Komunistický režim nás naučil se nebát. Otec Michael Josef Pojezdný O.Praem

Emeritní opat Strahovské kanonie a konventuální kaplan Maltézských rytířů otec Michael vždy žil jako svobodný člověk, a tak se i rozhodoval.

Michael Josef Pojezdný je jméno, které je spojeno s hlubokou tradicí české katolické spirituality, vzdělaností a službou v řádu premonstrátů. Jeho životní dráha představuje příběh oddanosti, víry a práce pro církev i společnost, která přesahuje hranice klášterů a duchovních institucí.

Michael Josef Pojezdný se narodil 15. ledna 1943 v Jihlavě jako druhý ze tří synů Josefa a Anežky Pojezdných. Již v mladém věku byl formován prostředím hluboce věřící rodiny, které mu vštěpovalo kladné morální hodnoty, úctu k víře a smysl pro službu druhým. V období dětství a dospívání byl svědkem dramatických historických událostí – druhé světové války, komunistického převratu a následné totalitní éry, která výrazně ovlivnila společnost i katolickou církev v Československu. Jako mladý muž pocítil silné duchovní povolání a rozhodl se vstoupit do tehdy tajného řádu premonstrátů. Otec Pojezdný absolvoval i teologická studia na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě (CMBF) v náročných podmínkách komunistického režimu, kdy byla řada náboženských aktivit utlumena a církev se potýkala s perzekucemi.

Otec Michael jako opat Strahova (vlevo, wikipedie) a konventuální kaplan Matézských rytířů (druhá lavice na kraji, autor)

Přestože jeho studijní výsledky byly vynikající, na teologickou fakultu byl přijat až na třetí pokus. Dva roky tak strávil jako opravář stavebních strojů u Pozemních staveb, kde poznal řadu lidí, u kterých si získal velkou důvěru. Za tuto zkušenost je dnes vděčný. „Děkuji Pánu Bohu za to, že jsem se na tu teologickou fakultu nedostal hned. Já jsem měl možnost poznat, co je to život, a to byl veliký dar.“ Kněžské svěcení přijal po ukončení teologických studií, dne 23. června roku 1967. Pro rodiče to byla radostná událost, tatínek mu však při té příležitosti kladl na srdce: „Jsi knězem, ale musíš být dobrým knězem. Tak jak to bylo od samého začátku.“ [1]

Po zákazu v roce 1950 probíhal život řeholních řádů v ilegalitě. Byly součástí tajné církve. K tajnému přijímání nových členů měli premonstráti svolení od svého generálního opata v Římě. Administrátorem kanonie byl pověřen otec Gabriel Kofroň, on měl pravomoc opata a záležitosti přijímání nových členů řešil se svou radou. Otcové premonstráti se scházeli u svého bývalého kláštera v Milevsku, kde začal poznávat opravdové společenství bratří. Tam byl také v roce 1971 přijat do řádu pod jménem Michael.

Osobní znak otce Michaela jako opata a miniatura velkokříže konventuálního kaplana (wikipedie)

Poté následovala kněžská služba ve farnostech v letech 1972–1977 v Dubňanech, a v l. 1977–1990 v Osové Bítýšce. Zachovaly se na něj vzpomínky pamětníků z Dubňan, že „otec Josef byl známý jako hodně moderní farář. Hrával s dětmi fotbal, věnoval se mládeži, byl pro každou legraci. Po hodině náboženství nás rozvezl svou Škodou 100 MB po celém městě“. Právě v Dubňanech však proběhl první výslech u StB. StB věděla, že je premonstrátem, že se u něj schází nábožensky založená mládež, a chtěla od něj více vědět o „skryté církvi“. Po výslechu pociťoval velkou únavu. „Oni mně ještě řekli, že o tom nesmím nikomu říkat. Že jsem tam byl a co jsem jim říkal. Já povídám: „To je moje povinnost. Já mám představeného, to je kapitulní vikář v Brně, já mu to všechno řeknu… A potom jsem říkal: „Víte, a já už sem nepůjdu. Můžete mě volat, a já už sem nepřijdu.’“ Nepoddajný kněz byl pak přeložen do farnosti Osová Bítýška.[2]

Významným datem v životě otce Michaela i celé Královské kanonie premonstrátů na Strahově bylo 29. září 1987, kdy se v Rožné nad Pernštejnem konala volební kapitula. Tehdy byl zvolen opatem a opatskou benedikci přijal v utajení z rukou Františka kardinála Tomáška dne 30. listopadu 1987 na pražském arcibiskupství.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Strahově (autor)

Následovala končící 80. léta 20. století a očekávání změn. Slavná pouť na Velehradě, svatořečení Anežky České – vše předvídalo, že se totalitní režim brzy zhroutí, což se i stalo. Od února roku 1990 převzali otcové premonstráti správu strahovské farnosti a připravovali se na převzetí svého kláštera, v němž sídlil Památník národního písemnictví. Jednání byla zdlouhavá a klášter se uvolňoval jen pozvolna, po částech. Objekt byl navíc ve velmi špatném technickém stavu. Vedle již zmíněného Strahovského kláštera se rekonstruovaly objekty kláštera v Milevsku, poutní místo na Svatém Kopečku u Olomouce, kostel s farou v Jihlavě a mnoho dalších. Dlouhodobě se také angažoval ve Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu v Praze. Nešlo o obnovu budov, ale obnova budov byla vnějším znakem veliké snahy o obnovu duchovního života a katolické zbožnosti v těchto místech. Což se jistě podařilo, byť je to úkol nikdy nekončící. Vzhledem ke kanonickému věku sedmdesát pět let předal otec Michael v roce 2018 opatský úřad nově zvolenému opatovi, otci Danielu Peteru Janáčkovi.

Emeritní opat Michael je taktéž čestným konventuálním kaplanem velkokříže Suverénního řádu Maltézských rytířů. Má velkou náklonnost k maltézské spiritualitě a pokud může, tak celebruje Mše svaté v klášterním kostele Maltézských rytířů Panny Marie pod řetězem. Ostatně i České velkopřevorství Maltézských rytířů žilo jako součást tajné církve a tajně přijatí rytíři vyšli z „katakomb“ až po listopadu 1989.

Emeritní opat Michael žije ve společenství bratří premonstrátů na Strahově a aktivně tam vypomáhá v pastorační činnosti. Za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv mu v roce 2006 prezident republiky propůjčil Řád T. G. Masaryka.

Je velmi laskavým, čestným a upřímným člověkem. Komunistický režim nás naučil se nebát, říkává otec Michael. Budiž toto závěrem článku o tomto výjimečném muži, který vždy žil jako svobodný člověk, a tak se i rozhodoval.

[1] Dostupné online: https://www.pametnaroda.cz/cs/pojezdny-michael-josef-1943 [citace 6.7.2025]

[2] Tamtéž