Pohled veřejnosti na morálku politiků

Kdy by měl politik odstoupit z funkce? Při nevěře? Úmyslném lhaní? Obvinění z trestného činu? V březnu tohoto roku provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění průzkum na téma Morálka politiků a důvody pro jejich odstoupení z funkce. Tento výzkum přinesl některá zajímavá zjištění, jež vám budou v tomto článku přiblížena.  

Průzkum je součástí kontinuálního výzkumu Naše společnost, který si klade za cíl zkoumat postoje lidí v České republice k nejrůznějším tématům, ať již ke společenským či ekonomickým. Projekt Naše společnost je realizován Centrem pro výzkum veřejného mínění, výzkumným oddělením Sociologického ústavu Akademie věd České republiky. Výsledky průzkumů jsou přístupné široké veřejnosti, archivují se zprávy od roku 1990.

Zmiňovaný průzkum byl proveden na základě kvótního výběru, odpovídali obyvatelé České republiky starší patnácti let. Celkově tazatelé vyzpovídali 1059 respondentů. Otázky spadaly do tří částí. První se zaměřila na to, zda má být morálka politiků posuzována stejně jako u ostatních, či přísněji nebo naopak benevolentněji. Druhá část se zabývala otázkou, zda soukromý život má vliv na posuzování morálky politiků, nebo zda záleží pouze na výkonu ve funkci. Třetí část se věnovala konkrétním otázkám. Respondenti odpovídali, jaký druh prohřešku by měl vést k odstoupení funkce.

Podle 62 % respondentů by měla být morálka politiků posuzována přísněji než u ostatních lidí. Tento názor se v průběhu posledních deseti let téměř nemění. Odpovědi se navíc nijak významně nelišily z hlediska sociodemografických charakteristik.

V otázce, zda by morálka politiků měla být hodnocena čistě podle toho, jakým způsobem politik vykonává svou funkci či zda se má do hodnocení promítnout i jeho soukromý život, se veřejné mínění zcela neshoduje. Padesát procent se přiklání k důležitosti soukromého života, 46 % naopak k samotnému výkonu funkce. Odpovědi tedy lze považovat za vyrovnané. Je však zajímavé porovnat proměnu názorů v čase. Konkrétně v roce 2008 se 61 % vyjádřilo pro hodnocení na základě také soukromého života a 35 % pouze pro výkon funkce.

Nejvýraznější provinění, které by mělo podle mínění 89 % respondentů rozhodně vést k odstoupení z funkce, je odsouzení za trestný čin související s výkonem funkce. Naopak za relativně nejméně vážný prohřešek je považována nevěra a trestná činnost příbuzného. Obecně jsou největší provinění politiků dle veřejného mínění spojena s trestnou činností, dotyčný nemusí být ani odsouzen. Zajímavé je, že například odsouzení pro pomluvu či opilecká výtržnost jsou považovány za větší provinění než právě zmiňovaná nevěra. Postoje k důvodům odstoupení politiků se za posledních deset let příliš nezměnily. 

Celý průzkum si můžete prohlédnout zde.

Veronika Abrhámová, KohoVolit.eu. Podpořeno fondem Otakara Motejla.

KohoVolit.eu je mediálním partnerem The Student Times.

Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.

Podpořte KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem:

DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu)
DMS ROK KOHOVOLIT (viz předchozí, automaticky každý měsíc po 1 rok)

Pozor, právě probíhá Rekonstrukce státu!

O co jde? Rekonstrukce státu je protikorupční projekt zástupců odborníků, politiků a byznysu. Jeho cílem se prosadit devět protikorupčních zákonů, které udělají z kleptokracie demokracii. Více se dozvíte zde.

Dále čtěte:

Jak reaguje na dotazy občanů poslanec za ODS David Vodrážka?

Studenti jednoletých pomaturitních kurzů ztratí status studenta

Jak reaguje na dotazy občanů poslanec a ministr Tomáš Chalupa?