Toto je reakce na článek Petra Fidelia Zdravotnická totalita na obzoru uveřejněný 19. ledna 2008 v MF DNES v příloze Kavárna.
Petr Fidelius se ve svém článku zabývá diskriminací kuřáků a dále tvrdí, že zákony omezující kuřáky jsou pouze začátkem tzv. zdravotnické totality.Článek je však hodně přitažený za vlasy. Sám autor se v něm ptá: Utopie? Ano. Je to utopie. Ale o tom později.
Autor dělá z kuřáků chudáky perzekvované společností. Hlavní argument je úplný zákaz kouření v restauracích a kavárnách platný např. ve Francii. S tím, že absolutní zákaz kouření není to pravé ořechové, se dá částečně souhlasit. Tam, kde je více místností, lze vyhradit kuřáckou a nekuřáckou část. Ovšem když jde o malou hospodu s jedinou místností, nelze ji rozdělit na více částí a kuřáci tam nemají co dělat. Faktem totiž je, že kuřák škodí svým kouřením nekuřákovi, kdežto nekuřák svým nekouřením kuřákovi rozhodně neškodí.
Vskutku úsměvná je poznámka o tom, že nikoho nenapadne penalizovat motoristy, protože výfukové plyny mají velký podíl na znečištění ovzduší. Každý přece ví, že bez motorových vozidel by se naše současná civilizace zhroutila, kdežto bez cigaret její zhroucení opravdu nehrozí.
Poté následuje výčet poživatin, které škodí našemu zdraví stejně jako cigarety, a tudíž by se měly zakázat nebo opatřit upozorněním o jejich škodlivosti, jako to je na cigaretách. Problém je, že konzumací těchto poživatin škodíme jenom sami sobě, nikomu jinému, narozdíl od cigaret. Alkoholem škodíme jen sami sobě. Pozor, pouze konzumací alkoholu. Řízení pod vlivem alkoholu je až následný prvek, který je ovšem trestný. Cukrem škodíme jenom sami sobě, nikomu jinému. Bůčkem, anglickou slaninou či uzeninami škodíme jenom sami sobě, nikomu jinému. Srovnání těchto produktů s cigaretami je tedy nemístné. Další věc je, že ony nezdravé potraviny si dáme jednou za čas a kdo je jí každý den, tak je to jen jeho hloupost a ničí si tím jen svoje zdraví. Naproti tomu cigarety kouří drtivá většina kuřáků každý den a několik denně.
Fideliova vize zdravotnické totality je postavená právě na příkladech uvedených zdraví škodlivých potravin a na obezitě vůbec. Jenže svou obezitou škodí lidé opět jenom sami sobě. Podle autora vznikne dokonce zvláštní ministerstvo zdravého způsobu života (MZZŽ), které prý bude provádět třeba kontroly dodržování ZZZŽ (zásad zdravého způsobu života).
Vize zdravotnické totality je absurdní. Autor si asi chtěl postěžovat, jak to mají kuřáci těžké a aby to nevypadalo, udělal z nich první oběti tzv. zdravotnické totality.
