Ostrov Kós pod praporem rytířů sv. Jana
Ostrov Kós je dnes poklidná středomořská destinace, kam každoročně míří množství lidí za odpočinkem i zábavou. Leží v Egejském moři v souostroví Dodekanés. Je to skupina řeckých ostrovů v náležejících do tzv. Jižních Sporad mezi ostrovy Pátmos a Rhodos, Kássos, Astypalaia a Kastellórizo, jihozápadně od tureckého pobřeží.
Kdysi to byl další z řady ostrovů, který dnes zaniklé středomořské mocnosti využívaly jako opěrná opevněná místa pro svou obranu i výboje. Pevnosti na Kósu ukazují dějinné zvraty, jimiž ostrov od byzantského období až do nedávné doby procházel. Oblast Dodekanés se totiž snažily ovládat námořní velmoci Benátky a Janov i Byzantské císařství, také zde probíhal i velký střet mezi Osmanskou říší a maloasijskými emiráty a Řádem sv. Jana.
Řád sv. Jana vstupuje do zdejší složité mocenské konstelace po pádu přístavu a pevnosti Akkonu a zániku křižáckých států na Blízkém východě roku 1291. Oblast Dodekanés byla pro Řád vítaná oblast, kde by si mohl vybudovat novou základnu pro své další působení ve Středomoří. Postupně se jim to podařilo. Ovládli Rhodos jako hlavní ostrov nového johanitského státu a následně si na dalších ostrovech vybudovali hrady a opevněná místa, která stabilizovala nové panství rytířů.
Někdy po roce 1319 rytíři sv. Jana převzali i Kós, čemuž zřejmě napomohl zisk o něco menšího ostrova Nisyros jižně od Kósu. Postoupil jim ho roku 1316 italský rod Assantiů z Ischie. Došlo ke zcelení držby ostrovů mezi Lérosem a Rhódem. Roku 1336 získali johanité Kós definitivně a osadili hrad ve vnitrozemí posádkou 25 rytířů a 100 turkopolů. Kos se stal druhým největším ostrovem johanitského státu. Jeho preceptorem v roce 1359 byl Raymond Bérenger, v letech 1365–1374 pak přímo velmistr Řádu. Johanité využili jediné starší opevnění ve vnitrozemí zvané Pyli. Dále vybudovali opevněnou osadu Antimacheia, opevnili město Kós na pobřeží, včetně navazujícího hradu Neratzia, a postavili hrad Kéfalos. Na Kós byl logisticky vázán hrad Sv. Petra v Bodrumu na maloasijském pobřeží. Ani mimořádné zesilování fortifikací však nezabránilo pozdějšímu připojení Dodekanésu v roce 1523 k Osmanské říši.
Zmíněný hrad Neratzia navazuje na městské opevnění střežící přístav Mandráki ve městě Kós. Hrad využil výběžek pevniny a z východu uzavíral a chránil zátoku přístavu. Tvar výběžku umožnil čtyřboký půdorys hradu, který tvoří dnešní hradní jádro o rozměrech 100 × 75 m. Hrad byl vystavěn s hojným použitím antických spolií na ploše dříve porostlé pomerančovníky, a proto dostal jméno Narangia (Nerantzia). Podle kastelového typu hradního jádra s okrouhlými nárožními věžemi založili rytíři hrad někdy v polovině 14. století. Heraldické desky zazděné do jižní stěny jádra a do bašty předbraní prezentují velmistry Jeana de Lastica a de Millyho, tedy roky 1437–1461. Najdeme zde i erb velmistra Emeryho d’Amboise či Pierra d’Aubusson, tedy léta 1476–1512.
Do hradu se vstupuje po mostě vedoucím přes silnici od tzv. Hippokratova platanu. Celý obvod hradu lze obejít a prohlédnout si zvenčí.
K dokončení hradu došlo v roce 1514. Hrad má masivní zdi a fortifikační objekty vnějšího pásu opevnění o rozměrech 220×120 m. Vnější opevnění hradu je podstatně masivnější než starší jádro. Obezděné valy hradeb obrácené dovnitř plnili funkci kontreskarpy příkopu kolem jádra. Plošiny těchto hradeb umožňují postavení děl velké ráže a nároží jsou opatřena zděnými rondely s vnitřními kasematy. Jižní rondel je klasického tvaru, západní rondel měl stlačený polygonální půdorys a ze severního nároží vybíhá krček, jehož zakončení má tvar subtilní bašty. Opevnění města nahrazovalo předhradí hradu, jenž se nacházel severovýchodně od něj. Oba opevněné soubory odděloval široký a hluboký vodní příkop, po jehož dně dnes prochází hlavní komunikace. Hrad se tak nacházel na ostrově.[1]
Po předchozím dobytí Rhódu, hlavní bašty rytířů sv. Jana, ovládli roku 1523 Osmani i Kós a tím se zhroutila páteřní obrana johanitů v oblasti Dodekanes, který na další století kontrolovala mocná Osmanská říše.
[1] PLAČEK, Miroslav, Rozmanitost fortifikací – doklad dějinných zvratů na ostrově Kós (Řecko), Archaeologia historica. 2013, roč. 38, č. 2, s. 507-522
Ladislav Kolačkovský
Ze Slaníku ke zlatým ostruhám krále Edwarda IV. v Londýně
Každá, i ta sebemenší památka, může být branou k velkým příběhům. Takovým je i příběh rytíře a purkrabího Řádu johanitů na Strakonickém hradě Miroše z Vochova a jeho syna Jana Miroše.
Ladislav Kolačkovský
Mrzká ohyzda Alzbieta – boj rytířů s démonickými silami u Strakonického hradu
Velmi příznačná pro dobu barokní jsou zděná boží muka v ulici v Lipkách na okraji Strakonic. Pamatují zápas maltézských rytířů s magií a pověrami v kraji v 17. století
Ladislav Kolačkovský
Hustopeče nad Bečvou - vzácný klenot - baronská koruna a stopy flanderského rodu Baillou
Jméno rodu Baillou není u nás příliš známé. V Hustopečích nad Bečvou se s ním můžeme setkat a vidět jejich baronskou korunku, což je velká vzácnost v našich zemích. O rodu a koruně.
Ladislav Kolačkovský
V srpnu 1968 stále žila dáma z jiných dob – Ernestina Thun – Hohenstein od sv. Andělů
Hrob Karla Kryla, básníka a písničkáře patří mezi nejnavštěvovanější na břevnovském hřbitově. V srpnu 1968 však ještě žila i jiná osobnost. A je zde také pohřbená. Poslední kapitulářka Šlechtického ústavu od sv. Andělů v Praze.
Ladislav Kolačkovský
Kterak se Jiřík stal Georgem Wagnerem a ženichem dcery purkmistra – Mezříč 17. století
Příběh Jiříka z Valašského Meziříčí, který zažil vzestup a vzdor zlému osudu 17. století se vypracoval na ženicha dcery purkmistra a váženého úředníka Žerotínů.
Další články autora |
Extrémní deště, silný vítr, na jihu Čech až stoletá voda. Řeky začaly stoupat
Sledujeme online Meteorologové v novém modelu potvrdili vysoké srážkové úhrny na českém území v nejbližších třech...
Tisíce lidí v Opavě opouští domovy. Voda odřízla i sever Olomouckého kraje
Sledujeme online Velká část Česka čelí kvůli extrémním srážkám záplavám. Moravskoslezský a Olomoucký kraj vyhlásily...
Zpřesněná výstraha: naprší až 250 mm, v Jeseníkách i víc. Upouštějí se přehrady
Meteorologové upravili výstrahu před extrémními srážkami. Platí od čtvrtka minimálně do neděle....
Česko od čtvrtka zasáhnou extrémní srážky. Záplav se obávají také Němci
Česko zasáhnou od čtvrtka do neděle mohutné srážky. Na velké části území může napršet přes 100...
Modely srážek i situace připomínají katastrofální povodně z let 1997 a 2002
V Jeseníkách by mohlo napršet podobné množství vody, jaké spadlo v tomto pohoří a v Beskydech při...
Přetekla nádrž v jižních Čechách. Ve Slezsku musí lidé pryč z centra Těšína
Husinecká vodní nádrž v jižních Čechách kolem půl čtvrté v noci přetekla. Z přehrady bylo možné...
AUDIO: Kdy je třeba se evakuovat? Pokyn k odchodu oznámí siréna
Přibývá lidí, kteří museli kvůli povodním opustit své domovy. Že je čas k evakuaci, oznamují také...
Hrázný zažil už šestkrát přetékající Husinec. Povodně se podle něj vždy liší
Husinecká přehrada v jižních Čechách přetekla, hrázný Bedřich Křivánek ji kontroloval už...
Tisíce lidí v Opavě opouští domovy. Voda odřízla i sever Olomouckého kraje
Sledujeme online Velká část Česka čelí kvůli extrémním srážkám záplavám. Moravskoslezský a Olomoucký kraj vyhlásily...
- Počet článků 264
- Celková karma 14,09
- Průměrná čtenost 750x