21. února se v Brně uskutečnila jedna z tzv. Masarykových debat, které jsou inspirovány oxfordskými debatami. V nich se dva týmy snaží diváky přesvědčit o platnosti či neplatnosti předem dané teze. Tentokrát se diskutovalo o školném.
Na straně obhájců teze se postavila poslankyně Anna Putnová a ekonom Daniel Münich, opoziční stanovisko zastávala socioložka a mluvčí iniciativy ProAlt Tereza Stöckelová spolu se stínovým ministrem školství Marcelem Chládkem. Debatu vyhráli odpůrci teze – publikum jim vyjádřilo podporu na začátku i na konci debaty.
I přes nadčasovost teze se debatující ve svých příspěvcích zaměřili zejména na školné v té formě, v jaké se jej snaží zavést vládní koalice. (O vládním návrhu, řečnících a situaci ve světě si můžete přečíst v naší analýze). Zvukový záznam debat najdete zde.
Podle Anny Putnové je na školném nejdůležitější to, že peníze z něj zůstanou vysokým školám, a že může motivovat studenty. „Školné samo o sobě není dobré ani špatné, je to jenom nástroj, který lze využít ve prospěch studentů,” uvedla a poukázala na to, že momentálně je pro studenty velmi obtížné získat stipendium, ať už sociální nebo prospěchové. Díky školnému by školy mohly tato stipendia podle Putnové nabídnout více studentům.
Argumentu, že vysoké školy získají díky školnému peníze navíc, oponovala Tereza Stöckelová. „Otázkou je, kam půjdou peníze eventuálně vybrané ze školného. Z toho, co nám média nabízejí, víme, že dojde ke kompenzaci výpadku financování škol ze státního rozpočtu, které už dnes je samo velmi živořivé,” řekla.
Její názor podpořil stínový ministr školství Marcel Chládek, podle kterého stále nikdo nevysvětlil, proč by se mělo školné platit a jak by se díky němu měla zvýšit úroveň výuky. „Je pravdou, že soukromé české školy, kde se platí školné, jsou lepší než veřejné vysoké školy?” zněla jeho řečnická otázka.
Daniel Münich proti tomu namítal, že normální je za věci platit. „V životě existuje spousta důležitých i důležitějších věcí, než je vysokoškolské vzdělání.
Příkladem je strava, pití, obydlí, informace a možnost pohybu, které jsou minimálně tak důležité jako vysokoškolské vzdělání. Nikdo nebude uvažovat o tom, že bude zadarmo,“ uvedl. Podle Marcela Chládka však takový argument neobstojí, vysoká škola není zadarmo ani dnes.„Náklady jsou asi šest až deset tisíc měsíčně,” uvedl.
Zajímavostí tzv. Masarykových debat je to, že diváci hlasují před začátkem debaty a po jejím skončení, zda souhlasí z danou tezí (v tomto případě tedy se školným). Z rozdílu je vidět, která strana debaty byla v přesvědčování úspěšnější.
Jak je vidět, obecenstvo bylo naladěno vůči školnému negativně již na začátku. V průběhu debaty se počet odpůrců školného velmi výrazně zvýšil. Každopádně je úspěchem, že podíl nerozhodnutých diváků se během debaty snížil na polovinu.
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Dále čtěte:
Diskuze nejen o vysokých školách a divadlech
Vzdělání jako fastfood?
Co chce a nechce Josef Dobeš
