Stará Újezdská brána na Malé Straně – zapomenuté torzo středověku

V Karmelitské ulici na Malé Straně v Praze je pozůstatek staré městské brány a jedna z místních nejkurióznějších staveb

Po dokončení fortifikace Starého města pražského na pravém břehu Vltavy vytvořil Přemysl Otakar II. roku 1257 podmínky pro založení středověkého města na území pod Pražským hradem. Plocha raně gotického města je historickým jádrem dnešní městské čtvrti Malá Strana. Malá Strana později pohltila i dříve samostatné osady jako byly Nebovidy (kolem dnešní ulice Nebovidská a lokalita ulice Hellichovy pod Petřínem), Obora (Jánský vršek) nebo rybářská osada u Vltavy Písek či Rybáře (oblast Valdštejnské ulice blíže ke Klárovu. I zde stávala městská brána – stará Písecka) či osada Újezd (dnešní pomístní název Újezd). Dodnes se však zachovaly alespoň pozůstatky starých osad v podobě farních kostelíků s plochami hřbitůvků nebo i radnic, ale jsou již součástí hmoty dnešních obytných domů a jejich dvorků. Při pozdějším rozšiřování města ztratilo i opevnění význam a zanikalo.

Jádro původní osady Nebovidy. Vlevo fara s obrazem sv. Vavřince. Dnes obytný dům. Hellichova ul. (foto autor)

Vzadu fragment gotického okna a opěrák gotického kostela svatého Vavřince pod Petřínem - bývalý farní kostel osady Nebovidy. Dnes obytný dům. V prostoru dvorku býval hřbitůvek .Hellichova ul. (foto autor)

Opevnění jádra Menšího města pražského ze 13. století vedlo podél dnešní Nerudovy ulice (zde stávala stará Strahovská brána) a stáčelo se kolem dnešních ulic Břetislavova a Tržiště na Jánský vršek. V místech křížení hradeb s Karmelitskou ulicí stála od roku 1257 gotická Újezdská brána (tzv. starší či stará[1]), která na čas přetrvala i pozdější rozšíření Malé Strany. Hradby dále pokračovaly k Juditinu mostu, kde byla brána mezi malostranskými mosteckými věžemi a kde se spojovaly s dřívějším opevněním Biskupského dvora (Dražického náměstí) a komendy Maltézských rytířů (široký prostor kolem kostela Panny Marie pod řetězem).

Maltézské náměstí se sochou sv. Jana Křtitele, patrona Maltézského řádu. Kdysi součást opevněné komendy a jurisdikce Řádu (foto autor)

Kostel Panny Marie pod řetězem – komenda johanitů byla opevněná a součástí hradebního systému Malé Strany (foto autor)

Stará Újezdská brána a původní hradby vytvořily velmi zvláštní až kuriozní hmotovou situaci mezi domem čp. 301, který tvoří nároží ulice Tržiště a Karmelitské ulice a svým východním průčelím zasahuje až k vedlejšímu domu čp. 516, s kterým dnes, a bylo tomu tak i v minulosti, tvoří jeden, i když nesourodý celek. Na první pohled kuriózní objekt čp. 516 (v sousedství čp. 301) je pozůstatek bývalé, dnes již zbořené starší Újezdské brány a věže. Brána byla zbořena z komunikačních důvodů v roce 1727. Zbylé torzo bylo dodatečně upraveno na obytný dům. Dům neměl vchod, takže obyvatelé byli v tomto směru odkázáni na vedlejší dům. Na domě je dodnes od r. 1727 po zboření brány pamětní latinský nápis: Anno quo a magistratu Veteris Urbis Pragenae ex vetusta hic stante porta Ugesdensi situs iste pro lubitu innovatus est. Nápis upomíná na obnovu Újezdské brány magistrátem Starého města pražského v 17. století. Jaký byl důvod obnovy brány Starým Městem na území jurisdikce Malé Strany není jasné. Průčelí domu je nepravidelné se zbytkem ubourané věže a brány. Průčelí kdysi tvořilo západní bok brány a napojení na hradby. Z vlastní věže kromě úseků obvodové zdi uprostřed se zachovala ještě nika vřetenového schodiště, které původně zpřístupňovalo patra brány. Dům je nepodsklepený a nemá vlastní schodiště. Obyvatelé museli chodit přes schodiště vedlejšího domu [2]

Situace Karmelitská ulice. Uprostřed pozůstatek hradby a brány. Vlevo modrý objekt 301, vpravo žlutý objekt 516 (autor článku)

Pamětní latinský nápis o obnově brány (autor článku)

Podoba staré Újezdské brány roku 1606. Výřez z tzv. Sadelerova prospektu Prahy. (wikipedie)

Karmelitská ulice byla původně na tomto místě velmi úzká. Jednalo se o středověkou uličku. Na konci 19.století zde byl uskutečněn průlom. Z důvodu stavby tramvajové tratě byla zbořena celá pravá strana ulice od Prokopské ulice až po Malostranské náměstí. Padl tak renesanční dům U Goliáše, dům U Klíčů a další domy, které stávaly na nároží Prokopské a Karmelitské ulice. Tím byla roku 1901 umožněna stavba tramvajové tratě Smíchov – Výstaviště a vznikly zde na pravé straně ulice (cca Prokopská – Malostranské nám.) nové domy z počátku 20. století.

Pohled do Karmelitské uličky, jak vypadala před uskutečněním tzv. průlomu U Klíčů. Na obrázku vpravo renesanční dům U Goliáše. Akvarel Václav Jansa (wikipedie)

Karmelitská ulice u staré Újezdské brány před průlomem. Akvarel Václav Jansa (wikipedie)

Pozůstatek hradby a brány patří k jedněm z nejzvláštnějších staveb v Karmelitské ulici a dokládá složitý stavební vývoj dnes přísně památkové chráněné lokality.[3]

[1] Nová Újezdská brána je dnes daleko známější. Stála na dnešním Újezdě. Vznikla jako barokní v 17. století a byla zbořena v 19. století.

[2] VLČEK, Pavel a kol, Umělecké památky Prahy, Malá Strana, 3. díl, Praha, 1999, s. 585

[3] Odkaz