Tvrz a dvůr johanitů ve Slaníku u Strakonic

Řád johanitů se věnoval hospodářské činnosti nejen kvůli své charitativní činnosti, ale i kvůli údržbě pevností ve Středomoří. Jedním z významných hospodářských zázemí Řádu u nás byl i Slaník u Strakonic.

Řád johanitů se věnoval hospodářské činnosti nejen kvůli své charitativní činnosti, ale i kvůli odvodům na údržbu pevností ve Středomoří a provozu flotily. Jedním z významných hospodářských zázemí Řádu u nás byl i Slaník u Strakonic.

Náves obce s kapličkou sv. Josefa (všechny fotografie se svolením autora p. Alana Šturma)

Slanický mlýn, JZ okraj obce

Slanická lípa – místo mladší tvrze

První zpráva o obci Slaník je k roku 1359, kdy je jmenován zdejší mlýn, který tehdy patřil k Řepici u Strakonic, kde původně stávala tvrz a později slavný zámeček Hodějovských z Hodějova. Původní název osady byl Dvořec. Podle A. Sedláčka tvrz zde postavil patrně před rokem 1372 Předota z Řepice, když se oddělil od svých bratří. K roku 1409 je uváděn Zikmund z Dvorce, který dává desátky ke kostelu v Řepici. V roce 1476 povolil král Vladislav II. Markétě ze Dvorce vdané Mirošové, aby místo tvrze, která stála ve vsi, postavila tvrz novou na pahrbku a pojmenovala ji Slaník (asi podle staršího názvu pahrbku). Po smrti jejího manžela Jana Miroše z Vochova, který byl jejím dědicem, účastníkem poselstva Jiřího Poděbradského a rytířem pasovaným v Anglii Eduardem IV,[1] král Vladislav II. daroval v roce 1505 jeho pozůstalost „k zámku Slaníku“ k velkopřevorství ve Strakonicích, kam již byla tvrz patrně dříve prodána. V roce 1569 jsou ve Slaníku uváděny tři dvory s mlýnem jako zvláštní statek, který patřil k Blatné, a později k Česticům.

O koupi tvrze Slaníku Řádem se 2. října 1505 zmiňuje listina vydaná velmistrem Emericem d’Amboise pro generálního převora Jana ze Švamberka, v níž nejvyšší řádový představený odpustil strakonickému generálnímu převorovi z celkového jeho dluhu řádovému centru 1911 dukátu částku 911 dukátů, přičemž zbylých 1000 dukátů je mu dovoleno splácet po 100 dukátech ročně. Tento ústupek je Švamberkovi udělen právě na základě jeho žádosti o prominutí dluhu z důvodu zvelebení panství a zakoupení hradu Slaníku u Strakonic. Slaník je označován jako hrad.

Zmíněná tvrz byla opevněným bodem spojeným s poplužním dvorem. Tvrze zde byly v průběhu historie dvě. Starší a mladší. Místo starší středověké tvrze z doby před rokem 1372 klademe hypoteticky jižně od dnes rozparcelovaného dvorce na vyšší skalnatý břeh Otavy, do míst usedlosti čp. 8. V 15. století tvrz zanikla a nová je kolem roku 1476 stavěna podle povolení krále Vladislava na výrazném skalnatém ostrohu severně od bývalého dvorce, na němž dnes stojí usedlost čp. 6 a na východním zvýšeném konci kaplička. Je to dosti ojedinělé. Po roce 1476 se tvrze posouvaly směrem do zástavby obcí, nikoliv vně zástavby. Pozdně gotická tvrz Slaník sloužila jako feudální sídlo asi pouze 30 let a postupně zanikla po roce 1505, kdy byla králem Vladislavem darována strakonickému velkopřevorství. Po její existenci nejsou znatelné stopy. Část je narušena lomem a novým vodojemem, stará studánka byla zasypána.

Pro článek byla zhotovena hmotová rekonstrukce k roku 1505. Kresba je vedena z pohledu od někdejšího statku čp.7, který je zakreslen na mapě indikační skici vsi z r. 1837. Tvrz stála na místě lípy (v profilaci symbol zeleného stromu) a rekonstrukce byla vytvořena s pomocí LIDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR), což je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. Po aplikaci filtrů je možné z mračna bodů získat digitální model terénu. V letech 2009 až 2013 vznikl model reliefu České republiky dostupný v online prohlížeči ČÚZK na https://ags.cuzk.cz/av/

Hmotová rekonstrukce johanitské tvrze (mladší) k roku 1505 z pera Mgr. Ondřeje Štěpánka

Řád tvrz jako opevněné sídlo využíval patrně po krátkou dobu (možná zde sídlil správce), ale plně využíval hospodářství Slaníku – poplužní dvůr. [2]

Indikační skica vsi k roku 1837

Profilace povrchu – tvrziště označeno symbolem stromu – dnes lípa

Jeden ze čtyř hlavních. Další byly v Blatsku naproti hradu Strakonice, Mutěnicích (zde byl i panský ovčín) a Krtech. Dnes jsou budovy dvora adaptovány na byty. Dále zde byl významný slanický vodní mlýn, který roku 1359 vladykové z Dvorce prodali mlynáři Petrovi. Je zajímavé, že v 16. století nepatřil johanitům, ale k vzdálenému panství Čestice. Roku 1576 byl prodán městu Strakonice, které bylo samo poddanským městem Řádu. Roku 1843 po vyhoření byl dále odprodán a střídali se zde vlastníci a nájemci. Roku 1952 po smrti Františka Ureše převzal mlýn jeho zeť Otto Veselý (manž. dcery Boženy), mlýn ale zakrátko nuceně převzalo JZD, které zde ustájilo koně a pokračovalo ještě ve mletí, O. Veselý zůstal jako vedoucí. Dnes je majitelka Věra Jírová (dc. Otty Veselého) a je památkově chráněn. [3]

Poplužní dvůr od J

Znak obce na místním obecním úřadě (maltézský kříž)

Poplužní dvůr od J

V obci je i kaplička sv. Josefa a zmíněná památná lípa, která byla zasazena u příležitosti zrušení roboty roku 1848. Lípa je výraznou dominantou krajiny a díky ní je vidět Slaník z velké dálky. Řád dodnes připomíná znak obce, kde je umístěn maltézský kříž.

[1] https://blog.idnes.cz/kolackovsky/ze-slaniku-ke-zlatym-ostruham-krale-edwarda-iv-v-londyne.Bg24090286

[2] https://www.obec-slanik.cz/obec/historie/historie-1cs.html

[3] https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/4860-slanicky-mlyn