Mercedes – španělský Řád milosrdenství – La orden de la Merced

Řád milosrdenství – La orden de la Merced je žebravý katolický náboženský řád, který byl založený v roce 1218 svatým Petrem Nolascem zejména za účelem výkupu zajatců a posilování zesláblých ve víře

Královský a vojenský řád Panny Marie Milosrdné a Vykoupení zajatců, známý jako Řád milosrdenství – La orden de la Merced (latinsky: Ordo Beatæ Mariæ Virginis de Redemptione Captivorum), je žebravý katolický náboženský řád, který byl založený v roce 1218 svatým Petrem Nolascem (asi 1180–1245) za účelem vykoupení křesťanských zajatců z rukou muslimů. Mercedariáni se zavazují čtvrtým slibem, který se přidává k tradičním slibům chudoby, poslušnosti a čistoty ostatních řádů, aby osvobodili ostatní slabší ve víře, i když jsou kvůli tomu ohroženy jejich životy. Bratři dokonce na sebe brali kříž a nechávali se vyměnit za zajatce, když nebyl možný jiný způsob vykoupení. Mnohdy pak strávili zbytek života jako zajatci na galérách či jako otroci. Snahou Řádu bylo, aby zajatí lidé neztráceli víru v Boha a měli naději na vykoupení.

Virgen de la Merced (wikipedie)

Znak Řádu (wikipedie)

Sv. Petr Nolasco (wikipedie)

K založení řádu došlo deset dní po trojitém zjevení Panny Marie při její invokaci jako Panny Marie de la Merced, ke kterému došlo 1. srpna 1218: zakladateli Řádu šlechtici a vojákovi svatému Petru Nolaskovi, králi Jakubovi I. Aragonskému, známému jako „dobyvatel“, a jeho zpovědníkovi svatému Raymondovi z Peñafortu. V zemích španělsky mluvících se dívkám často dává křestní jméno Mercedes. Toto jméno vzniklo z pojmenování „Nuestra Señora de las Mercedes“, titulu Panny Marie Milosrdenství, který se používal nejprve v Aragonii a v Katalánsku. Panna Marie de las Mercedes se stala patronkou Řádu jako Virgen de la Merced.

Bývalý Konvent v Seville (wikipedie)

V katedrále svatého Kříže v Barceloně pak předal biskup Petrovi a jeho druhům bílý šat s křížem a řeholi svatého Augustina. Papež Řehoř IX. nový Řád schválil v roce 1235. Jakub I. řádu daroval barcelonský špitál svaté Eulálie, z něhož se stal první řádový klášter. Mercedariáni si postupně získali velkou úctu svou činností a nebývale rozšířili počet řádových domů. Shromažďovali finanční prostředky skrze dary a donace, aby mohli vykupovat křesťanské zajatce, kterých bylo velmi mnoho v důsledku válek o znovudobytí území křesťanských království z rukou muslimských států na Iberském poloostrově. Později se jejich činnost rozšířila do skoro celého Středomoří a patřili i mezi první misionáře ve španělském Novém světě v Americe. V roce 1514 byl založen první mercedářský klášter v Santo Domingo, jenž se stal centrem misijního působení řádu na americkém kontinentě. Například prvním knězem, který vstoupil na mexickou půdu (pozdější místokrálovství Nové Španělsko) a sloužil tam mši svatou, byl mercedariánský mnich Bartolomé de Olmedo, přítel, kaplan a rádce Hernána Cortése. Všude ve španělsky mluvícím světě pak šířili úctu k Virgen de la Merced. U nás Řád nepůsobil. Ale na našem území vykonával činnost Řád trinitářů, kteří měli také za úkol výkup zajatců.

Konvent v Seville (fota autor)

V dnešní dny můžeme navštívit jejich konvent v Seville. Jedná se o bývalý klášter Casa Grande de Santa María de la Merced, který byl založen ve 13. století a zrušen v roce 1835. Nacházel se v dnešním Městském muzeu výtvarných umění na současném náměstí Plaza del Museo. Po dobytí Sevilly v roce 1248 dal Ferdinand III. Řádu několik domů pro zřízení kláštera a poskytl mu příjmy. Domy se nacházely na pozemku za hradbami, poblíž řeky Guadalquivir, kde byl v roce 1249 postaven nový klášter. Ve sbírkách muzea můžeme vidět i portrét generála Řádu a arcibiskupa Alonsa de Sotomayor y Caro. 1. února 1810 francouzská napoleonská vojska obsadila Sevillu . Klášter sloužil jako kasárna vojáků. Knihy a dřevo kláštera byly spáleny, aby se jednotky zahřály. Železné zábradlí a podlaha byly strženy. Po vyhnání francouzských vojsk se bratři v roce 1815 vrátili, ale v roce 1820 byl klášter zrušen a později jej nahradilo současné muzeum.

Erb Alonsa s řádovým znakem (fota autor)

Insignie Řádu

Alonso de Sotomayor

Dnes se řád mercedariánů věnuje vysvobozování lidí z nových forem duchovního, psychologického, ekonomického i sociálního otroctví. Působí ve věznicích i v oblasti prevence trestné činnosti a alternativního vězeňství a pomáhá bývalým vězňům. Rovněž se stará o uprchlíky, lidi na okraji společnosti, pronásledované, a zvláště o ty, kdo nemohou svobodně vyznávat svou víru. Jeho evangelizační působení je zaměřeno na osvobození z nových forem ekonomického a kulturního otroctví existujícího v dnešním světě.

Znakem Řádu je tlapatý kříž a červeno zlatě dělený štít převzatý ze znaku Aragonské