Řád maltézských rytířů v listopadu 1989 a osobnost Margarety Waldstein-Wartenberg

Návrat českého velkopřevorství z exilu a osudy zakladatelky Maltézské pomoci Margarety Waldstein-Wartenberg v listopadu a za totality

Poprvé se rytíři Českého velkopřevorství Maltézských rytířů v exilu oficiálně účastnili akce pořádané českou stranou dne 12. 11. 1989. Byli u svatořečení Anežky České v Římě. Jednalo o pana prof. Rokytu a pana Hrubého z Gelenji. Byla projednávána forma návratu Řádu do ČSSR. První oficiální kontakty Českého velkopřevorství Řádu maltézských rytířů v exilu s vládou tehdejší ČSSR proběhly v lednu 1990, kdy byl výkonnou radou zaslán dopis předsednictvu vlády ČSSR s oznámením a žádostí o registraci velkopřevorství na českém území a návrh řešení majetkoprávních vztahů. Postupně se ustavilo velkopřevorství. Tehdy patřila měli popřední osobnosti velkopřevorství paní Margareta Waldsteinová-Wartenbergová. Hned v koncem roku 1989 organizovala dodávky léků do naší země – byly dováženy do Olomouce z Rakouska a pak distribuovány. Stála také u zrodu Maltézské pomoci na našem území.

Zámek Rokytnice u Přerova (foto pan Mgr. Pavel Lasztovicza)

Margareta Waldsteinová-Wartenbergová (roz. Tettzeliová, otec byl JUDr. Eduard, šlechtic Tetzeli von Rosador) se narodila 8. dubna 1927 v Londýně, kde byl její otec obchodním radou na Československém vyslanectví. Když jí bylo jen několik měsíců, otec onemocněl na tuberkulózu a rodina se vrátila na Moravu, do Rokytnice u Přerova, odkud pocházela rodina matky Margarety. Jelikož jak matka, tak babička se jmenovaly Margareta, malá dostala jméno Daisy. Po ukončení 2. světové války se matka a babička Daisy odstěhovaly do Rakouska, neboť měly rakouskou státní příslušnost. Daisy se, jako jediný člen rodiny schopný uživit matku, s nimi odstěhovala do Vídně, kde obdržela vysvědčení na česko-německé překládání a tlumočení. Vyučila se také kloboučnicí, aby lépe uživila tři generace své rodiny. Československé občanství však neztratila a do Československa se vracela pravidelně až do roku 1948.

Paní Daisy uprostřed – rakouští členové MHDA (archiv autor)

Paní Daisy vlevo (archiv autor)

Erb rodu Waldstein-Wartenberg (wikipedie)

Jejím prvním manželem byl Michael hrabě Thun-Hohenstein-Mirbach, který však roku 1960 zemřel. V roce 1963 se Daisy provdala podruhé, a to za Bertholda Waldstein-Wartenberga, rovněž československého emigranta žijícího ve Vídni. Spolu měli dceru Zdislavu. Berthold byl členem Suverénního řádu Maltézských rytířů a významným historikem Řádu .[1] K práci pro „Pány chudé a nemocné“ v rámci Maltézského řádu přivedl i Daisy. Svou práci začala s rakouskou Maltézskou pomocí Malteser Hospitaldienst Austria (MHDA). S manželem založila pod záštitou rakouského velkopřevorství péči o staré a nemocné žijící doma nebo v domovech důchodců nebo v ústavech pro dlouhodobě nemocné pod názvem Malteser Alten-und Krankendienst (MAKD).

Manželé Waldsteinovi pomáhali československým uprchlíkům, ale poskytovali pomoc i Čechům v nouzi v ČSR, obzvláště pak dodávkami léků do Československa. Tyto léky byly darovány farmaceutickými společnostmi z Rakouska pro nově vzniklé občanské sdružení Aktion St. Lukas (Akce sv. Lukáše), které bylo založeno a ve kterém manželé Waldsteinovi působili, Daisy ho dlouhá léta vedla. Za doby totality byly tyto léky převáženy do ČSSR prostřednictvím různých diplomatů a návštěvníků.

Po událostech v srpnu roku 1968 Daisy s manželem a s dalšími českými členy Maltézského řádu stáli na česko-rakouských hranicích, kde vítali uprchlíky před sovětskou okupací. Tyto uprchlíky ubytovávali ve svém bytě i u přátel a zajišťovali jim nejnutnější potřeby do začátku nového života. Z této činnosti vznikl Opus melitensis Boemiae, který byl předchůdcem České Maltézské pomoci.[2]

V roce 1972 byla jmenována tehdejším velmistrem Maltézského řádu Čestnou a devoční dámou Maltézského řádu motu proprio. V roce 1988 jí byl udělen Velkokříž Maltézského řádu. V roce 1998 byla též vyznamenána papežským řádem Řehoře Velkého za svou práci při moravských povodních a o několik let později byla vyznamenána i papežským Řádem svatého Silvestra za celoživotní práci.

Po pádu totality dále pomáhala potřebným a stála u zrodu české Maltézské pomoci. Zemřela v roce 2017. Je třeba zmínit, že spolu s ní pomohl zrodu Maltézské pomoci i magistrální rytíř v obedienci MUDr. Jaroslav Eliáš , nositel velkokříže a komtur záslužného řádu Pro Merito Melitensi (v civilní větvi, za charitativní činnost). A byl jedním z prvních vedoucích Maltézské pomoci. Teď je oficiálně na většině akcí ceremoniář velkopřevorství. Několik let byl primářem Dětského a dorostového oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (Nemocnice na Karlově). Ve funkci primáře dětského oddělení ORL zůstal až do svého odchodu do penze v roce 2001. Poté se začal věnovat charitativním činnostem a stal se zástupcem ředitele Arcidiecézní charity Praha. Působil mimo jiné jako koordinátor pražských farních charit a známé Tříkrálové sbírky, kromě toho se také podílel na organizaci charitativních benefičních koncertů.

[1] Měl obedienční velkokříž Maltézského řádu a komandérský kříž řádu sv. Řehoře

[2] https://www.historickaslechta.cz/osobnosti/tetzeli-von-rosador-margarete-daisy-1927-%E2%80%A0-2017/