Koukám na všudypřítomné plakáty oranžové strany a nestačím se divit, jak hluboko může úroveň předvolební kampaně klesnout a co všechno si lidé nechají líbit.
„Lepší budoucnost pro obyčejné lidi.“
„Náš program je výhodný pro obyčejné lidi.“
„Účty pravice nesmí platit obyčejní lidé.“
Kdo nebo co to je, ti „obyčejní lidé“? V jakém významu? Kdo to určuje, jaká jsou kritéria? Obyčejné je zboží ležící v regálech hypermarketů. Obyčejné jsou automobily stojící jeden za druhým. Obyčejný je den, který nepřinesl žádnou novou událost. Obyčejný je televizní program. Obyčejná je tužka. Ale vy? Pravý význam obyčejnosti je lhostejnost, zvyklost ve smyslu neproměnlivost, stejnost. Obyčejní lidé jako zarytci, bez vlastních zkušeností, bez vlastního rozumu, houf stejných myšlenek a vzorců chování.
Připustit svou vlastní obyčejnost znamená popřít všechny své individuální zážitky, svůj původ, historii, smysl života, cíle, přednosti, nectnosti, dovednosti, vztahy. Připustit svou vlastní obyčejnost znamená být neživým zbožím v regálu. Spíše než obyčejní lidé existují lidé s pocitem obyčejnosti. A existuje také skupina lidí, která se schovává za politickou stranu a která má snahu tento pocit zneužívat, pěstovat, prohlubovat, šířit a hlavně z něj profitovat. „Obyčejnost“ v podání marketingového oddělení ČSSD je tak ve skutečnosti synonymem ke slovům naivita, odevzdanost, lenost, hloupost.
Proč vůbec trestat „neobyčejné“ ve prospěch „obyčejných“? Vždyť je to proti zdravému rozumu! Ke zpochybnění současného sociálně-demokratického konceptu není potřeba hledat viníky bilionového státního dluhu ani vysmívat se komediantovi, který se v rychlém sledu divadelních představení pořádně nenaučil svou roli a plete si krasobruslení s rychlobruslením. Stačí si jen uvědomit, že socialisté budou v každých volbách potřebovat co nejvíce „obyčejných“, tedy vždy udělají maximum pro rozšíření jejich řad. A proto sociálně-demokratická politika nikdy nemůže přinést slibované výsledky. Jde pouze o obchodní strategii, jak dostat houfy lidí k urnám a zajistit, že vhodí ten „správný“ lístek. Vy totiž nesmíte dosáhnout úspěchu, budou vás opět potřebovat v příštích volbách, s holým zadkem a nataženou rukou.
Pokud jste byli schopni dočíst až sem, věřím, že máte na víc než být „obyčejnými“. Nenechte si nalhat něco jiného. Chtít lepší budoucnost znamená v první řadě vymanit se z pocitu obyčejnosti a co nejrychleji vyběhnout s těmi, kteří vás v něm chtěli nechat utápět. Úspěch je schovaný v uvědomění si vlastní neobyčejnosti. Pokud však trváte na tom, že patříte do kategorie „obyčejných“ a necháte se tímto způsobem urážet a ponižovat, budiž vám to přáno. Budete se ale muset smířit s tím, že na lepší standard nedosáhnete. Zejména, pokud se ke své „obyčejnosti“ přihlásíte ve volbách.
