Tajemství skryté za oltářem – erb točenice v Kelči u Valašského Meziříčí

Točenice – symbol závazku a touhy a nově objevený epitaf rytíře Hynka Sevěřského v Kelči, původem z polského rodu, s točenicí v erbu.

Točenice – symbol závazku a touhy

Točenice byl závoj, který dala dáma rytíři, když odjížděl do bitvy nebo turnaj a položený přes temeno tak, aby držel přikryvadla a tzv. klenot na přilbě. Točenice byla u nás zejména v době Václava IV. nejen tehdy módním doplňkem na turnajích, ale tento motiv se objevuje v iluminovaných rukopisech, na malbách i ve šperkařství. Točenice byla vnímána jako symbol ženské krásy, svůdnosti a zároveň jako znak duchovního tajemství – její uzavřený spirálovitý tvar evokuje pohyb, dynamiku a závazek.

Zámek v Kelči a erb olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu nad vjezdem do zámku (fota v článku autor)

Ve dvorské erotické symbolice představovala točenice předmět, který žena darovala svému milenci jako důkaz náklonnosti; často byla spojována s rituály dvorské lásky. Umělecká stránka spočívala v jejím zpracování: bohatě zdobené točenice byly vyhledávaným motivem ve výtvarném umění, kde sloužily jako alegorie ženské krásy a pokušení.

Točenice v Kelči na Valašsku

V Kelči na Valašsku najdeme točenici na epitafu v kostele sv. Petra a Pavla. Jedná se o pozdně renesanční náhrobní kámen rytíře Hynka Sevěřského z Kuličova. Rod pocházel z polské šlechty z Horního Slezska, patrně ze vsi Skałągi (něm. Skalung) u Kluczborku. Město Kelč bylo lénem olomouckých biskupů, nacházel se zde i barokní biskupský zámek.

Epitaf v kostele v Kelči

Točenice symbolem polského rodu „Nałęcz“

Točenice v erbu Sevěřských odkazuje na polský heraldický znak „nałęcz“ (pol. věnec nebo točenice) a patří k nejstarším polským erbům; vyskytuje se například na pečeti z roku 1293. Podle některých pramenů sahá původ erbu do období vlády prvních Piastovců. V polské heraldice jsou běžné tzv. „herby“, tedy stejné erby sdílené mnoha rodinami tvořícími velké klany. Například symbol „dąb“ (dub) používalo více než 30 rodin, „abdank“ (W) více než 600 rodin a „nałęcz“ více než 900 rodin. Barokní historiograf a genealog Bartoloměj Paprocký z Hlohol připomíná legendu, že za vlády Měška I. dostávali velmoži za přijetí křtu šátek kolem hlavy, jenž pak užívali jako svůj rodový znak.

Ledňáček v točenici, reliéf na Staroměstské mostecké věži, huť Petra Parléře, Praha 80. léta 14. století a erb šlechtického rodu a klanu Nalecz (wikipedie)

Hynek Sevěřský z Kuličova

Prvním doložitelným Sevěřským na Moravě byl Hynek Sevěřský z Kuličova († 1653), který v roce 1616 studoval na olomoucké jezuitské univerzitě. Hynek vstoupil do služeb Karla knížete z Lichtenštejna (1569–1627) a jeho syna Karla Eusebia knížete z Lichtenštejna (1611–1684), působil v úřadu hejtmana lichtenštejnských panství Lanškroun a Lanšperk. Od kardinála Františka z Ditrichštejna získal biskupské lenní statky Choryni a Loučku. Za manželku měl Kateřinu, dceru Martina Půhončího z Předmostí. Měl jediného přeživšího syna Bohumíra, jenž vstoupil do premonstrátského řádu a pobýval v jejich zábrdovickém klášteře. Z dalších Hynkových dětí jsou známy dcery Kateřina Terezie (poprvé provdaná Přepyšská z Rychmburka, podruhé Seltenreichová) a Marta (provdaná Stařínská z Bítkova). Je také připomínána Hynkova sestra Dorota Sevěřská z Kuličova, která měla dvě nemanželské děti s Bernardem Tvorkovským z Kravař. Rod tedy vymřel po meči Bohumírem. [1] Hynek odkázal své lenní majetky dětem, ale závěť byla prohlášena za neplatnou, a to z důvodu, že se jednalo o biskupská léna, která nebylo možné odkazovat závětí.

Kostel v Kelči a erb olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala hraběte ze Schrattenbachu

Hynek Sevěřský z Kuličova zemřel po těžké nemoci roku 1653 na Chorynské tvrzi a jeho ostatky byly pohřbeny v kostele sv. Petra a Pavla v Kelči u Valašského Meziříčí. Samotný epitaf byl objeven až roku 1991 zazděný za oltářem. Roku 2010 se jej podařilo vyzvednout a zrestaurovat.[2] Nyní zdobí předsíň kostela po levé straně od vchodu.

[1] PAVLŮ, Miroslav J. V.: Náhrobník Hynka Sevěřského z Kuličova ve farním kostele sv. Petra a Pavla v Kelči. Pavlů, Miroslav. In: Genealogické a heraldické informace / Brno : Moravská genealogická a heraldická společnost 10 (25), (2005 [vyd. 2006],) s. 103-106.

[2] Náhrobní kámen za oltářem skrýval vzácný rytířský znak. ČT24 [online]. [cit. 2025-04-10] https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/nahrobni-kamen-za-oltarem-skryval-vzacny-rytirsky-znak-248825