Jak komunikuje duše s tělem ?

V medicíně na to odpovídá obor zvaný psychoneuroimunologie (PNI). Jejím významným představitelem v České republice je MUDr. Jan Šula.

Jde o lékaře, který vystudoval 3. lékařskou fakultu UK v Praze a po atestaci odešel na praxi do USA. Po té sbíral zkušenosti ještě i v Evropě. Je prvním Čechem, který byl přijat do The Royal Society of Medicine. Podílí se na klinickém výzkumu regulačních neuropeptidů ve Švýcarsku,  USA a Skotsku. Působí v Římě, Barceloně, St. Perersburgu a v Praze.

V letošním podzimním speciálním čísle k 25. výročí časopisu Regenerace obor psychoneuroimunjoogie (PNI) představil. Využívám jeho informací v tomto časopise na stranách 16 – 17, abych tento obor zprostředkoval také čtenářům mého blogu. Videorozhovor s tímto lékařem jsem již na blogu zveřejnil, nyní připojuji krátký rozhovor Dr.Šuly u Jana Krause:  http://jdem.cz/dkcmf3

Výzkum PNI hledá mechanizmy, kterými dosahuje aktivace hypotalamu (část mozku) jenž řídí imunitu.

Vztahy mezi duší a vznikem nemoci studovali všichni velcí filosofové, léčitelé i lékaři. Objevem molekulární biologie a opiátových receptorů přišla nová doba pro rozvoj této vědy a na rozdíl od psychosomatiky dokáže zmapovat a popsat cesty, které skryté pochody v těle spouštějí.

Již v roce 1985 americká lékařka Candance D. Pert  prokázala, že specifické neuropeptidové receptory jsou přítomné na buněčných stěnách jak mozku, tak imunitního systému. Objev, že neuropeptidy a neurotransmitery  (například dopamin nebo serotonin) působí přímo na imunitní systém. Vysvětluje to mechanismy, jimiž jsou  emoce, lymbický systém a imunologie vzájemně hluboce propojené. Kromě toho se ukázalo, že imunitní a endokrinní systémy moduluje nejen mozek, ale i samotná centrální nervová soustava.

Imunitní systém a mozek spolu navzájem komunikují prostřednictvím signalizačních cest. Mozek a imunitní systém jsou dva hlavní adaptivní systémy těla. Znamená to, že mají schopnost měnit se dle aktuální situace (v dříve publikovaném videu Dr.Šula mimo jiné popisuje případ, kdy si pacient úrazem přerušil míchu, ale podařilo se mu zabránit ochrnutí – přesto, že míchu měl fyzicky přerušenou, po léčbě – kde musel být sám velmi aktivní – chodí a dělá i dřepy. Při tom by jasně měl být ochrnutý. Část funkce míchy převzaly jiné orgány).

V křížovém průniku jsou zahrnuty dvě hlavní osy: jednak hypotalamus – hypofýza – nadledvinky (HPA) a druhou osou je sympatický nervový systém (SNS). Ten se podílí na řízení vnitřních orgánů cév a má svá centra v oblasti hrudní a bederní míchy a jeho součástí je pleteň solar plexus. Sympatikus zrychluje činnost srdce, ovlivňuje cévy, činnost trávicího ústrojí, rozšiřuje zornice. Pokud je výrazně aktivován,  spouští poplašnou reakci – stres.

Nejdůležitější systém řízení stresu představuje osa HPA. Její reakce ovlivňuje více faktorů, například různé typy a trvání stresorů nebo jedinečné osobnostní faktory  naší individuality. Pokud se tato osa dá do pohybu, aktivuje cytokiny, molekuly přenosu zánětu s nimiž je vnitřně propojena.

Zánětlivé cytokiny stimulují adrenokortikotropní hormon (ACTH) a sekreci kortizolu  - zatímco naopak glukokortikoidy, jiné hormony produkované nadledvinami, syntézu prozánětlivých cytokinů potlačují.

Toto je základní mechanismus, který ovlivňuje naše emoce. Tak funguje vztah duše a těla.

Trápím-li se, jsem-li nespokojen, mám-li strach, nevěřím v úspěch  spouštím zvýšenou produkci glukokortikoidů, čímž snižuji aktivitu svého imunitního systému. Pak se může stát, že bílé krvinky, jejichž činnost se utlumí, mohou propustit třeba rakovinnou buňku. Každé autoimunitní onemocnění je spojeno s poruchou imunity a probíhá prostřednictvím uvedeného mechanismu.

Tolik tedy můj výtah základních myšlenek z článku Dr. Šuly.