Minulý rok se občas objevila informace, že se na Petříně v lokalitě Lobkovické zahrady chovali medvědi v medvědí jámě. Skutečnost je však zcela jiná. Uveďme vše na pravou míru.
Při procházce po pražském vrchu Petřín je dodnes patrné, že rozsáhlé části této pražské přírodní dominanty byly původně oddělenými parky a zahradami. Jednou z nejrozsáhlejších zahrad byla Lobkovická palácová zahrada, kterou můžeme procházet na severní straně Petřína, a to chodníkem – osou, která v 70. letech 20. století protnula bývalou zahradu na dvě části, na ose je dnes umístěna socha Jaroslava Vrchlického. Velmi rozsáhlá zahrada kdysi náležela k paláci Lobkowiczů na Malé Straně. Prošla od úprav barokových až po anglický krajinářský park v 19. století.
Petřín je opředen mnoha pověstmi a legendami a některé vznikají ještě i dnes. Jedna vznikla v minulém roce 2019, a to v souvislosti s plánovanou úpravou části Lobkovické zahrady. Nachází se zde v lokalitě bývalé Lobkovické zahrady (pár desítek metrů nad sochou Jaroslava Vrchlického) stará vodní nádrž, která je nyní zarostlá náletovými křovinami. Kruhový bazén vyhloubený v zemi má vnitřní stěny zděné, z části ještě pokryté omítkou, venkovní stěny jsou z lomového kamene. Je hluboký asi 3 metry.
Vodní nádrž je označována za „medvědí díru“ nebo „medvědinec“, kde žili v 19. století medvědi. Veřejnost v tom utvrdily jedny bulvární noviny a jedna místní tiskovina (pozn. 1).
Skutečnost je ale zcela jiná. Jednalo se o vodní nádrž. Kromě medvědince se setkáme i s dalším zavádějícím tvrzením ohledně využití nádrže. Dne 25. července 1891 zahájila provoz pozemní lanová dráha na Petřín, její pohon byl na vodní převahu. Nalezneme tvrzení (pozn. 2), že nádrž tehdy sloužila pro napájení původní petřínské lanovky, která ve svých počátcích fungovala na principu vodní převahy, kdy se do nádrže horní kabiny napustila voda a stáhla kabinu do údolí. Nebylo tomu tak, i tehdejší horní stanice lanovky byla příliš daleko od vodní nádrže v Lobkovické zahradě a Lobkowiczové užívali svůj malostranský palác i zahradu až do roku 1927, kdy vše odprodali státu a vodní nádrž nijak nepronajímali jako zdroj vody, ten potřebovali pro svůj park. Ve skutečnosti byla lanová dráha napájena z nevyužívané petřínské vody ze štoly za Nebozízkem (pozn. 3)
Totožnou kruhovou nádrž najdeme i na císařském otisku katastrální mapy (léta 1826-1843). Na mapě je kruhová nádrž obtočena vyhlídkovou cestou a označena jako vodní plocha. Čili zcela totožnou nádrž bychom na stejném místě jako dnes našli i nejpozději v roce 1843. Již z historické mapy je patrné, že se nejednalo o žádnou jámu ani výběh pro medvědy, ale kruhovou vodní nádrž, která byla součástí tehdejšího anglického parku, který zde byl vybudován po roce 1790 v duchu tehdejší zahradní módy za účasti zahradního architekta Václava Skalníka, známého zejména z vytvoření sadů v Mariánských Lázních.
Je zřejmé, že se původně jednalo o parkový romantický prvek (možná ve spojení s užitkovým účelem) tehdejší Lobkovické zahrady. Lobkovická zahrada dodnes obsahuje takové prvky umělé i přírodní. Kromě pískovcových skal zde najdeme zřícené pilíře původní parkové architektury, jeskyně, a i dnešní vyschlou zarostlou nádrž. Oblast by potřebovala archeologický průzkum, který by poodhalil více z této zahrady, která si stále uchovává svá tajemství.
Poznámka 1:
Veřejnost v tom utvrdil deník Blesk, který v černé kronice 14.8.2019 uvedl, že do nádrže spadla dívka, a že nádrž je „medvědí díra“, „místu se tak říká proto, že ve stráni, kde se nachází, měl šlechtický rod Lobkoviců kdysi medvědárium a jáma nejspíš sloužila jako bazén“. Na to navázal regionální tisk Malostranské noviny a zveřejnil článek (11/2019), že se jedná o bývalé medvědárium, které založili Lobkowiczové a chovali zde medvědy himalájské, dokonce byl za zakladatele označen Jiří Kristián z Lobkowicz a prý šlo o pokračování tradice z Konopiště (poznámka autora: zámek patřil této rodině před Ferdinandem d´Este, který ho tehdy odkoupil), Magistrát hlavního města Prahy měl uvažovat o obnově. Jedná se o noviny povšechně humoristické, kde autoři článků míchají fikci a realitu.
Poznámka 2:
https://web.archive.org/web/20140819084434/http://www.prazskekasny.net/kasna.php?strana_id=436
Poznámka 3:
ZEITHAMMER, Karel. Lanovkou na Petřín. In ZAVŘEL, Jan a kol. Pražský vrch Petřín, 2001, s. 184–187
