Odhalené tajemství vyšehradské hrobky – šlechtici von Sönberg

I na zdánlivě mnohokrát prozkoumaném hřbitově Vyšehrad můžeme nalézt dosud skrytá tajemství. O jednom takovém pojednává tento článek.

Na Vyšehradském hřbitově v blízkosti hrobky šlechticů Špačků ze Starburgu, majitelů hradu Kokořín, nalezneme hrobku rodiny Vítězslava Schmidta šlechtice ze Sönbergu (něm. Schmidt Edler von Sönberg). Větší nápisová deska je povětrnostními vlivy zcela znehodnocena, takže jsme byli dosud odkázáni na popis erbu podle jeho podoby na pomníku: V polceném štítě šikmo položená ostrev se dvěma suky, provázená dvěma hvězdami. Na štítě korunovaná kolčí přilba s přikrývadly, v klenotu mezi buvolími rohy pštrosí pero, nad ním hvězda. Z tinktur je možno pouze uvést, že v levé polovině štítu je patrné šrafování, odpovídající obvyklému označování černé barvy. Jednalo se o rod dosud dosti tajemný, když ještě v roce 1984 o něm nebylo známo vůbec nic a v roce 2010 byl jen zmíněn.[1] Roku 2012 však bylo objeveno torzo hrobky dalších příslušníků tohoto rodu. A nyní se autor pokusí zrekonstruovat alespoň střípky z historie, které dají více plastický obraz rodu Schmidtů von Sönberg.

Hrobka Schmidtů na Vyšehradě (autor)

Rod šlechticů Schmidtů ze Sönbergu dosud nefiguruje v žádné dostupné literatuře o šlechtických rodech na území Českého království, ale dočítáme se o Ignáci Schmidtovi von Sönberg, který zesnul 21.12.1816 ve Vídni. Dobový tisk uvádí, že byl správcem přírodního kabinetu (správce sbírek přírodnin) uherského knížete Esterhazy. Jedná se o úřední výzvu. Všichni, kdož hodlají uplatnit nárok na pozůstalost Ignáce Schmidta, šlechtice von Sönberg, který zemřel 21. prosince 1816, bývalého ředitele knížecího kabinetu přírodnin, ať už jako dědicové nebo jako věřitelé a obecně z jakéhokoli právního důvodu, musí se osobně nebo prostřednictvím zmocněnce dostavit k Císařskému a královskému zemskému soudu dne 5. března 1816 v 10:00 hodin; neboť po uplynutí této doby proběhne vypořádání pozůstalosti těm, kteří se řádně prokázali svými nárok (Vídeň, 18. ledna 1817). Čili se setkáváme s Ignácem jako zástupcem drobné úřednické šlechty ve službách aristokracie. Hypotézou může být příchod Ignáce z tehdejšího Uherska vzhledem k službě u knížat Esterhazy, byť samozřejmě je to jen hypotéza, protože tento uherský rod sídlil i v Rakousku. [2]

Hrobka Špačků ze Starburgu a vpravo hrobka Schmidtů ze Sonbergu

Podstatné je to, že Ignác měl syna Josefa, který byl loterijním úředníkem ve Vídni (finančním úředníkem) a ten měl syna Roberta Josefa ( nar. 4.1.1836 v Praze č.266, syn Josefa Schmidta von Sönberg úředníka c.k. loterie, syn zemř. Ignáce Schmidta von Sönberg , sekretář (tajemník) kabinetu nerostů Jeho Jasnosti knížete Esterházy (ve Vídni) a Anny , dcery Josef Körnera, krejčovského mistra [3]), který byl magistrátní úředník v Praze, a ten měl syna Roberta Jana (nar. 27.11.1872 v Praze čp.349/III , syn Roberta Josefa Schmidta šlechtice ze Sönbergů, úředníka pražského magistrátu, syna Josefa Schmidta šlechtice ze Sönbergů z Vídně rodilého úředníka c.k. finančního ředitelství v Praze a manželky a Prahy rodilé Anny, roz. Körnerové a Blaženy (Beatrix) Teppischové , rodilé z Lochovic č.183, manž. dcery Josefa Teppische, ředitele továrny v Lochovicích, z Prahy rodilého a manželky z Tmaně rodilé Josefy, roz. Moravcové [4]) a Zdeňka a dceru Boženu. Robert Jan byl soukromým úředníkem (manželka Albertina Kudlíková – svatba v Brně, syn Robert Gustav Karel Mária).

Robert Jan

Robert Josef

Dále dne 30.5. 1833 vidíme záznam o Adolfu ze Sönbergu, který byl synem výše zmíněného loterijního úředníka Josefa Schmidta ze Sönbergu, a zemřel ve věku 17 týdnů na plicní ochrnutí (Lungenlähmung) [5]. Zajímavý je i záznam dobového tisku ze dne 22.8. 1900, když přijíždí do Mariánských Lázní Marie von Sönberg. [6] Marie je uvedena mezi hosty, kteří byli novinami zaznamenáni spolu jinou šlechtou, můžeme tak soudit, že rod šlechticů ze Sönbergu byl tehdy tzv. etablován ve společnosti.

Další novinový článek nám prozrazuje daleko více. Oznamuje 60. narozeniny dvojčat, ministerského rady Dr. Roberta Liebleina (1869 - 1939) a univerzitního profesora Dr. Viktora Liebleina (1869 - 1933). Narodili se 27. listopadu 1869 v Praze jako synové profesora matematiky Johanna Liebleina a Marie Lieblein, rozené šl. von Sönberg (1834 - 1907), patrně se jedná o totožnou osobu s Marií, která absolvovala lázeňskou léčbu v Marianbadenu. Bratři společně absolvovali Malostranské gymnázium s vyznamenáním. Robert studoval filozofickou fakultu pražské Německé univerzity, kde získal doktorát z filozofie, a pracoval jako středoškolský učitel na německých gymnáziích v Praze. Viktor Lieblein se po studiu medicíny stal doktorem v roce 1893, působil jako asistent v klinice Prof. Wölflera a v roce 1925 se stal řádným profesorem. Od roku 1908 vedl chirurgické oddělení nemocnice ve Dvoře Králové a později působil jako primář v nemocnici Sanopz v Praze. Napsal řadu prací, včetně monografií o vředech žaludku a střev a o cizích tělesech v trávicím traktu (spolu s Prof. Wölflerem). V roce 1912 byl jmenován zemským školním inspektorem. Nepochybně tedy rod Sönbergu pokračoval po přeslici rodem Lieblein. Opět konstatujeme, že rod Sönberg patřil mezi vážené členy pražských obcí. [7]

Na Malostranském hřbitově v Praze (Košířském) nalézáme tentýž rod (či jeho větev). Jsou zde v rodinné hrobce pohřbení syn správce Viktor ze Sönbergu (úmrtí 1882) a dcera Zdenka ze Sönbergu (úmrtí 1871). Náhrobek byl nalezen a jeho zbytky vyzdviženy teprve v souvislosti s průzkumem hřbitova badateli ze Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova kolem roku 2012. Erb na malostranském náhrobku je stejný jako erb vyšehradský. Totožnost rodu je tak nepochybná. [8] Můžeme usuzovat, že Marie Lieblein, rozená ze Sönbergu a její synové Viktor a Robert, které jsme zmínili výše, spolu s Viktorem a Zdenkou ze Sönbergu žili v obvodu některé z farností Malé Strany, když zde někteří z nich studovali a jiní i zemřeli.

Anna

Vítězslav (Witěslav Schmidt von Sönberg (Šenberg), privatier, nar. r. 1840 v Mladé Boleslavi, sezdán s manželkou Marií, roz. Kalousovou, nar. r. 1844, od r. 1900 bytem na Vinohradech [9]) byl nepochybně příbuzný všech výše uvedených osob z téhož šlechtického rodu. Honosnost náhrobku a umístění napovídá o solventnosti zesnulého. Jeho jméno je zajímavé i tím, že je české „Vítězslav“. Byť bez pochyb byl rod převážně spojen s německou kulturou a jazykem. O důvodu se zatím můžeme jen dohadovat. Průzkum matrik Vyšehradu přinesl i další jméno příslušníka rodu. Jedná se o Annu Schmidt ze Šenbergu (Schmidt von Sönberg, matrikář uvedl český přepis „ze Šenbergů“), která umírá 3.12. 1890 v obci Vyšehrad v důsledku tuberkulózy, a to ve věku 80 let, mohlo by se pravděpodobně jednat o další osobu, vedle Vítězslava, pohřbeného v rodinné hrobce [10].

Policejní přihláška Vítězslava Schmidta

Erb Schmidtů (autor Mgr. Štěpánek)

Nabízí se tedy teorie, dle které by Vítězslav Schmidt šlechtic ze Šenbergů byl mladším bratrem výše uvedeného Roberta Josefa Schmidta von Sönberg (nar. r. 1836), tudíž by Vítězslav byl synem Josefa Schmidta von Sönberg a vnukem Ignáce Schmidta von Sönberg. K této úvaze vybízí zápis o úmrtí výše zmiňované Anny Schmidtové šlechtičny ze Šenbergů z roku 1890, který je uveden v matrice zemřelých na Vyšehradě, kde se nachází právě hrobka „rodu Vítězslava Schmidta šlechtice ze Šenbergů“. Matka Roberta Josefa (nar. r. 1836) se jmenovala Anna (roz. Körnerová), která měla v době úmrtí 80 let, narodila by se tedy někdy kolem roku 1810, tedy v době narození Roberta Josefa měla asi 26 let a v době narození Vítězslava (měl se narodit roku 1840) by měla 30 let. Jedná se však pouze o teorii, byť velmi pravděpodobnou, kterou by potvrdilo nebo vyvrátilo pouze nalezení matričního záznamu o narození Vítězslava Schmidta šlechtice ze Šenbergů, který se dosud nalézt nepodařilo.

Vítězslav si zaslouží další archivní průzkum, který by odhalil další podrobnosti o rodu a původu Schmidtů von Sönberg.

[1] Heraldická ročenka, 1984, s. 59. Zcela krátké a kusé informace o rodu v publikaci MAŠEK, Petr,Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II, N–Ž, Praha, 2010, s. 243

[2] Wiener Zeitung, 7.2. 1817, dostupné online: https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=wrz&datum=18170207&query=%22S%C3%B6nberg%22&ref=anno-search&seite=9 [citováno 5.7.2025]

[3] https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=DF780A9A025641ADBB0F9242225F3B35&scan=185#scan185

Archiv hl. Města Prahy, fara sv. Mikuláš, M.Strana [citováno 5.7.2025]

[4] https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1AEC62BDAAAD4B489C101DD0F69B6710&scan=346#scan346

Archiv hl. Města Prahy, fara sv. Mikuláš, M.Strana [citováno 5.7.2025]

[5] K. K. priv. Prager Zeitung, 9.7.1833, dostupné online:

https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=pag&datum=18330609&seite=5&zoom=79&query=%22schmidt%22%2B%22S%C3%B6nberg%22&ref=anno-search [citováno 5.7.2025]

[6] Pilsner Tagblatt, 24.8. 1900, dostupné online:

https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=pit&datum=19000824&query=%22schmidt%22+%22S%c3%b6nberg%22&ref=anno-search&seite=5 [citováno 5.7.2025]

[7] tamtéž: https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=pit&datum=19000824&query=%22schmidt%22+%22S%c3%b6nberg%22&ref=anno-search&seite=5

[8] CHROMÝ, Viktor, Heraldické památky Malostranského hřbitova v Košířích, Praha, 2012, s. 25

[9] https://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=ac62a52cc9edac8df748ed975466607c31bfb8c68d6b11a5593dc9dd040fa5e9&action=image&record=3313

Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) [citováno 5.7.2025]

[10] Matrika úmrtí Kostel sv. Petra Pavla Vyšehrad

https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=48D53ED22AD64E9FA3FDC87234169A65&scan=22#scan22 [citováno 5.7.2025]