A to jak krize ekonomické, tak krize důvěry ve státní orgány. Otevřenost státní správy může nejen zlepšit její hospodaření, ale zároveň podpořit podnikání, zkvalitnit žurnalistiku a posílit občanskou společnost.
Nadace Open Society Fund (OSF), která se od roku 1992 snaží posílit demokracii a občanskou společnost v České republice, vydala v únoru 2012 publikaci Otevřená data ve státní správě: Nová éra rozhodování. V ní se snaží poukázat na výhody konceptu tzv. otevřených dat. Jedná se o data, která státní instituce volně sdílejí na internetu. Nemusí se jednat pouze o zveřejňování výdajů vlády či samosprávných orgánů, ale také o údaje z oblasti zdravotnictví, školství (např. kvalita nemocnic a škol), dopravy (uzavírky), kriminality či soudnictví (rozsudky). Kdokoli si je může prohlédnout a nakládat s nimi podle svého uvážení. V praxi to znamená, že každý, od jednotlivce přes média a neziskové organizace až k firmám, může tato data využít k vytváření aplikací, map, schémat apod.
Jako první tento projekt spustily USA v květnu 2009, o několik měsíců později je následovala Velká Británie. Na mezinárodní scéně tento koncept prosazuje organizace Open Government Partnership (OGP), jež funguje od září 2011. Zahrnuje vlády řady zemí (např. USA, Brazílie) a několik nevládních organizací. Krátce po jejím vzniku se k této iniciativě přihlásila i České republika. Právě otázka připravenosti České republiky pro spuštění programu otevřených dat je těžištěm studie OSF. Jeho úspěch totiž závisí nejen na otevřenosti vlády, nýbrž na dalších subjektech, které by z přístupu k veřejným informacím měly těžit. Neméně důležité je také právní prostředí, které by mohlo projekt zkomplikovat.
S otevřenými daty obvykle pracují především neziskové organizace, univerzity, média a firmy. V ČR jsou v tomto ohledu skutečně aktivní především neziskové organizace (např. OSF, Datablog.cz, opendata.cz), dá se však očekávat, že zájem ostatních subjektů bude narůstat. České právní normy se otevřeným datům také do cesty nestaví. Otevřená data jsou podpořena především zákonem o svobodném přístupu k informacím. Jeho využití je poněkud omezeno zákony o ochraně osobnosti a osobních údajů, které orgány státní správy často využívají k zatajování informací. Justice jim však v tomto směru oponuje a situace se v poslední době zlepšuje (viz např. nedávné zveřejnění platů vysokých úředníků). Při využití vhodné právní licence tedy zveřejňování veřejných dat nic nebrání.
Při výčtu výhod otevřených dat se nelze omezovat pouze na vyšší informovanost veřejnosti a zkvalitnění práce médií. Pozitivní dopad by otevřená data měla také na české hospodářství. Studie zaměřené na konkurenceschopnost ČR téměř vždy spatřují největší nedostatek české ekonomiky v neefektivitě veřejné správy, nedůvěře ve státní instituce a ve vysoké míře korupce. Princip otevřených dat vede k zefektivnění státních institucí a zároveň vytváří nový trh, zaměřený na vývoj webových a mobilních aplikací.
V zásadě by česká vláda při zavádění otevřených dat měla následovat tyto kroky: Za prvé, vyhodnotit, která data lze legálně zveřejnit (těch je celá řada: veřejné zakázky, veřejné finance, územní plánování, výsledky voleb, stav veřejných služeb atd.). Za druhé, zajistit k těmto informacím volný přístup tím, že je zveřejní ve vhodném formátu a pod otevřenou licencí. A za třetí, sjednotit data v přehledném katalogu pro usnadnění vyhledávání. Cesta k rozvoji občanské společnosti a k podpoře ekonomického růstu je tedy snazší, než by se mohlo zdát.
Tomáš Razím, KohoVolit.eu, podpořeno fondem Otakara Motejla.
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
11. a 12. ledna 2013 se koná první kolo přímé volby prezidenta ČR. Víte, který kandidát se staví k problémům stejně jako Vy? Kdo Vás chce doopravdy zastupovat? Zkuste si naši Volební kalkulačku
Dále čtěte
Získejte informace ze svého úřadu!
Důvěra politikům v mezinárodním kontextu
Proč do voleb nezveřejníme výsledky VolebníKalkulačka.cz
