Pohádka o tom, jak se profesor Neumyvakin začal „umývat“ i zevnitř

Tento pán onemocněl arteriosklerózou provázenou problémy se srdcem a mozkem, hypertenzí, arytmií a zvýšenou tepovou frekvencí. A když se jeho vyléčení nedařilo, přišel na velice jednoduchý způsob, jímž se vyléčil sám.

Bylo nebylo. V jednom velikém městě, které se nazývalo Moskva žil lékař, dermatolog, který ve svých 52 letech náhle onemocněl.  Protože byl profesorem na lékařské fakultě, obrátil se na kolegy, aby mu pomohli. Dostal ty nejlepší léky, které byly v té době dostupné. Léčil se, léčil, ale nic nepomáhalo. Jeho srdci se stále nedostávalo kyslíku.

Rozhodl se, že nechce umřít a musí tedy něco pro to udělat. Šel do lékárny a studoval vlastnosti jednoho přípravku za druhým, o nichž si myslel, že by mohly pomoci. NIC! Obrátil se opět o pomoc ke kolegům, jenže ani tam nebyl úspěšný.

Až jednou mu v lékárně padl zrak na jednu zcela běžnou lahvičku. Byl to obyčejný, laciný peroxid vodíku. Vzal ji do ruky, prohlížel a najednou - asi šestý smysl - mu řekl, TO JE ONO!

Přišel do práce a hlásil kolegům „Našel jsem to, co hledáme“. Kolegové se divili a chtěli vědět co to je a kolik to stojí. Když zjistili, že jde o laciný peroxid vodíku, začali se smát. I tak profesor trval na tom, že se bude čistit 3%ním roztokem peroxidu vodíku.

A začal 3x denně „umývat“ svůj trávicí trakt, vždy 30 minut před jídlem. Zpočátku začal jednu kapku peroxidu ředit dvěma lžícemi vody. Postupně dávku zvyšoval, až se dostal na 10 kapek. Dnes už ví, že může kapat i do většího množství vody a účinnost bude stejná. Takže denně pozřel 30 kapek přípravku, určeného k desinfekci poranění. A při tomto množství srdce přestalo bolet a začalo fungovat správně.  Mohl chodit do práce pěšky a dokonce i vyšlapal schody. Svou léčbu podpořil také vitaminem C  a ultrafialovým zářením. Dodržoval  správnou životosprávu a denně měl i fyzický pohyb.

Měl ze svého objevu a uzdravení obrovskou radost. „Pověsil dermatologii na hřebíček“ – i když ne tak úplně, protože už věděl, že i ona souvisí s vyčištěním trávicího traktu. Ale začal svého objevu využívat také pro druhé – učí léčit „vymyšlené nemoci“, jak nazývá celou řadu civilizačních chorob. Říká, že se zabývá pouze osvětou osobní odpovědnosti každého člověka za své zdraví. Studuje zákonitosti fyziologie, na základě kterých funguje lidský organismus.

A tak pomáhá lidem nejen se stejnou diagnózou, kterou měl sám, ale mezi nemoci, které dle něj „neexistují“ (je to projev nevyčištěného trávicího traktu), řadí i cukrovku, rakovinu, dokonce i Parkinsonovu nemoc (říká, že po třech měsících léčby již pacienti chodí sami nakupovat, aniž by se jim třásly ruce).

Vše vidí ve vyčištění trávicího traktu a tím i odstranění chronických zánětů. A říká, že polovina nemocí jde vyléčit pouze vodou. Minimálně pít denně 1,5 až dva litry vody.  „Čistá voda je elektrolyt. Přináší energii a informaci a ještě čistí.

Pokud člověk pije málo vody, krev mu zhoustne a srdce ji nemůže normálně pumpovat. Pokud kapiláry nepracují dobře a srdce není schopné pumpovat zahuštěnou krev, tak ta se hromadí ve velkých cévách a je z toho hypertenze. Kapiláry se nachází ve svalech. Proto je třeba praktikovat každodenně i tělocvik, gymnastiku, prostě mnoho pohybu.

No a přišel i na to, že pouze cvičení a čištění na vše nestačí. A zdůrazňuje další důležitý faktor i jídlo. Začíná tím, že jídlo je nutné vždy řádně rozkousat. Upozorňuje, že v průběhu jídla se nemá pít – kaše v žaludku je zpracovávána žaludeční šťávou, jejímž základem je kyselina chlorovodíková. A tak, když při jídle pijeme, kyselinu ředíme a trávení se prodlužuje. Potraviny pak začínají ve střevech hnít – a i toto se vstřebává a stává nedílnou součástí buněk. Tak vzniká 30 – 35% znečištění. To směřuje do jater, k plicím, do srdce, které je dále dopraví do ledvin. Prostě hned je co čistit.

A říká, že jsou i případy, kdy peroxid vodíku spálil sliznici žaludku některých lidí – zkrátka není to všelék a důležité je, aby se maximální dávka nepřekračovala.

Přesto je svým objevem nadšený. A na své klinice dosahuje vynikajících výsledků. Zpravidla do tří měsíců vyléčí i velice těžké případy.

Doporučuje naučit se správně zacházet se svým zdravím. Tělocvik, otužování, stravování, ekologie, pravidelné očisty organismu. A pít dostatek vody před, nebo po jídle.  A také upozorňuje, že je důležité nastavit si svou psychiku optimisticky. Člověk musí mít vše v pořádku a nejvíce u sebe doma.

Tato pohádka trochu vybočuje z citátu Osha,  o odbornících, který jsem uvedl na závěr svého článku 7.10.2017. Nebo snad nevybočuje? – Možná dermatolog není odborníkem na celého člověka. Nevím. Ale je to jen pohádka, tak si to přeberte.