Tvrz Uhříněves s templářským a johanitským křížem

Opředený pověstmi Řád templářů byl zrušen již ve středověku, ale jejich majetkovým dědicem se stal Řád johanitů. Dobře to ilustruje osud komendy a tvrze Uhříněves.

Řád templu byl zrušen papežskou bulou Vox in Excelso datovanou 22. března 1312. Rozhodnutí o zrušení bylo zveřejněno 2. dubna 1312. Majetek zrušeného řádu měl být převeden na johanitský řád dle buly Ad providam Christi vicarii. U nás se objevují rytíři templu spíše okrajově, a to rozsahem majetku i personálně. Zbraslavská kronika nám zachovala zápis o křížovnickém rytíři, který měl velký vliv na dvoře Václava II. (král český 1291/1300 – 1305). Nejnovější výzkumy však ukazují, že se jednalo o rytíře Německého řádu. Ale i tak zápis dokládá, že se členové rytířských řádů zapojovali do politického života u nás.

„Při příchodu tohoto vévody přišel do Čech bratr z řádu templářského Bertold, zvaný z Gepzenštejna, národností Šváb, muž rozumný a prozíravý, který se pro pevnost své věrnosti úplně zalíbil králi, a po vévodově smrti král mu nedal od sebe odejíti, aby poznal v četných hovorech s ním mravy zemřelého přítele a poučen jeho radami zlepšil stav svého království.[1] „

Nejznámějším templářem u nás byl komtur Ekko, který je nejvíce spojován s působením komendy v Čejkovicích (1294–1309 ) i Uhříněvsi, a který byl i posledním představeným templářů u nás.

Přesné vymezení templářského majetku doposud chybí. V Čechách jej tvořily dva domy – sv. Vavřinec s rotundou v Praze[2] a Uhříněves, na Moravě komenda v Čejkovicích, fara v Horních Dubňanech a hrad Tempelštejn.[3] Ve Slezsku víme o domu v Olešnici.

Zřícenina hradu Templštejn (wikipedie)

Papež Klement V. své rozhodnutí ohledně zrušení templářů a jejich majetku oznámil do Čech bulou z Libourne dne 16. května 1312. Skrze ustanovené komisaře měl templářský majetek přejít na johanity. Pro celou operaci ale chybí pevnější opora v pramenech. Okolnosti a průběh přechodu templářského majetku do rukou johanitů nám tedy nejsou zcela známy. V Čechách a v Polsku byl již roku 1308 pověřen vyšetřováním řádu templářů pražský biskup Jan IV. z Dražic (společně s hnězdenským arcibiskupem), který se následně zúčastnil i koncilu ve Vienne a byl nepochybně dobře seznámen s okolnostmi procesu.[4]

Zcela nepochybně k převzetí majetku došlo v Čechách. Držbu pražského domu u sv. Vavřince johanity nám bezpečně dokládá jeho prodej řádu dominikánek 9. června 1313 - převor Bertold z Henneberka ji v roce 1313 prodal dominikánkám od sv. Anny pod Petřínem za částku 130 kop grošů. Bývalá komenda templářů v Uhříněvsi zůstala v držení johanitů po celé 14. století.[5] Uhřínevěs byla připojena k malostranské komendě johanitů jako panství.

Dnešní kostel sv. Anny na místě bývalé rotundy sv. Vavřince (wikipedie)

Na základě dochovaných písemných pramenů si před rokem 1292 v Uhříněvsi na území dnešního hlavního města Prahy vystavěl templářský řád komendu a snad i kostel (dnešní Všech svatých). Jakým způsobem templáři získali Uhříněves nevíme. Poté templářská komenda přešla do rukou malostranských johanitů od Panny Marie pod řetězem (1312). Johanité komendu přestavěli na tvrz a již před husitskými válkami začali majetek pronajímat. Jako první nájemkyně je upomínána Anna, vdova po Janovi z Chlumu. Za husitských válek bylo panství obsazeno a zabráno Pražany. Poté bylo císařem Zikmundem svévolně zastavováno, a nakonec připsáno podkomořímu Janovi z Kunvaldu a na Dražicích a Uhříněvsi a johanité o Uhříněves přichází, byť se snažili ji získat zpět. Císař Zikmund velmi uškodil johanitům, kdy mj. i jejich majetkem splácel dluhy na vedení válek s husity, přičemž na právní stránku držby majetku nehleděl. [6]

Hmotová rekonstrukce tvrze johanitů a kostela Všech svatých (14.st). Autorem je pan Mgr. Ondřej Štěpánek

Naše současné vědomosti o stavbě tvrze jsou minimální, avšak nějaké pozůstatky jejích konstrukcí se mohly dochovat ve stavbě nacházející severně od dnešního kostela. Uhříněves za johanitů hradila dávky vrchnosti světské i církevní v sumě 20 hřiven ročně. Rozsah panství lze rekonstruovat především z listiny z roku 1413. Vedle vsi, tvrze a statku Uhříněves se jedná o okruh vsí v jejím okolí: Kolovraty, Tehovec, Voděrádky, Krabošice, Zděbrady, Přesavlky a Lipany.

Tvrz zaniká k roku 1579, kdy panství Uhříněves zakoupil Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic, který při dvoře vystavěl roku 1591 renesanční zámek. Stará tvrz byla poté přestavěna pro hospodářské účely - v popisu panství z roku 1611 se zde nacházela olejna, maštale a špýchar. Při stavbě nového kostela Všech svatých v letech 1740-1743 byla tvrz definitivně zbořena, dochovala se pouze spodní část původní věže starého kostela.

Dnešní barokní kostel Všech svatých (wikipedie)

Po johanitech zůstal kostel Všech svatých, k němuž měli johanité patronátní právo a jmenovali zde faráře, a po templářích řada pověstí, které jsou tolik charakteristické pro tento zaniklý rytířský řád, který však význačně přispěl k pozdější majetkové základně johanitů.

[1] Zbraslavská kronika, Praha, 1976, s. 79.

[2] Dnes bývalý kostel svaté Anny v Praze na Starém Městě je jednolodní gotický klášterní kostel ze 14. století s barokními prvky v interiéru a na západní fasádě, který dnes leží uvnitř bloku mezi Anenským náměstím a Liliovou ulicí při ulici Zlatá na Starém Městě, Praze 1

[3] Templštejn je zřícenina hradu vzdálená asi 3 km od centra obce Jamolic u Moravského Krumlova. Nachází se na skalnatém ostrohu nad pravým břehem řeky Jihlavy.

[4] JAN, Libor, S templářským křížem. In: Čejkovice 1248 – 1998. Ed. Libor JAN – Václav ŠTĚPÁNEK. Brno 1998, s. 58–60

[5] . JAN, L.: S templářským křížem, s. 58

[6] PRIX, Dalibor a kol, Umělecké památky Prahy, 1/M-U, Praha, 2017, s. 796