Modlešovice – johanité mezi králem Zikmundem a husity

U Strakonic nalezneme obec Modlešovice. Můžeme z ní číst osud majetků johanitů v dobách husitských bouří. Johanité se stali oběťmi nejen husitů, ale snad ještě více jim uškodil sám Zikmund Lucemburský

U Strakonic nalezneme obec Modlešovice. Můžeme z ní číst osud majetků johanitů v dobách husitských bouří a o nich. Doména ve Strakonicích byla jednoznačně nejdůležitějším velkostatkem Maltézského řádu v českých zemích, a to jak z hlediska hospodářského, tak z hlediska historického. Do Strakonic přišli johanité roku 1243 na základě pozvání a donace mocného jihočeského šlechtice a účastníka křížových výprav Bavora I. ze Strakonic, jenž kromě pozemkového vlastnictví daroval Řádu také polovinu svého hradu – johanité zde vybudovali svou komendu. Majetky Řádu ve Strakonicích a okolí se postupem času dále rozrůstaly a formace strakonického řádového panství byla dokončena v roce 1402, když johanité zakoupili druhou polovinu hradu a zbývající části města. Tak Řád získal významné panství, které se po propuknutí husitských bouří stalo jeho hlavním sídlem v Čechách – přesunulo se sem pravděpodobně v létě 1419 z Prahy, kde byla následně opuštěná komenda 8. května 1420 vypálena. Aby měl převor české řádové provincie dostatečné prostředky na obranu strakonické komendy, byl dokonce například roku 1448 osvobozen po dobu války od placení řádových poplatků.[1]

Statek čp. 28. Ve štítu špejcharu vidíme maltézský kříž – upomínka na rytíře (A. Šturm)

Po konci husitských válek byl majetek johanitů ve velmi špatném stavu. Utrpěl fyzickým zničením a opuštěním v důsledku tažení husitů (např. Mladá Boleslav, Litoměřice, Chomutov), ale mnoho majetku bylo buď obsazeno kališnickými nebo katolickými šlechtici, kterým král Zikmund Lucemburský jejich obsazení statků často potvrdil, nebo církevní majetek zastavoval sám král (Český Dub, Manětín, 24 vsí pražského převorství). Poněkud paradoxně johanitům velmi uškodil sám Zikmund Lucemburský, který řádovými majetky vyplácel žold či odměňoval své věrné nebo jen potvrdil jejich neoprávněné obsazení. Díky nespokojenosti církve sice v Norimberku roku 1422 část zástav odvolal, ale johanité neměli vojenskou sílu, aby dokázali získat majetek zpět. Ve výsledku díky Zikmundovi přišli johanité o 102 vsí a i díky fyzickému zničení v důsledku války se celkově jednalo o téměř polovinu majetku johanitů u nás. [2

Náves Modlešovic a statek čp. 15 s kapličkou

Následná desetiletí byla ve znamení snahy generálních převorů získat část zástav zpět, zcelovat majetky a obnovovat hospodářskou základnu Řádu. Centrem těchto snah byly Strakonice. V podstatě jediný nedotčený opěrný bod johanitů. Mohutný hrad ochránil výjimečné postavení johanitů u nás.

Modlešovice jsou příkladem snahy o obnovu majetků Řádu po husitských válkách. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1397 a roku 1490 vesnici prodal Jan z Naznašova a na Čejeticích strakonickému převoru Janovi ze Švamberka. Zcela jistě šlo o příbuzného strakonického purkrabího Olkmara z Neznašova, asi proto se novými majiteli vsi stali právě strakoničtí johanité. Další příbuzenské svazky lze vysledovat i u manželky Jana z Neznašova, kterou byla Kateřina ze Švamberka. Řád Modlešovice koupil za 1100 kop gr. míšeňských, čímž získal velmi výhodně umístěnou lokalitu, navazující na východě na johanitské Přední a Zadní Ptákovice. [3] Modlešovice spadaly pod rychtářství vsi Hajské, která je vzdálena pár set metrů od Modlešovic.

Hajská – Na návsi stojí kaplička Panny Marie Podsrpenské, která byla postavena v roce 1932 namísto původní. Kaplička má obdélníkový půdorys s trojbokým zakončením a ve štítě je zvonička. Vchod i dvě boční okna jsou zaklenuté do půlkruhového tvaru. Její zastřešení je sedlového typu s pálenými taškami.

Jan ze Švamberka se snažil koncentrovat majetek kolem strakonické komendy. Bohužel ve výsledku ne příliš úspěšně. Nicméně navazoval na svého předchůdce Jošta z Rožmberka a vzdával se zastavených majetků (králem Zikmundem), které nebylo možné vyplatit. Za utržené peníze potom zcelovali strakonické majetky. Konkrétně Švamberk s povolením Vladislava II. prodal zástavy – komendy Manětín a Orlovice. Za ty pak mj koupil Modlešovice. V majetku Řádu zůstaly Modlešovice i po třicetileté válce.

Upomínkou na Řád je maltézský kříž na statku (špejcharu) čp. 28. datován je do roku 1848. Obec má rozsáhlou náves a kulturní památku, kterou je venkovská usedlost čp. 15, která se nachází ve středu obce na návsi, jejíž tvoří její JV část. Do návsi je usedlost orientována patrovým domem s křídlovým štítem a s kolmo napojeným obytným křídlem s průjezdem.

V okolí obce můžeme nalézt i terénní přesypy nazývané SEJPY = lidskou činností vytvořené hromádky propraných štěrkopísků z potoků a drobných vodotečí plynoucích do řeky Otavy od jihu. Tyto sedimenty byly v pravěku (doba bronzová a laténská) i ve středověku prosívány a propírány za účelem získání zlatinek. Po skončení těžby zlata opuštěné sejpy postupně zarostly převážně xerofilní (suchomilnou) vegetací a nabyly současné podoby. Zároveň se jedná o chráněnou památku – archeologické naleziště.

Sejpy pod Hajskou (A.Šturm)

[1] POLA, Martin. Řád maltézských rytířů a jeho působení v českých zemích v letech 1874-1938. Dizertační práce, vedoucí Jakubec, Ivan. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin, 2022, s. 56

[2] SVOBODA, Miroslav. Majetek johanitského řádu v Čechách ve 12. - 16. století. Online. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2006. Dostupné z: https://theses.cz/id/d75me3/, s. 187

[3] SVOBODA, Miroslav. Majetek johanitského řádu v Čechách ve 12. - 16. století. Online. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2006. Dostupné z: https://theses.cz/id/d75me3/, s. 201