění jako je rakovina, angína pectoris, cukrovka, jaterní a ledvinové choroby, oční zákal či artritida, prostě neznají.
Je však málo pravděpodobné, že by se někdo z civilizovaného světa chtěl usídlit někde na Kavkazu, v Himalájích či snad v horách Ekvádoru. Je však otázkou kolik bychom zaplatili za bezproblémových dvacet a více let života.
Z toho lze usoudit, že jak a co dýcháme má podstatný vliv na stav organismu a na délku života. Dýchání je nejdůležitější funkci lidského organizmu, která ovlivňuje celkový zdravotní stav a rezervní možnosti každého jednotlivce. Složitý systém dýchání sjednocuje jednotlivé orgány a soustavy v jeden nepřetržitý proces. 

Procesu se účastní:
Průdušky coby orgán plynné výměny a ventilace soustava krevního oběhu, která zajišťuje přenos kyslíku z průdušek do buněk a naopak kysličníku uhličitého z buněk do plic.
Vědeckým zkoumáním je zjištěno, že dýchací proces + využití kyslíku probíhá na úrovni buněk.
Veškeré buňky našeho organizmu využívají kyslík v průběhu látkové výměny. Dá se říci, že se tak na dýchání podílí celý náš organizmus. Z uvedeného důvodu se dýchací cvičení již od pradávna využívají v lékařství jako léčebný prostředek při onemocněních dýchacích orgánů, krevního oběhu a nervové soustavy, ke zlepšení látkové výměny a ke zvýšení fyzických a mentálních schopností a fyziologických rezerv organizmu.
Nutno zdůraznit hlavní přednost metod léčebného dýchání, která spočívá v jejich univerzálnosti, bezpečnosti a ekologických vlastnostech.
Dechová cvičení lze aplikovat jak u dospělých, tak i u dětí. Správně prováděná cvičení jsou bezpečná, nenarušují vnitřní prostředí organizmu, zachovávají a zlepšují jeho ekologii, jsou slučitelná s kterýmikoli druhy léčení a nemají kontraindikace.
Během dýchacího cvičení prochází lidský organizmus krátkodobým hypoxickým tréninkem připomínajícím vysokohorský pobyt. Je známo, že vzduch se sníženým o obsahem kyslíku dýchají zdravím proslulí kavkazští století horalové. Výzkum prokázal, že takové dýchání normalizuje arteriální tlak, zlepšuje krevní oběh a stav nervové soustavy, zpomaluje proces stárnutí a 2-3x zvyšuje energetický potenciál jedince. Dýchací trénink napomáhá zlepšení ventilace plic a zpevňuje dýchací svaly, což podporuje úspěšnou léčbu plicních a bronchiálních onemocnění dětí a dospělých.
Endogenní dýchání po půl roce testování nepřineslo viditelné účinky, tím však nelze říci, že by tento způsob dýchání ztratil svůj význam. Přístroj pro endogenní dýchání byl upraven, částečně se změnil dýchací postup. Bylo třeba dodržet, aby při dýchání vzniklo v plících prostředí s hypoxií a hyperkapnií. Dýcháním přes jednoduchý přístroj se také zvětšuje rozsah změn koncentrace plynů se zásadním vlivem na energii krve a kapacitu plic. Motivací byla skutečnost jak dýchají jogíni, jak trénují lovci perel, kteří vydrží pod vodou až 8 minut, chování lidského organismu ve vysokých nadmořských výškách a v neposlední řadě poznatky o dýchání mořských savců.

Test opět zahájila osoba, která dýchala 1/2 roku endogenně.
Patentovaný Frolovův přístroj, který se využívá při endogenním dýchání se nedá při dýchání na kyslíkový dluh využít. K dýchání na kyslíkový dluh je použita velmi jednoduchá sestava a je podivné, že tento způsob dosud nikdo jako celek nepropagoval. Vychází se z toho, že vydechnutý vzduch obsahuje méně kyslíku a podstatně více kysličníku uhličitého. Vydechnutou směs plynů při dýchání na kyslíkový dluh je třeba znovu nadechnout. K tomu si vyrobíme jednoduchý nástroj. Budeme potřebovat potravinářskou hadičku na stáčení vína a umělohmotnou nádobu třeba PET láhev od Coca Coly o obsahu 2,5l, později láhev od sirupu o obsahu 4 l. Tím je naprosto vyloučeno použití materiálů, které by mohly svým složením lidskému organismu škodit. Proč 4 l ? Lidské plíce mají v průměru obsah nadechnutého vzduchu cca 5,5 l. Vydechnutá směs plynů naplní nejprve láhev 4 l, obsahem 16% kyslíku a 4% kysličníku uhličitého. Při opětném nadechnutí přes láhev vdechneme nejprve její obsah a do plné kapacity plic zbývá 1,5 l atmosférického vzduchu. Tento poměr se zdál jako nejvhodnější, ale záleží na skutečné kapacitě plic dýchajícího, je vhodné začít dýchat z lahví 2,5l. Pro pohodlné dýchání je pak třeba odzkoušet menší či větší nádobu. 

Sestavení přístroje: 

Sestavený přístroj kopíruje prakticky všechny možnosti patentovaného Frolovova trenažéru. Navíc jsou doplněny další zdraví a kondici prospěšné prvky. Sestavení přístroje je velmi jednoduché, i když technicky naprosto odlišné od patentovaného originálu, tento přístroj není a nebude předmětem jakýchkoliv omezení.
Využijete-li nabízené podpory podprahové nahrávky, speciálně sestavené pro dýchání s hlasovou informaci o době dýchání a proces doplňte užíváním koloidního stříbra, které hubí 650 druhů virů bakterií a plísní je cesta ke zdravému způsobu života otevřená. Zde je třeba podotknout, že nastavení je individuální, podle fyzické kondice a zdravotního stavu. Celý proces musí být nenásilný, avšak při nádechu je nutný podtlak v plících a při výdechu přetlak. 

Jednoduší varianta:

Přístroj s potravinářskou hadičkou vyrobíme tak, že do zátky z umělé hmoty vyvrtáme otvor, který je o málo menší než průměr hadičky na stáčení vína. Ve dně nádoby opět vyvrtáme otvor průměr 12 mm. Hadičku nasuneme do otvoru v zátce a přišroubujeme na láhev. Hadičku zkrátíme na 50 cm. Tato konstrukce zaručí stabilní hypoxií a hyperkapnií, to je přetlak a podtlak v plících. 

Složitější varianta:

Trochu složitější přístroj a samozřejmě zdravotně nezávadný, je částečně totožný, jen místo hadičky je použit regulační ventil, přístroj je nazvaný "Dýchátor". Regulační ventil /koncovka na hadici pro pitnou a užitkovou vodu/, je přilepen vteřinovým lepidlem k zátce ve které je otvor o průměru cca 12 mm. Regulačním ventilem lze regulovat hypoxií a hyperkapnií, to je přetlak a podtlak v plících a postupným uzavíráním ventilu se tyto tlaky upravují, zvětšuje se náročnost dýchání s prokazatelnými kladnými vlivy na lidský organismus. Uzavíráním regulačního ventilu prodlužujeme nádechy a výdechy a následkem toho se mění i složení vydechovaného vzduchu. 

Závěr.

Můj zdravotní stav se mírně zlepšil, co však považuji za téměř zázrak, po deseti dnech jsem vysadil všechny léky, na krátkých trasách necítím bolest i když podle okolí stále chromu. Vzhledem k tomu, že chromu již mnoho let, je to prostě v mozku zafixované i když necítím bolest, stále uhýbám v domění, že se bolest projeví. Výše uvedeným způsobem dýchám 2 měsíce. Zlepší se i podstatně fyzická kondice, kapacita plic a kvalita krve.

Postup dýchání: 

Ať již použijeme dýchání přes hadičku nebo využijeme přednosti Dýchátoru postupujeme následovně:

Dýcháme zásadně jen ústy přes přístroj, to jak nádechy tak i výdechy a nejlepší poloha těla je vleže s pokrčenýma nohama.

1. Nadechujeme se co nejvíce do břicha a vnímáme jak se nám břicho zvedá. Nádech ukončíme nadechnutím do horní částí hrudníku.

2. Zatajíme dech tím, že v ústech jazykem ucpeme dýchací otvor a provedeme první cvik. Zatlačíme krátce ploskami nohou jako bychom se chtěli nadzvednout a potom z počátku intenzivně, následně mírně vydechneme. 

3. Provedeme další nádech, břicho - hrudník, opět zatajíme dech a sevřeme půlky zadku intenzivně k sobě. Následuje silný a pak mírný výdech.

4. Postup dýchání se opakuje, další cvik je, že sepneme ruce na slolaru a zatlačíme proti sobě a při stálém tlaku proti sobě přesunem ruce za hlavu.

5. Postup dýchání se opakuje, za hlavou zahákneme ruce a táhneme od sebe a pohybujeme zpět k solaru.

6. Postup dýchání se opakuje, položíme ruce na čelo a zatlačíme hlavou dopředu.

7. Postup dýchání se opakuje, sepneme ruce za hlavou a hlavu zatlačíme dozadu.

8. Postup dýchání se opakuje, poslední cvik ze série je, že zatneme ruce v pěst a uděláme tzv. kulturistický cvik "korbu", propneme svaly na rukou, prsou, břichu a zádech.

9. Proces dále opakujeme po dobu jak dlouho vydržíme, nejdéle cca 30 minut. Z počátku je vhodné dobu výrazně zkrátit a to obvzláště pokud je naše fyzická kondice nižší, jinak budete cítit bolest i při otevření očí.

Tímto postupem donutíme mozek, aby se věnoval tomu co děláme. Pokud nebudeme neustále ve střehu, zapomeneme co máme dělat, respektive, kde se právě v provádění cviků nacházíme. Takto vlastně nastolujeme psychické uvolnění, myslíme totiž na své tělo a nepříjemnosti, které vás mohou provázet, prostě mizí.

Ilustrační fota naleznete: www.regenclub.cz