Český admirál na vlnách Středomoří – Adam Vilém Vratislav z Mitrovic

Adam Vilém Vratislav z Mitrovic byl jedním z nemnoha mužů, z našich zemí, který dosáhl hodnosti námořního admirála.

Starobylý český katolický rod Vratislavů z Mitrovic dal českému převorství celkem čtyři velkopřevory. Prvním byl Vilém Zdeněk – velkopřevor v letech 1626–1637. Druhým v pořadí byl Adam Vilém, syn Jana nejstaršího Vratislava z Mitrovic na Protivíně a jeho první manželky Doroty Otilie z Předenic. Stejně jako jeho mladší bratr a nástupce v úřadě velkopřevora František Šebestián vstoupil do Řádu maltézských rytířů. Důvodem byla samozřejmě hluboká katolická zbožnost a víra, ale i možnost existenčního zajištění. Oba bratři byli mladší z pěti synů v rozvětvené rodině Vratislavů a rodinné statky jim tedy neposkytovaly dobré vyhlídky na další kariéru či společenský vzestup.

Adam Vilém Vratislav (wikipedie)

Jan Václav Vratislav (wikipedie)

Po vstupu Adama Viléma do Řádu, patrně již v dětském věku, odešel na Maltu, kde bojoval v řádovém loďstvu proti Osmanské říši, v letech 1661 – 1663 byl dokonce admirálem celé maltézské flotily. Maltézský řád byl až do počátku 18. století středomořskou námořní velmocí. V roce 1530 císař Svaté říše římské Karel V. a papež Klement VIII. udělují v léno souostroví Malty Řádu rytířů špitálu svatého Jana v Jeruzalémě po jeho vynuceném odchodu z ostrova Rhodos, odkud musel ustoupit před osmanskou expanzí. Od té doby se Řád nazývá Maltézským. Ihned po příchodu Maltézského řádu začíná období intenzivní výstavby opevnění, jednoho z nejsilnějších v celém Středozemním moři. Rytíři učinili z maltézského souostroví skutečnou mohutnou pevnost s přístavy a fortifikovanými městy, pobřežními bastiony, forty a bateriemi. Všude byly odhodlané posádky pod velením zkušených rytířů válečníků. Malta následně odolala dvěma velkým pokusům o dobytí ze strany Osmanské říše. Služba po určitou dobu na Maltě byla pro členy Řádu povinná. Muži zde získávali bojovou zkušenost, schopnost velet a organizovat. Je třeba říci, že služba na tehdejších lodích byla velmi náročná a těžká.

Řádová flotila z obrazové galerie Českého velkopřevorství (se souhlasem Českého velkopřevorství)

Mezitím Adam Vilém získal několik hodností také v organizační struktuře řádu. Roku 1641 byl jmenován receptorem na Moravě a roku 1646 prokurátorem řádové pokladny a receptorem v českém převorství. V té době byl již komturem v Hrobníkách (1637 – 1662), Opavě a Makově (1638 – 1642); roku 1652 byl jmenován komturem v Goldbergu (Złotoryja) a Lembergu, kterým setrval až do své smrti. V letech 1657 – 1662 zastával funkci velkobailliho německého jazyka (rytířů z německy hovořících zemí). Kromě toho byl císařským tajným radou a po zvolení velkopřevorem se stal královským místodržitelem v Čechách a přísedícím zemského soudu. Roku 1651 byl spolu s bratry a dalšími příbuznými povýšen do říšského hraběcího stavu. [1][2]

Valetta na Maltě (wikipedie)

Kostel sv. Jana Křtitele Malta (wikipedie)

Velkopřevor se tedy angažoval především na Maltě, kde si svými úspěchy na poli válečném získal značnou autoritu. Roku 1663 patřil dokonce k nejvážnějším kandidátům na úřad velmistra, ke zvolení mu chyběly pouze dva hlasy. Do vývoje českého převorství nijak významně nezasahoval. Pro nepřítomnost přebírali správu českého převorství roku 1662 jeho prokurátoři Ferdinand Ludvík Libštejnský z Kolovrat a velkopřevorův bratr Václav Vratislav z Mitrovic.

Na domácí půdě se zachovalo jeho potvrzení privilegií Strakonicím roku 1664. Velkopřevor Adam Vilém Vratislav z Mitrovic zemřel 11. 10. 1666 a byl pochován v řádovém kostele Panny Marie pod řetězem v Praze.

Adama Viléma ve funkci velkopřevora následoval František Šebestián (†1684) v letech 1667–1675. I Adam Vilém trávil většinu času na Maltě, kde zastával různé funkce a jako kapitán řádové vlajkové lodi Capitana se účastnil válek s Osmany. V roce 1675 rezignoval na post českého velkopřevora, ale později ještě působil jako řádový velkobailli pro německé země. Zemřel na Maltě a byl pochován v katedrále sv. Jana Křtitele ve Valettě, kde můžeme dodnes vidět jeho náhrobek s rodinným erbem.

Kenotaf Jana Václava v kostele sv. Jakuba Většího (foto autor)

Z pozdějšího potomstva protivínské větve vynikl diplomat Jan Václav Vratislav z Mitrovic (1670–1712), který byl také velkopřevorem maltézského řádu v Čechách, a to již v pořadí čtvrtým a zatím posledním. Byl významný císařský diplomat, který byl v závěru své kariéry nejvyšším kancléřem a v letech 1711–1712 velkopřevorem v Čechách. Václav Vratislav byl pochován v Praze v kostele sv. Jakuba Většího na Starém Městě pražském. Jeho nesmírně cenný barokní náhrobek patří k vrcholům funerální plastiky v našich zemích. Autorem pomníku o výšce více než 8 metrů, byl Johann Bernard Fischer z Erlachu a sousoší vytvořil Ferdinand Maxmilián Brokof. V kostele sv. Jakuba byl pochován, protože patřil k velkorysým mecenášům řádu minoritů, který měl u kostela klášter. Jinak byl spočinul v řádovém kostele Panny Marie pod řetězem jako většina českých velkopřevorů.

Adam Vilém byl jedním z nemnoha mužů z našich zemí, který dosáhl hodnosti námořního admirála.

[1] ČERVENKA, Vladimír: České převorství johanitů a jejich heraldika in: Jihočeský herold 2/2007. Časopis o historii a pomocných vědách historických; České Budějovice, 2007; s. 7–36

[2] BUBEN, Milan: České velkopřevorství řádu maltézských rytířů v dějinách; Praha, 2022; s. 89