Opravdu poškozuje obezita zdraví?

Hubnete  cestou diety nebo výživy? Poškozování zdraví a obezita jsou spojené nádoby. Obezitě zpravidla předchází špatný zdravotní stav. Obecně se soudí,  že čím více nadbytečného tuku máme, tím větším zdravotním rizikům  se vystavujeme. Optimálně fungující a živený organismus však obezitu  nepřipustí!

Při nadváze, nebo dokonce obezitě je často vyšší hladina cholesterolu, vyšší krevní tlak, či zvýšená hladina cukru v krvi – někdy i všechny tyto příznaky najednou a pak mluvíme o metabolickém syndromu.

Za posledních několik desetiletí představuje obezita především ve vyspělých zemích  obrovský zdravotní (a tím i ekonomický) problém. Zvláště  alarmující je to, že roste obezita i u dětí. Stravovací návyky a životní styl přebírají od dospělých.

Odborníci, hledající příčiny obezity, sestavili seznam nejen fyziologických a sociálních, ale  i dědičných faktorů, které se na tomto stavu podílejí. I když genetické zatížení není zcela zanedbatelné, tak u většiny osob může mít pouze částečný vliv. Usuzuje se, že hlavní příčinou je energetická nerovnováha. Jedinec přijímá více kalorií, než vydává. Při konzumaci „prázdných kalorií“ (charakteristické pro českou kuchyni), pak tělo vedle obezity trpí i podvýživou. Člověk cítí značnou únavou, omezuje pohyb, zvyšuje  tím počet nespálených kalorií, které se přemění na tuky  a je tu začarovaný kruh.  Jak tedy z něj ven?

Musím konstatovat, že odpověď není snadná. Názory  vědeckých pracovníků působících v  oblasti výživy se často různí. Výsledky jednotlivých výzkumů jsou dokonce někdy i protichůdné. Správná orientace v této oblasti vyžaduje individuální přístup, komplexní pojetí, přičemž zdravá výživa je pouze jednou ze součástí zdravého životního stylu – i když tou nejdůležitější!

Chápu, jak pohlížet na výsledky výzkumů, kterých je k disposici obrovské množství. Pracoval jsem několik let ve statistice a zjistil,  že výsledek je významně závislý na zadání a metodice zpracování. Proto dokáži  pochopit a využít výsledky pokud vím, která instituce výzkum prováděla, za jakým účelem, kdo byl zadavatel, na jakém vzorku byl výzkum prováděn, jakou dobu a za jakých podmínek.

Jako příklad základního rozporu mohu uvést diametrálně odlišné názory (a výsledky výzkumů) na to, zda mléko je škodlivina, či zdravá potravina.

Světově uznávaný odborník na výživu a ochranu zdraví Dr. Tomáš Husák, který pracoval ve výzkumu lékařské fakulty v Edinburgu a na lékařské univerzitě v Paříži a působil v Mezinárodní federaci  pro zpracování dat v komisi hodnocení údajů o zdraví, říká jednoznačně: mléko (a všechny živočišné produkty) nejsou vhodnou potravinou pro člověka. Má pro to vědecké podklady a pádné argumenty. Je velké množství studií, které naopak dokazují prospěšnost mléka pro lidskou výživu. Poslední byla publikována na internetu právě v době, kdy píši tento článek. Přesto, že plně souhlasím s Dr. Husákem (jeho argumenty, důkazy a uváděné statistiky jsou opravdu pádné)  sám, za určitých podmínek, svým klientům v konzumaci mléka nebráním.

Je třeba klienty posuzovat individuálně a sledovat účel. U redukce váhy sleduji, zda klient má zdravotní, či estetické problémy, zda má u něj větší hodnotu rychlost redukce nebo fixace redukovaného stavu.

Optimální, z hlediska zdraví, je redukovat hmotnost měsíčně o 1 kg, tvrdí španělský specialista  na sportovní výživu Dr. Garcia  (jehož školení jsem nedávno absolvoval). Pro klienty jsou však nejčastěji přijatelné  3 kg měsíčně, což cestou řízené výživy je možné i při rozumném využití některých živočišných složek potravin.

Využitím diet a chemických přípravků k vyprázdnění tukových buněk, můžeme redukovat hmotnost velmi rychle, avšak pouze dočasně a s vědomím, že dochází k vážnému poškozování zdraví. Statisticky je dokázáno, že výrazné výkyvy v hmotnosti vedou ke zkracování života až o několik let. V  případě, že nepotřebujeme drasticky a rychle hubnout kvůli problémům s pohybovým aparátem, je rozumnější si svou váhu ponechat  a redukovat ji pomalu cestou zdravé výživy.

Kdy jsme obézní?  A můžeme to změnit?

Světová zdravotnická organizace již od roku 1965 zavedla Index tělesné hmotnosti (BMI -  body mass index). Tělesnou hmotnost podělíme druhou mocninou výšky. Nad BMI 25 jde již o nadváhu, při 31 a výše o obezitu. Je to však velmi hrubé a nepřesné. Důležité je znát množství tuku a jeho umístění v těle. (Prof. John Yudkin z University College v Londýně  vyšetřoval dva bratry, kteří měli shodně BMI 22,3.  U jednoho však činil tělesný tuk 9,1% a u druhého 21,2%.  Tedy to, že vypadáte zdravě, máte ideální hmotnost dle BMI ještě neznamená, že je vše v pořádku.)

Přesto bych uvedl, že běžná nadváha (BMI 25–29) ještě nemusí znamenat  žádné zdravotní riziko a lidé mohou mít z toho spíše problém estetický (nebo někdo i psychický).

Ten, kdo chce změnit nepříznivý stav musí změnit nejen stravovací návyky, ale především celý životní styl. Ač to vypadá obtížně realizovatelné, je to snadné.  Základem je to, že se člověk musí v průběhu celé terapie cítit příjemně, při tom přijímat zdravou výživu, dodržovat pitný režim, pohybovou aktivitu, vytvořit si pozitivní vztah ke svému rozhodnutí (nebrat to jako nutné zlo), vyvarovat se stresům a v případě negativních  postojů k tomuto procesu (chci zhubnout, ale nevěřím tomu)  zahájit i formování podvědomí cestou řízené relaxace a dopřát si pravidelný a dostatečný spánek.

Pokud se ale cítíte plni energie, zdraví, výkonní a Váš problém je ryze estetický a psychologický,  pak se přikláním k jedné z  rad Radky Štefaňákové  v její knize „Hubnutí po česku“.  Udělejte si ze své postavy přednost!

A samozřejmě zdravě se stravujte, ale mějte na pamětí, že nejsme na světě proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom tu mohli být! Náš imunitní systém je geniální a pokud ho nepřetížíme, sám nám optimální hmotnost a postavu pomůže vytvořit. Podpořme ho v tom zdravým životním stylem a pozitivním myšlením. Buďme  šťastní, spokojení, věnujme se své rodině, přátelům,  udržujme dobré vztahy i na svém pracovišti. S dobrou psychikou, spokojení, šťastní  a optimisticky naladění dokážeme plnit všechny své sny – i o dokonalé postavě!