Válka zabíjí a pomsta nesmiřuje – Franz Sattler – Hitlerjugend ze Stříbrného

Hitlerjugend z opuštěného hřbitova ve Stříbrném - Silberbachu a zamyšlení nad jeho osudem i osudem obce

Chtěl ještě vstát, ale bolestí padl na záda a již viděl jen nebe. Pomyslel si: „Jak je vysoké to nekonečné modré nebe, proč jsem ho dříve neviděl?“. A pak už oči zůstaly otevřené a padal na ně podzimní sníh, který nedokázal uhasit požár války, ani zakrýt všechnu hrůzu kolem bezvládného těla Franze Sattlera. Bylo mu pouhých 19 let a psal se 25.10 1943. Franz zůstal navždy v rozlehlé a zamyšlené ruské krajině. Zemřel u města Melitopol a je pohřben v hromadném hrobu německých vojáků na hřbitově u města Kropyvnyckyj (dříve Kirovograd).

Před pár měsíci se spolu s kamarády těšil, že mohou naplnit své sny. Nebyly to sny o dívkách, o cestování do velkého světa. Byly to sny o hrdinských činech ve válce. Chlapci volali: „Chtějí tam dobrovolníky, válka nás všechny spojí!“. Vždyť tak to četli v knize „Der Lohn der Tat“ o útoku divize Hitlerjugend na polní lopatky proti nepřátelským kulometům a odměnou jim pak byl Železný kříž.

Hřbitov ve Stříbrném a kostel Nejsvětějšího srdce Páně (všechny fota v článku se souhlasem autora fotografií pana Lukáše Kleina)

Malý Franz se narodil 25.9.1924 a vyrůstal v Krušných horách v horské obci Silberbach. Měla i český název Stříbrná (dnes Karlovarský kraj). Na místním hřbitově dodnes zůstaly ještě dva náhrobky Sattlerů a bylo jich dle matrik velmi mnoho, protože se jednalo se o typickou obec se zástavbou soustředěnou při hlavní cestě a roztroušenou po okolních svazích vonících smrkovými lesy. Často je obývalo několik rodin, které byly vzájemně spřízněné. Otec mohl být poštovním úředníkem (postangesteller) a mít za manželku dceru místního dělníka či nádeníka. Měl jistě sourozence. Místní Stříbrný potok – Silberbach byl opředen pověstmi spojenými s nedalekou zříceninou hradu. Pozdně středověké rudokopce vystřídala v novém věku mosazárna i přádelna vlny. Lidé zde žili místní i přistěhovalí, kteří v obci nacházeli tolik žádanou práci. Povětšinou to byli krušnohorští Němci. Státy vznikaly a zanikaly a lidé dál žili své životy. Malý Franz dokonce mohl do kina v hotelu Deutsches Hof. Spolu s rodiči se těšil, když se v obci na konci 30. let ukázali němečtí vojáci z nedaleké znovuzrozené německé Říše, kteří nyní osvobodí Evropu od bolševismu a židovství, kteréžto živly brání rozmachu nejkrásnějšího národa na světe – Němců a sám vůdce Adolf Hitler je povede. Tak to vyprávěli v týdenících v kině v Deutches Hof a v Silberbachu bude nyní ještě lépe. Mnoho o tom vyprávěli i politici z místních německých stran a byli to důvěryhodní a ctění lidé, těm bylo lze věřit.

Franz vyrostl v silného a schopného mladíka a již od dětství chtěl být v Hitlerjugend. Být s kamarády, bojovat za budoucnost Němců a konat velké hrdinské činy. A vrátit se ověnčený slávou a těšit se z obdivných pohledů dívek. Konečně nyní mohl. Jsou součástí Třetí říše. V Hitlerjugend svou pílí a vytrvalostí dosáhl hodnosti H.J. Stammfuhrera. A celý jeho život plynul v této organizaci. Jednalo se o hodnost na úrovni majora Wehrmachtu a černou uniformu ozdobily nové nárameníky. Rodiče byli pyšní a kdesi daleko byla válka.

Náhrobek Franze Sattlera

V roce 1943 začala být organizace HJ využívána jako záloha vojenských rezerv a její členové starší šestnácti let začali být nasazováni do armádních složek. Nakonec v roce 1943 odešel mezi prvními i Franz Sattler. Stal se pro své schopnosti svobodníkem – obergefreiterem. Již neuviděl, jak přichází podzim do strání kolem rodné obce. A dál? Dál již nebylo nic. Jen hrůza a smrt. Promarněný život jednoho z milionů obětí zrůdného nacistického režimu.

Rodiče synovi na místním hřbitůvku ve stráni nechali zhotovit malou pamětní tabuli – kenotaf, kam nosili na jaře květiny. S hodnostmi a jmény a tlapatý pruský kříž, nic jiného po synovi nezbylo. Jednou však již nikdo květiny nepřinesl a rodiče i ostatní Sattlerovi v roce 1945 zmizeli v transportu z rodné obce Silberbach. Hřbitůvek byl téměř srovnán se zemí a kenotaf pohozen do trávy. Měly tím být srovnány účty. Ale pomsta neumí smířit.

Náhrobky Josefa a Anny Sattler (nebyli manželé)

Dnes je na hřbitově ve Stříbrném kolem kostela stále dochováno několik náhrobků. A nedaleko kenotafu Franze Sattlera je i náhrobek Josefa Sattlera (1.11.1866 – 23.6.1924). Josef byl poštmistr, ale otcem Franze nebyl. Mohl být příbuzným. Oženil se 13.2.1893 s Annou, dcerou Josefa Settlera, nádeníka ve Stříbře. Vedle náhrobku Josefa je i náhrobek frau Anny Sattler, ale dle matrik tato nebyla manželkou Josefa. [1]

Náhrobky váženého c. a k. poštmistra a mladého člena Hitlerjugend nejsou od sebe nikterak daleko, ale někde mezi nimi je možná odpověď na otázku, co se tehdy v Silberbachu vlastně stalo…

Pod číslem 11 nárameník Stammführera HJ (wikipedie)

Zadržení chlapci z Hitlerjugend britskými vojáky. Oblast Buxtehude, Německo, 1944 (wikipedie)

[1] Matriky jsou pro datum narození Franze nedostupné. Narození Josefa: https://portafontium.eu/iipimage/30064320/kraslice-043_1350-n?x=-68&y=474&w=791&h=303 jeho svatba: https://portafontium.eu/iipimage/30064408/kraslice-131_0720-o?x=71&y=282&w=584&h=242