Co nás učí některé pohádky

Nad některými pohádkami zůstává rozum stát a děti ani dospělí by si z nich neměli brát příklad.

Jednou takovou pohádkou je Honzík a Samuel aneb Kudy vede cesta na sever. Honzík je kluk a Samuel je lední medvěd. A protože je lední, tak se mu u nás v Čechách, kde bydlí s Honzíkem, nelíbí a chce jít tam, kam patří, tedy do Arktidy. A tek vezme do jedné tlapy globus, do druhé tlapy obrázek Arktidy a vyrazí domů. To se ale Honzíkovi vůbec nelíbí a chudáka Samuela pronásleduje. Cestou Samuel sní o tom, jak je doma v Arktidě, zatímco Honzík sní o tom, jak Samuel leží vedle jeho postele. Nakonec nebohý medvěd skončí zase u Honzíka doma a tak to jde každý den pořád dokola. Honzík prostě Samuela domů nepustí a nepustí.

Pak tu máme Jeníčka a Mařenku. Ti sotva našli perníkovou chaloupku, už začali ze střechy očesávat perníček. Kdyby zaklepali a poprosili ježibabu, aby jim dala trochu perníčku, všechno by bylo v pořádku. Ale místo toho drze vylezli na chaloupku a začali ježibabě rozebírat střechu. Ježibabě se něco nezdálo a volala: "Kdo mi to tu loupe perníček?" Na to vyčůraný Jeníček: "To nic, to jenom větříček." Jenže ježibaba se nenechala ošálit. Jak by také mohl větříček mluvit, že? A tak povedená dítka načapala při činu a zavřela je. Nakonec ale chudinka ježibaba sama skončila v peci. A to jen chtěla chránit svou chaloupku.

Další pohádkovou výtečnicí je Sněhurka. Ta se klidně vloupala do chaloupky trpaslíkům, bez uzardění jim spořádala polévku a pak si suveréně lehla do postele a spala. Potom přišli trpaslíci a koukali jak z jara, kdo že jim to spí v chaloupce. Sněhurka však měla kliku, protože trpaslíky už asi nebavilo žít jenom s chlapama, a tak si nechali Sněhurku v chaloupce. Protože s ženami je to těžké a bez žen je to ještě těžší.

Tak tedy Jeníček a Mařenka jsou zloději a Sněhurka je lupička. Uf. Aspoň že je tu Červená Karkulka a zachrání pohádkám trochu reputaci. I když babičku od vlka by tedy poznat mohla. Ovšem jinak všechna čest. Babičce ochotně nese lesem dobroty, to se bude babička mít. Jenže zlý vlk je obě sežral. Ještě že přispěchal myslivec, babičku s Karkulkou zachránil a darebného vlka potrestal, jak si zasloužil. Aspoň jedna správná pohádka. A pohádky je konec.