Protikorupční organizace Transparency International vydala nedávno novou studii o korupci v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Politické ovlivňování nezávislých institucí je podle ní hlavním korupčním rizikem ve všech těchto zemích.
Studie zdůrazňuje, že demokratické instituce a právní rámce přijaté v těchto zemích v rámci procesu vstupu do EU nejsou automaticky dostatečnými pojistkami proti korupci. U nás se to ukazuje například v případě tzv. služebního zákona stanovujícího mimo jiné odpovědnost úředníků. Ačkoli byl přijat již v roce 2002 v rámci příprav ke vstupu do EU, jeho platnost je neustále odsouvána. V mnoha případech byly navíc tyto instituce oslabeny nebo přímo odstraněny po vstupu země do EU.
Země Visegrádské čtyřky vykazují zajímavé podobnosti pokud jde o problém korupce. Společným rizikem je například financování politických stran. Politické strany často ani neusilují o vytvoření odpovídajícího systému financování politických kampaní včetně dostatečné kontroly a trestání prohřešků.
Ve všech čtyřech zemích lze za klíčové aktéry v boji proti korupci označit hlavně média a občanskou společnost. To jsou složky, které politické a ekonomické korupční struktury mnohem méně ovlivňují. Udržení nezávislosti těchto složek společnosti je proto klíčové pro úspěšný boj proti korupci.
Země regionu vykazují i určité odlišnosti. V Maďarsku a Polsku je korupční riziko ze strany podnikatelské sféry mnohem větší než v zemích bývalého Československa. V ČR a na Slovensku je naopak mnohem více ohrožena nezávislost justice a státních zastupitelství, a to díky rigidní hierarchické struktuře těchto institucí, která nahrává přímým politickým tlakům.
Studii v angličtině si můžete stáhnout zde.
KohoVolit.eu (na základě tiskové zprávy Transparency International), podpořeno fondem Otakara Motejla.
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Dále čtěte:
Seznam 400 největších "pravdoláskařů" visí na webu
Sdružení Čisté nebe vyvinulo meřič smogu v mobilu
Vládu nyní "drží" 103 poslanců
