Proč ministři ignorují písemné interpelace? Jaký je názor vlády na bankovní unii? Opozice kritizuje strašení Řeckem. To vše se dozvíte v dalším díle seriálu o interpelacích na členy vlády.
Nezodpovědní ministři
To, že někteří ministři jsou tak trochu nezodpovědnými „ulejváky“ dokázal ve své interpelaci Břetislav Petr. Ten upozornil na porušování zákonných ustanovení daných jednacím řádem Poslanecké sněmovny některých ministrů, kteří ignorují písemné interpelace. Podle poslance Petra se někteří bez omluvy nedostavují na schůzi Poslanecké sněmovny, na které má daný ministr odpovídat na písemnou interpelaci, jež byla vůči němu podána.
Ministři tak jednají i přesto, že interpelace je nahlášena někdy i několik měsíců dopředu a členové vlády se na odpověď můžou dobře připravit. Nečas přiznal, že kokrétní případy neukázněných ministrů nezná a výzamnějšího unikání ministrů před písemnými interpelacemi nezaznamenal, ale přislíbil tuto situaci v případě stížnosti řešit.
Stenoprotokol z této interpelace si můžete prohlédnout zde.
Problematika bankovní unie
Další kritice s mezinárodní tematikou, vůči níž Nečas musel čelit, byla interpelace Lubomíra Zaorálka. Ten vznesl nesouhlasnou poznámku směrem k vládě, která potvrdila možné odmítnutí bankovní unie, a dokonce měla vyhrožovat vetem za situace, kdy nemá vlastní celkový návrh české pozice. Nečas se hájil tím, že by volil veto výlučně vůči zřízení bankovního dohledu, čili pouze jednoho prvku bankovní unie. V tomto případě se na půdě Evropské unie nevyžaduje jednomyslné hlasování pro schválení, ale jen kvalifikovaná většina.
Důvod veta Nečas odůvodnil následovně: „…chceme-li ohlídat zájmy České republiky, musíme to učinit již v samotném počátku, kdy bez nás není možné cokoliv schválit. Ve chvíli, kdy bychom jenom tak kývli, navíc na podobu norem, kterou vůbec neznáme, kterou v tuto chvíli nezná vůbec nikdo, tak by se mohlo potom stát, že při hlasování kvalifikovanou většinou budou uplatněny některé prvky, které mohou náš finanční systém, naše bankovnictví velmi poškodit.“
Premiér dále upozorňuje, že Česká republika není jedinou zemí, která preferuje podrobnou diskuzi a nehrne se do zavedení jednotného dohledu po hlavě. Zaorálek v doplňující otázce navrhl polskou cestu způsobu jednání: „Doporučuji zvážit, jestli není lepší strategie Polska, které se tradičně k těmto projektům hlásí poměrně silným hlasem, ale pak jde k tomu stolu a tam často i velmi tvrdě prosazuje změny a hájí svoje zájmy.“ K návrhu se ale premiér nevyjádřil. Naopak zmínil, že postoje České republiky jsou podobné několika dalším zemím, nejvíce v tomto případě Švédsku či Velké Británie.
Stenoprotokol z této interpelace si můžete prohlédnout zde.
Strašení řeckým scénářem
Poslanec Antonín Seďa kritizoval Nečasovu vládu za rozšíření paniky ve společnosti z obavy „řeckého scénáře“ a zároveň upozornil na fakt, že i přes ustanovení Národní ekonomické rady se vláda jejich doporučení nedrží. Premiér potvrdil, že nyní je již řecká cesta pro Českou republiku málo pravděpodobná, nicméně na jaře roku 2010, v období předvolebních bojů, tu reálné riziko bylo a Řecko také následně podle předpovědí zbankrotovalo.
Nyní je tomu jinak: „Dnes tedy již nemůžeme mluvit o řecké cestě, ale můžeme mluvit o řecko-portugalsko-irské cestě, možná řecko-portugalsko-irsko-španělské cestě. Možná přibude za čas i nějaká další země…“ Podle Nečase nešlo o žádné strašení, ale realistický popis situace. Na opakovanou výzvu ohledně ignorování doporučení Národní ekonomické rady Nečas přímo neodpověděl. Místo toho obhajoval kroky vlády, které koná.
Stenoprotokol z této interpelace si můžete prohlédnout zde.
Andrea Kubíková, KohoVolit.eu. Podpořeno fondem Otakara Motejla.
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
25. a 26. ledna 2013 se koná druhé kolo přímé volby prezidenta ČR. Shodnete se více s Karlem Schwarzenbergem nebo s Milošem Zemanem? Kdo Vás chce doopravdy zastupovat? Zkuste si naši obměněnou Volební kalkulačku!
Dále čtěte:
Nedůvěra vládě: Chyběli nezařazení poslanci schválně?
Prezidentská volba: Mapy výsledků v obcích pro všechny kandidáty
(Ne)důvěra ve vrcholné politiky
