Že by ČSSD na sobě začala pracovat?

 Jak je ČSSD připravena (snad jde jen o úvahu v teoretické rovině) převzít vládu? Zhruba před měsícem jsem v blogu „Do tří měsíců padne vláda“  dokazoval, že jede jen ze setrvačnosti. Teď ale ČSSD vydala dva nové dokumenty. Co si o nich můžeme myslet?

             První dokument se jmenuje „40 důvodů proč říci vládě ne“. Tedy přesněji, proč říci ne reformě financí. ČSSD musela samozřejmě předpokládat, že cílovou skupinou čtenářů budou zejména její příznivci  a voliči. Nicméně si jistě uvědomovala nebezpečí kritiky zvenku a proto vytvořila, podle mého názoru, poměrně nepřehledný a sterilní materiál. 40 důvodů proti by se mohlo velmi úspěšně zredukovat jen na cca 10 bodů, které by mohly mít opravdu váhu protiargumentu. Jednotlivé body filipiky se totiž značně překrývají a hlavně jsou velmi obecné. Jistě nešlo psát fundovaný ekonomický rozbor, ale takto jsou to jen fakta, kterým bez problémů uvěří právě jen volič ČSSD. Způsob výpočtu asi ne, ale alespoň východiska by bylo vhodné uvést. Takto je to tvrzení proti tvrzení a v tom případě rozhoduje politická náklonnost a ne objektivní pravda. Ta jde zcela mimo a z problému věcného je jen nevěcný politický souboj.

Nezjistil jsem, kdy dokument vznikl. Obsahuje, ale několik nepřesných údajů, které mají, objektivně řečeno, důvod v posunu reformy vlivem ústupkům každému, kdo pro ni slíbí zvednout ruku. Také oblíbené polopravdy ala Rudé právo. Např. že byla zrušena valorizace rodičovského příspěvku. Pokud je mi známo, tak se uvažuje  o zrušení automatické valorizace podle růstu průměrné mzdy a o jejím nahrazení konkrétním rozhodnutím vlády.

Úsměvné je, že dokument je uveden jako výsledek podrobného objektivního auditu. Pokud je to pravda, pak jeho prezentace je sice podrobná, ale příliš objektivní už není.

V preambuli  tohoto dokumentu je významný odkaz na východiska jakési antireformy „Cesta k růstu životní úrovně“. Vzhledem k tomu, že vlastní článek je uložen ve formátu .pdf, nemohou být případné odkazy aktivní. A na webu byla Cesta k růstu tak skryta, že jsem musel požít vyhledávání.

Vlastní dokument je pak jakýsi nástin volebního programu. Autoři v něm reagují na reformu a dokonce některé její principy přebírají. Přesto lze vidět, že základní kameny sociální politiky ČSSD se nemění. Zastaví se propouštění (učitelů), budou se zvyšovat mzdy, zvyšovat důchody a sociální dávky, porodné, rodičovský příspěvek a při tom všem se bude dodržovat konvergenční program pro přijetí Eura v roce 2012. Ani zde nejsou samozřejmě žádná konkrétní čísla. Případná budoucí kontrola skutečností by byla o ničem.

Co k tomu říci závěrem? Zcela nepochybně nastal v posledním měsíci na webu ČSSD určitý posun a strana začíná reagovat na současný vývoj. Pořád si ale myslím, že jsou to jen růžové pokroky. Obsahově nevyhraněné, silně optimistické, ale hlavně ve svém souhrnu obtížně realizovatelné.

Pan Werich by řekl: „Všimněte si, jak jsem tolerantní“.