Jsou to dvě strany téže hrůzostrašné mince... "Bílý kvíteček" na rtech vojáků pochodujících do války... a krvavé květy vlčích máků na nesmyslných válečných polích...

Děkuji Vám. hezkou neděli

Děkuji.

Měl jsem ve Velké válce jednoho dědu a prastrýce - babiččina bratra. Prastrýc se nevrátil, zbylo po něm jméno na místním pomníčku hrdinů 1. světové ...

První světová vojna seznámila velice neobvyklým způsobem moji babičku a dědečka.....

děkujimaminka mi vykládala, že když jsem byla kojenec, jedla jsem jedině při pochodové písní, název nevím, ale zpívá se v ní....samá královna, samá královna ceduličku psala, aby šohajka, aby šohajka z vojny dom dostala........

Díky...

Můj praděd byl v té válce na frontě taky. Nevím kde, ale jeho kartičky posílané z fronty prababičce, jsou ve vlastnictví mojí tety. Taková připomínka toho, že jsme byli šťastná rodina, protože se nám praděd vrátil živý...

velmi díky za osobní vzpomínku, píseň je k nalezení na youtube, je velmi dojemná

Měli bychom doplnit mák bílým kvítečkem, protože naše fronta byla jiná než ta západní, občas i bratrovražedná. Vzpomnělo by se na obě strany. Zpívali jí všichni s myšlenkami na domov.

V Paríži v Invalidovně zrovna probíhá výstava "Válka bez konce", připomínají se tam konflikty po roce 1918, u nás ve Střední Evropě i občanská válka na území říše Romanovců. Opravdu to byla u nás taková nekonečná válka