Mnoho měsíců bylo náměstí Republiky rozkopané a nejezdily tam tramvaje. Proč? Protože vznikalo nákupní středisko Palladium.
To nákupní středisko bylo slavnostně otevřeno. Tak slavnostně, že byl opět přerušen provoz tramvají. To není naříkání nad tím, že nejezdily tramvaje. To je naříkání nad tím, že vzniklo toto nákupní středisko.
Na co ho Praha potřebuje? Vždyť má obchoďáků přehršel. Hned přes ulici proti Palladiu je Kotva. Kousek dál v ulici Na Poříčí je Bílá Labuť. Na Příkopě je zase pasáž Myslbek. Václavské náměstí je obchody nacpané. Další nákupní střediska jsou na Floře, na Smíchově, v Edenu. Tak k čemu Palladium? A to se mají ještě další stavět v Dejvicích, na Pankráci a kdo ví kde ještě. Chcete mít z Prahy nákupní zónu? Já tedy ne. Já nechci chodit po Praze a dívat se jen do výloh obchodů a na reklamní tabule. Jen se dívej a kochej se, milý turisto. Před sebou vidíš nákupní středisko, vedle něj vidíš obchod s oblečením.
Jeden obchod, druhý obchod, třetí obchod, obchody jsou všude. Bohužel žijeme v konzumní době. V tak konzumní, že je mi z toho blbě. To chceme strávit život nakupováním?
Připadá mi úplně absurdní, že vznikne obrovské nákupní středisko v oblasti, kde je tolik obchodů. A nechápu, že se to obrovské množství obchodů uživí. Možná bychom měli přestat tolik nakupovat. Nekupovat třeba věci, které nepotřebujeme, a že jich je spousta. Jenže to se nestane. Na to je naše společnost příliš konzumní. A protože bude stále dostatečně velká poptávka, budou vznikat další nákupní střediska a budou se šířit jako mor. A to mě děsí.
