Šlechtické kořeny generála M.R. Štefánika

Brigádní generál PhDr. Milan Rastislav Štefánik neodmyslitelně patří ke vzniku ČSR. Bravurně se pohyboval v šlechtických salonech i na dvoře italského krále. Měl šlechtické předky? 

Brigádní generál PhDr. Milan Rastislav Štefánik neodmyslitelně patří ke vzniku ČSR. Jeho vědecký rozhled a znalosti, všeobecné nadání, odvaha, schopnost se bravurně pohybovat ve vysoké evropské společnosti a elegance. Všechno to byly vlastnosti, které dodávaly určitý lesk a esprit poněkud suchopárně působícím politikům, kteří stáli u zrodu republiky. Generál Štefánik navíc mohl otevřít mnohé dveře, kam by se jeho kolegové dostávali s většími potížemi, pokud vůbec.

„Štefánikovo diplomatické umění, dle vzpomínek pamětníků, spočívalo v kouzlu jeho osobnosti spojeném s metodičností a cílevědomostí. Využíval společenských styků, které získával svým vystupováním, uměním vést rozhovor, kouzlem své osobnosti. Uměl tak získat pozornost a následně zájem osobností majících vliv na veřejné mínění a rozhodné slovo v politickém dění.“[1]

Kupříkladu v Itálii „Štefánik rozvinul svůj šarm, využil všech svých společenských kontaktů dosahujících do šlechtických salonů, i na královský dvůr, uplatnil veškeré své přesvědčovacích schopnosti, až získal postupně na svou stranu rozhodující osobnosti Itálie. Štefánikovo diplomatické úsilí v Itálii je považováno za jeho největší úspěch. Dne 21. dubna 1918 byla s Itálií a Čs. národní radou uzavřena vojenská smlouva; jako stát se státem.“[2]

Možná z těchto jeho vlastností, kdy se suverénně pohyboval v šlechtických salonech a na královském dvoře, kde byl vždy vítán a oblíben, pramenily dohady, zda on sám nepochází ze šlechtického rodu. Ostatně ke šlechtě měl vždy daleko blíže než kdokoliv jiný z politiků a mužů října 1918.

Rod Štefániků v přímé mužské linii patřil k rodům, kde mnoho jeho příslušníků sloužilo církvi. Ostatně otec Milana Rastislava Pavol Štefánik (15. 10. 1844 Krajne – 15. 4. 1913 Košáriská) byl evangelický duchovní, rodina otce a jeho manželky – matky M.R.Štefánika Albertíny Jurenky žila v Košáriskách v chudých poměrech, které se moc nelišily od rodin zdejších rolníků, ale Štefánikův otec byl samozřejmě sám vzdělán a vlastnil rozsáhlou knihovnu, seznamoval syna s literaturou, včetně tehdejší slovenské tvorby. To bylo branou k pozdějším vynikajícím studijním výsledkům Milana Rastislava na všech pozdějších školách a jeho výjimečné vědecké činnosti.  Nicméně rod Štefániků v linii mužské nepatřil k rodům šlechtickým.

Podívejme se tedy na rodovou linii matky M.R.Štefánika Albertíny Jurenky. Je známo, že „prarodiči M. R. Štefánika z matčiny strany byli: rodák z Myjavy a turolúcky (obec Tura Lúka, tehdejší Nitranská stolice) notář Samuel Jurenka s manželkou Zuzanou Hosú (Hoszú nebo Hosszú). Teprve nedávno bylo zjištěno, že jejich sňatek se konal v Myjavě, v místním evangelickém kostele, konkrétně 1. prosince 1849, a jejich oddávajícím knězem byl myjavský farář Ján Schulz, jehož manželka Johanna, rozená Hosú, byla sestrou nevěsty Zuzany. A z tohoto manželství se narodila dcera Albertína Zuzana Jurenková (matka M. R. Štefánika) v Turé Lúce, v notářském bytě obecního domu dne 25. dubna 1853. „[3]

A právě zde se dostáváme k pravděpodobným šlechtickým předkům M.R. Štefánika. O tom, že jeho matka měla šlechtické kořeny, svědčí i „zápis v matrice turoluckého kostela, kde jsou rodiče matky M.R. Štefánika uvedeni takto:"Blahoslavený pan Samuel Jurenka, notář obce Turolúcká, urozená paní Zuzana Hosszú." Čili zde je pravděpodobné spojení ženy z drobné regionální šlechty a muže významného úředníka, uherští notáři měli tehdy významné postavení a pravomoce. Samuel Jurenka působil v Turé Lúce jen do roku 1856, kdy se stal notářem v Brezové a přestěhoval se tam s celou rodinou.“[4]

Zde je třeba ještě dalšího výzkumu, protože v Uhersku žilo několik šlechtických rodů Hosszú. Je možné vyslovit hypotézu, že v případě paní Zuzany Hosszú se jednalo o rod Hoszú (alias Németh, sövényházai). Rod získal šlechtictví  29.9. 1578 v osobě Andreja Hoszú. Armáles (erbovní listina) byl publikovaný v Nitrianské stolici. Hypotéza se opírá o regionální souvislost s tehdejší Nitranskou stolicí.[5]

Dodejme, že druhými prarodiči M. R. Štefánika z otcovy strany byli: „Pavol Štefánik (14. 1. 1798 Senica – 29. 11. 1861 Krajné) – evangelický farář v Krajném, a jeho žena Ľudovíta, rod. Šuleková, pocházející ze šulekovské ev. farářské rodiny ze Sobotiště. A z tohoto manželství se 15. října 1844 na evangelické faře v Krajném narodil Pavol Štefánik (otec M. R. Štefánika). Ľudovíta Šuleková byla sestrou dvou slovenských padlých povstalců  z let 1848 až 1849 Viliama a Ľudovíta Šulkových a kmotrem mladého Pavla Štefánika byl známý slovenský spisovatel Jozef Miloslav Hurban. V jejich manželství se kromě Pavola Štefánika narodilo ještě jedno dítě – jeho starší sestra Antónia Štefániková, která později prožila většinu svého života v Myjavě jako manželka myjavského ev. faráře Pavla Vanaje (Vannay). „[6]

Na závěr nechám promluvit francouzského maršála Foche, který vskutku aristokratickou osobnost generála Štefánika charakterizoval takto: „Je to jeden z nejlepších vojáků, jakého jsem poznal v této válce. Štefánik byl v pravém slova smyslu hrdinou, charakterem hrdinským.“[7]

[1] https://www.vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/personalie/milan-rastislav-stefanik-vedec-vojak-diplomat-a-politik-netradicni-pohled

[2] https://www.vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/personalie/milan-rastislav-stefanik-vedec-vojak-diplomat-a-politik-netradicni-pohled

[3] UHLÍK, P, Myjava a Štefánikovská rodina, Časopis Bradlo, občasník Spoločnosti M.R. Štefánika, ročník 61, Brezová pod Bradlom, 2020, s. 12

[4] UHLÍK, P, Myjava a Štefánikovská rodina, s. 13

[5]https://www.arcanum.com/hu/online-kiadvanyok/Kempelen-kempelen-bela-magyar-nemes-csaladok-1/5-kotet-7C52/hoszu-alias-nemeth-sovenyhazai-85D4/

[6] UHLÍK, P, Myjava a Štefánikovská rodina, s. 13

[7] https://www.vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/personalie/milan-rastislav-stefanik-vedec-vojak-diplomat-a-politik-netradicni-pohled