Jeden z nejsledovanějších pořadů ČT tvořený Kinsky Art Media si získal vysokou popularitu, ale s vysokou popularitou přišly i hrubé chyby, na které upozorňuje tento článek.
Pořad Modrá krev přinášel zajímavé příběhy potomků bývalých šlechtických rodů v přímé mužské linii (někdy i ženské) zasazené do atraktivního rámce. Všechny řady provázejí určité chyby, nejčastěji v šlechtické titulatuře. Vždy se jednalo o věci, u kterých převážil přínos zajímavých rozhovorů se zajímavými lidmi. Nicméně v třetí řadě už přicházely chyby závažnější, a to chyby genealogické. Pokud se má pořad zabývat příslovečnou modrou krví, na kterou se moderátor ke konci každého dílu ptá, tak je vhodné, aby tam také obrazně byla. Nejlépe v přímé linii a ve stavu, kdy přímí předci měli zákonné právo používat některý ze systematizovaných šlechtických titulů ke dni zániku Rakousko-Uherského císařství roku 1918.
Bohužel díl nazvaný Zejdlicové ze Šenfeldu přinesl příběh rodiny, která, dle v současnosti dostupných informací, neměla šlechtické předky a v pořadu neměla vůbec být. Je třeba uvést hned na začátku, že se článek věnuje pouze a jen tvrzenému šlechtictví členů rodiny Schönfeldů, kteří vystupují v pořadu a nijak se nedotýká jiného vyprávění rodiny či samotných členů rodiny.
Rodina Schönfeldů vystupující v pořadu uvádí, že jsou potomky šlechtické rodiny Zejdliců von Šenfeld, konkrétně slezské větve. Nicméně tento šlechtický rod na našem území ve všech větvích vymírá již v 17. století (ve Slezsku se pak velmi složitě a nepřehledně rozvětví) a pořad nepřináší ani jediný doklad toho, že existuje spojitost mezi slezskou větví rodiny Zejdliců ze Šenfeldu a rodinou Schönfeldů z pořadu.
Dalším argumentem vazby na šlechtický rod Zejdliců mělo být rozsáhlé vyprávění o rodinných špercích, které se mají předávat „na smrtelné posteli“. V pořadu byly i zobrazeny ukázky z knihy „Malý poklad z velkého světa: renesanční šperky rodu Zejdliců ze Šenfeldu, který zpracovává téma tzv. Polenského pokladu, souboru 28 manýristických šperků, který byl nalezen roku 1916 v hrobce rodu Zejdliců v děkanském kostele v Polné u Jihlavy. Jedním z největších odborníků na šperky Zejdliců a editor uvedené publikace je PhDr. Jan Štěpánek Ph.D., který poskytl pro tento článek své vyjádření. Cituji editora uvedené knihy: „ Z televizního záznamu se samozřejmě nedají vyvozovat zásadní soudy. Zlaté klenoty prezentované před kamerou jako vzácná rodinná památka, snad z 15. nebo 16. století, ale proklamované době vzniku rozhodně neodpovídají. Jde o typickou klenotnickou práci období romantismu ze 2. poloviny 19. století, tepanou z velmi tenkého zlatého plechu a pokrytou zcela nelogickou kombinací motivů hvězdiček a zrnění. Stejně signifikantní je až strojová ostrost jejích tvarů a forem. Tyto předměty mají zkrátka velmi daleko pravých renesančních šperků, které já nebo kolegové známe z praxe“. K necti tvůrců pořadu Modrá krev je třeba uvést, že použili fotografie z uvedené knihy, aniž by uvedli zdroj informace a autory publikace.
Nezbylo než prozkoumat rodokmen současné rodiny Schönfeldů.
V pořadu mj. vystupují bratři: William Karl-Heinz Schönfeld a Richard Bohumil Schönfeld, jejich otec: Robert Karel Schönfeld a děd: Zdeněk Karel Schönfeld. Vzpomínají na pradědu: Bohuše Schönfelda (*24.4.1910, Srbeč, okr. Rakovník, +2.9.2000). Jeho otcem byl 2x praděd Václav Schönfeld (*20.6.1878, Miletice č.36, okr. Kladno, + 15.3.1937), knížecí správce v Srbči č.35, od r. 1918 hospodářský správce schwarzenberského velkostatku v Lenešicích č.1 (Nový Dvůr), který odkoupil jako zbytkový velkostatek r. 1925. Rodinou Schönfeldů restituovaný a rekonstruovaný Nový Dvůr se pak také prolíná jako červená niť celým pořadem. V rodové posloupnosti pak následuje 3x praděd Václav Schönfeld/Schinfeld (*12.1.1850, Miletice č.36), rolník v Mileticích č.36, dále 4x praděd Josef Schönfeld/Schinfeld (*1.9.1823, Chodouny č. 23, okr. Litoměřice), familiant v Mileticích č.36, narozený jako poddaný roudnického panství, následuje 5x praděd Václav Schönfeld/Schinfeld (*13.10.1796, Chodouny č.25), chalupník v Chodounech č.23 a poddaný roudnického panství, dalším přímým předkem v pořadí je 6x praděd Josef Schönfeld/Schinfeld (*14.4.1767, Chodouny), poddaný roudnického panství, následuje jeho otec a (7x praděd) Matthias Schönfeld/Schinfeld (*28.1.1714, Záluží, okr. Litoměřice, +27.3.1778, Chodouny č.25), hospodář v Chodounech č. 25, poddaný roudnický. Dalším v pořadí je jeho otec (8x praděd) Mattaus Schönfeld/Ssyndtffelt/Schinfelt (*13.9.1682, Záluží-Kozlovice, okr. Litoměřice), hospodář v Záluží, roudnický poddaný. Jeho otcem byl (9x praděd) Jan Schönfeld/Ssyndtffelt (* kolem r. 1650, neexistují již potřebné matriky).
Dále je možné posloupnost rekonstruovat z Berní rully z roku 1654. Pravděpodobným otcem Jana Schönfelda by mohl být (10x praděd) Matěj Šenfeld (* kolem r. 1620), který je v Berní rulle z r. 1654 uváděn jako pustý ve vsi Vetlá (okr. Litoměřice). Následují záznamy z pozemkové knihy Velkostatku Roudnice nad Labemz let 1580-1705 inv.č. 224 , kde se uvádí např. jistý "Václav Ssymfeldt , který dne 24.1.1636 kupuje grunt ve vsi Račice (okr. Litoměřice) (folio 13). Stejného roku (1636) kupuje grunt ve vsi Račice jistý Jan Ssynfeldt (folio 85). A nakonec můžeme uvést záznam z pozemkové knihy Velkostatku Roudnice nad Labem z let 1583-1781, inv. č. 237, ve které se uvádí jistý Jirzik Ssynffeld, který roku 1615 vyženil grunt ve vsi Vetlá, (okr. Litoměřice), (folio 146).
Návaznost na rodinu Zejdliců ze Šenfeldu je pravděpodobně výsledkem rodinné legendy, kterých bývá v různých rodinách velké množství, ale pouze v tomto případě se vyprávění dostalo prostoru v pořadu Modrá krev. Bylo by vhodné, aby se divákům dostalo vysvětlení nebo byly doloženy archivní materiály, které by pochyby odstranily.