Je zdraví prospěšné být vegetariánem?

Naše strava je lékem i jedem. Záleží na tom co a kdy konzumujeme. Věděl to i nejznámější lékař starověku Hippokratés když napsal: „Nechť tvá strava je tvým lékem, a ne tvůj lék tvoji stravou“.

Přesto, že od přírody nejsme vybaveni na požívání masa, tisícileté zvyklosti z nás činí všežravce.  Není to dávno, co lidé na každého, kdo odmítal jíst maso, pohlíželi jako na někoho divného, kdo si poškozuje zdraví. Nebyly známy ještě studie o škodlivosti masa pro lidský organismus. Vegetariány se  lidé stávali především z etických a ekologických důvodů.

Ctili právo na život každého živého tvora a vadilo jim zlé zacházení se zvířaty a jejich utrpení na jatkách. A také negativní vliv velkochovů zvířat na ekologii (vyprodukují více skleníkových plynů než automobily, spotřebují o proti rostlinné výrobě  obrovské množství vody – na 1 kg hovězího masa 16 000 litrů, zatím co na 1 kg brambor jen 16 litrů, 61% obilovin, které by mohlo nasytit až tři miliardy lidí, je krmivem pro zvířata …).

Sám jsem se stal vegetariánem až když jsem si uvědomil škodlivost masa pro lidský organismus. A to nejen z důvodů nevhodného složení masa pro naši stravu, ale i pro přenos stresových hormonů do lidského organismu. A i z tohoto důvodu v dnešní době vegetariánů hojně přibývá.

Správně vyvážený vegetariánský jídelníček pozitivně ovlivňuje vysoký krevní tlak, snižuje riziko cévní mozkové příhody, infarktů, nádorových onemocnění, napomáhá řešit zácpu, migrény, bolesti kloubů i další choroby.

Nikdy nevznikla vědecká práce, která by považovala vegetariánství za nezdravé. Přesto ještě i nyní někteří méně informovaní lidé tvrdí, že vegetariáni mají nedostatek bílkovin (prý chybí ty živočišné).

Pravdou je, že pro nahrazování masa neexistuje žádný nutriční důvod, ale psychologický a estetický se najde (těm, kteří začínají, chybí maso na talíři – ale to jde o překonávání návyku, nikoli o deficit). A tak se vyrábí bezmasé napodobeniny masných výrobků.

Všechny živiny (především plnohodnotné bílkoviny) jsou v dostatečné míře zastoupeny v rostlinné stravě a energetických polích, z nichž jsme je schopni čerpat.. A co doporučuje člen odborného grémia České společnosti pro výživu a vegetariánství pan Jaroslav Škvařil, organizátor kurzů zdravé výživy?

1.Jako hlavní potraviny ve výživě dospělých a dětí používejte obiloviny s využitím všech složek zrna (má poznámka: u pšenice pozor na způsob zpracování a na lepek, genetickou úpravou stoupl ze 7% na 30%!), luštěniny, olejnatá semena, ovoce a zeleninu.

2. Konzumaci živočišných potravin omezte na bezpečné množství.

3. Omezte příjem potravin s vyšším obsahem soli

4.Vyhýbejte se konzumaci ztužených tuků

5. Omezte spotřebu trvanlivých potravin (zpravidla obsahují mnoho aditivních látek) a rafinovaných potravin (potraviny jsou při výrobě zbaveny některých vitaminů, minerálních látek a jiných biologicky aktivních látek jako bílý cukr, bílá mouka, oleje a tuky).

6. Jako základ pitného režimu používejte nápoje s nízkokalorickou hodnotou a slabou mineralizací. (Vhodné nápoje: pramenitá či kvalitní vodovodní voda, nevhodné nápoje: slazené nápoje, mléko, minerální vody s vysokou mineralizací.)

7. Vyhýbejte se konzumaci alkoholických nápojů. Pokud pijete alkohol, pak denní maximum je asi 20 ml. alkoholu, tedy jedno pivo nebo 2 dl. vína a u žen doporučuje polovinu.

Dále doporučuje příjem energie podřídit individuální potřebě, věnovat pozornost kvalitě potravin a počet jídel během dne i poměr jednotlivých druhů potravin také přizpůsobit individuální potřebě.

A MUDr. Jan Vojáček je stručnější: říká „Vyhýbejte se všem průmyslově vyráběným potravinám, zvláště prodávaným v supermarketech. Já nejvíce nakupuji na tržištích a od známých farmářů“.

K samotnému stravování by toho šlo napsat opravdu hodně. Zvláště, když v době blahobytu – a já tvrdím (byť jsem kritický), že žijeme v blahobytu – naše strava má horší nutriční hodnoty, než chudá strava, kterou jsme měli bezprostředně po válce.

Způsob stravování a potřeba pravidelné konzumace léků (které navíc zpravidla nic neléčí) vedou k tomu, že čím více utrácíme za potraviny a léky, tím je náš zdravotní stav horší!

Správně uplatňované vegetariánství je jednou z cest ke zdraví a vyššímu věku, ale není pro každého. Při jídle není důležité jen to, co jíme, ale také, jak nám to chutná – tedy emoce, která je pro zdraví stejně důležitá.

A tak, pokud už maso musíme jíst, dbejme na kvalitu a chápejme jej jako sváteční jídlo. Tedy  1x týdně, jak to bývalo za mého mládí. To ještě organismus zvládne škodliviny vyloučit a nemusí to znamenat v budoucnu zdravotní problém.

Každopádně, pokud si dokážete maso odepřít a neutrpíte tím psychickou újmu, doporučuji - v zájmu zdraví - se vegetariánem stát. A že tím pomůžete ochraně zvířat a  životnímu prostředí je bonus navíc.