Kostel Stětí svatého Jana Křtitele -chrám skrytý v srdci pražské pevnosti

V zákoutích starobylého Vyšehradu, za nenápadnou kaplí Panny Marie Šancovní (na hradbách), je chrám zahalený rouškou tajemství – kostel Stětí svatého Jana Křtitele.

Tento článek věnuji své drahé přítelkyni Veronice, jako poděkování za velkou inspiraci

Dnes je kostel skryt v hradbě za novobarokní stavbou Panny Marie Šancovní (fota autor)

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele byl pravděpodobně založen v období vrcholného středověku za Karla IV., kdy byl Vyšehrad samostatnou živou obcí se svou radnicí, kupeckými krámy a místními obyvateli, kdy nejeden z nich byl pohřben na přilehlém hřbitově. Původně dvoulodní farní kostel stál na východní straně na skalce, na malém náměstí před radnicí a masnými krámy. Sloužil jako farní pro obec, když nedaleký kostel sv. Petra a Pavla sloužil vyšehradským kanovníkům. Ke kostelu měly ve středověku patronátní právo (právo jmenovat faráře či kaplana) vladykové z Nedvězí a Vrábí. Později byl ve správě vyšehradské kapituly.

Kostelík s věžičkou (sanktusníkem) je zcela vlevo, č. 118 (Sadelerův prospekt, 1606), wikipedie

Přestál husitské války a plenění Vyšehradu roku 1420, a to patrně díky svému umístění na skále. Po konci třicetileté války započala za císaře Ferdinanda III. stavba barokního opevnění Vyšehradu a kostel byl obestavěn hradební kurtinou XXXIII-XXXIV tak, že zůstaly pouze jeho vnitřní prostory. Zvenku byl zasypán, oboustranně zkrácen a jeho boční stěny sníženy.

Vchod do bývalého kostelíku

Roku 1764 získal přístavbou na severní straně sakristii a průchod do nově postavené kaple (spíše přístavku) Panny Marie Šancovní, kde byla umístěna soška Panny Marie darovaná bavorským zedníkem Hochem a vyřezaná řezbářem Šimonem Thalerem. Za Josefa II. byl kostel zrušen a sloužil jako obydlí, zbrojnice či chlév. Postupně zanikl i průchod do přístavku s mariánskou soškou. Z přístavku vznikla v 19. století novobarokní kaple Panny Marie Šancovní. Kostel se tak zcela skryl očím kolemjdoucích jako součást hradby za kaplí Panny Marie Šancovní. Nicméně zůstal v základu zachován a jeho zbytky byly odkryty v letech 1974–1975 při archeologických vykopávkách.[1]

Interiér – klenby a vystavený barokní portál

Během 19. století, kdy pevnost Vyšehrad ztrácela svůj vojenský význam, upadl tento chrám v zapomnění. Kostel Stětí svatého Jana Křtitele dnes zůstává jedním z nejméně známých sakrálních objektů v Praze. Přesto, a právě proto, láká milovníky historie.

[1] BAŤKOVÁ, Růžena a kol: Umělecké památky Prahy – Nové Město, Vyšehrad. Praha. 1998.S. 729-730