Kostnice v Sedlci u Kutné Hory – in memoriam pana Karla Schwarzenberga

Rod Schwarzenbergů zanechal v naší zemi hlubokou stopu. Spojením minulosti a současnosti je kostnice v Sedlci. Ta je spojená s rodem Schwarzenbergů a předky pana Karla Schwarzenberga. Smekám tím v úctě klobouk před zesnulým.

Rod Schwarzenbergů zanechal v naší zemi hlubokou stopu, která je patrná na tváři krajiny i měst. Navazoval na své předchůdce a dále rozvíjel jejich dílo, ale i zakládal nová místa, která můžeme dodnes v naší zemi vidět.

Takovým místem, které velmi charakterizuje spojení hluboké minulosti a současnosti je známá kostnice v Sedlci. Ta je nedílně spojená s rodem Schwarzenbergů.

Kostel Všech svatých s podzemními kaplemi i hřbitov byly zbudovány na počátku 14. století jako součást nedalekého cisterciáckého kláštera. Částečně díky pověsti o rozprášení půdy z posvátných míst Jeruzaléma byl o pohřeb zde mimořádný zájem. Odpočinek tady našly desítky tisíc zesnulých, včetně obětí epidemií i husitských válek. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. Kaple byly znovu obnoveny mezi lety 1703-1710 v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichela.

Roku 1784 Josef II. zrušil kromě jiných také sedlecký klášter a klášterní majetek odkoupili Schwarzenbergové z orlické větvě rodu. Ti nechali kostnici upravit do nynější podoby. Kosterní výzdobu kaplí dotvořil knížecí řezbář František Rint z České Skalice. Karel III. ze Schwarzenbergu jej předtím vyzval, aby se podílel na přestavbě Kostela Všech svatých v Kutné Hoře. Řezbář roku 1870 vytvořil instalace z kostí zahrnující knížecí erb rodu Schwarzenbergů, čtyři lustry, girlandy, monstrance a poháry. Malé pyramidy z lebek přestavěl do čtyř rozměrných. Kosti, které použil k výzdobě, dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Tím, spolu s Karlem III., vtiskl kapli dnešní podobu, která se postupně stala světově proslulá.

Karel III. kníže ze Schwarzenbergu z orlické větvě tohoto rodu byl důstojník císařské armády, český konzervativní politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, stoupenec českého státoprávního programu. Byl politicky činný a odmítal centralistické tendence v Předlitavsku po přijetí rakousko-uherského vyrovnání. Ve velmi politicky turbulentní době druhé poloviny 19. století hájil českou státoprávní pozici. Patřil mezi nejbohatší pozemkové vlastníky v našich zemích a zasedal v mnoha veřejných institucích. Jeho přímým mužským potomkem byl kníže Karel V. Schwarzenberg, který byl rakousko-českým velkostatkářem a dědečkem zesnulého pana Karla Schwarzenberga.

V interiéru kostela je kromě známého schwarzenbergského erbu z kostí v podzemní kapli ještě jeden jejich rodový erb. Málo známý, ale velmi prostý a patřičný k tomuto místu - charakterizuje dílo Karla III. Je to druhá nejstarší varianta erbu Schwarzenbergů. Odkazuje až k zakladateli rodu Erkingeru ze Seinsheimu (1362–1437), který zakoupil panství Schwarzenberg v dnes bavorském okrese Střední Franky a začal se psát ze Seinsheimu na Schwarzenbergu (německy von Seinsheim auf Schwarzenberg) a po vynechání prvního jména pak jen ze Schwarzenbergu (německy von Schwarzenberg). Původní erb pánů ze Seinsheimu byl osmkrát stříbrně a modře pruhovaný štít, který dodnes můžeme najít v prvním poli erbu Schwarzenbergů.

Sedlecká kostnice se stala nadčasovou spojnicí – MEMENTEM MORI – je to jedinečně pojaté místo spočinutí tisíců těch, kteří zde byli před námi, a ke kterým se připojil i pan Karel Schwarzenberg. Stejně jako jeho předek Karel a řezbář František i on vtiskl naší době svoji stopu, která byla jedinečná a nezaměnitelná. Takovou, jakou by měl dávat naší zemi každý jeden smrtelník, a toto poselství nese dnes i v budoucnu kaple Kostela Všech svatých…