Zítra bude Poslanecká sněmovna projednávat novelu o veřejných zakázkách, kterou jí vrací Senát. Zákon bude možná shozen ze stolu kvůli kontroverznímu pozměňovacímu návrhu. Kdo je za něj odpovědný?
Kontroverzní částí novely je požadavek rozkrytí vlastnické struktury soutěžících až ke konkrétním fyzickým osobám. Do novely ho vložil Senát. O co se jedná?
Firmy, které se účastní soutěže o veřejnou zakázku, už nesmí tajit svého vlastníka. Problém je v tom, že tímto vlastníkem může být i nadále firma s anonymní majetkovou strukturou. Na první pohled užitečné opatření se proto může ukázat nejen jako zbytečné, ale dokonce jako šikanózní.
Jiří Skuhrovec z Centra aplikované ekonomie tvrdí, že současná novela dělá „ve jménu transparentnosti velmi polovičatý krok – nutí rozkrýt jejich vlastníky, ne už ale vlastníky vlastníků“. V praxi jde o neefektivní krok v oblasti boje proti korupci. "Dvoustupňovou vlastnickou strukturu (na kterou opatření nedosáhne) umí během pár dní spíchnout i nejposlednější právní koncipient, takže opatření je prakitcky k ničemu."
Na druhou stranu by ale mohlo být zneužíváno k účelovému vyřazení "nežádoucích" firem z výběrového řízení. Podle Davida Ondračky z Transparency International „řešení vlastnické struktury do zákona o veřejných zakázkách nepatří.“ Tento krok kritizuje i Platforma pro transparentní veřejné zakázky.
Podle předsedy platformy Daniela Weinholda by Senátem pozměněná verze mohla vést k omezení hospodářské soutěže, kdy by se velké firmy, například v průmyslovém odvětví či automobilovém, raději neúčastnily soutěže z důvodu složitých dodavatelských řetězců a enormní administrativní zátěži.
A právě o pozměněné novele se bude hlasovat na 33. schůzi poslanecké sněmovny, která se bude konat zítra (31. ledna) a měla by podle některých názorů ukázat, jaké strany o protikorupční boj skutečně stojí.
Kontroverzní povinnost rozkrýt vlastnickou strukturu vložil do novely zákona o veřejných zakázkách senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Ve výboru má lehkou většinu opozice.
Za ČSSD ve výboru sedí pět členů (Bárek, Gawlas, Richterová, Tesařík, Vícha), za KSČM jeden (Bayerová), za ODS tři (Eybert, Šebek, Vystrčil), za KDU-ČSL jeden (Juránek) a Jan Horník (TOP 09). Pro zavedení anonymních akcií zvedlo ruku deset členů výboru, jediný (Eybert) se hlasování zdržel.
Při projednávání na půdě Senátu pro pozměňovací návrh hlasovali zejména senátoři ČSSD. Je zajímavé, že senátor Stanislav Juránek (KDU-ČSL) hlasoval při projednávání proti pozměňovacímu návrhu, ačkoli ve výboru hlasoval pro. Co ho vedlo k tomu, že změnil názor? Zeptali jsme se ho pomocí webu NapišteJim.cz. Dotaz si můžete přečíst zde.
Proč byl tento pozměňovací návrh předložen? Nabízí se dvě možnosti: Byl prosazen účelově, aby vznikla záminka pro zamítnutí celé novely zákona o veřejných zakázkách. V takovém případě by totiž za ztroskotání novely nebyl nikdo jednoznačně odpovědný.
Opozice by mohla kritizovat vládu, že novelu neschválila, a vláda naopak opozici, že ji změnila nepřijatelným způsobem. Druhou možností je, že senátoři odpovědní za pozměňovací návrh chtěli opravdu pomoci boji proti korupci, jenže se jim to nepovedlo.
Hlasování po jménech
Zítra se při projednávání v Poslanecké sněmovně mohou odehrát tři možné scénáře:
- Poslanci schválí senátní verzi novely (tedy včetně kontroverzního dodatku),
- poslanci schválí původní znění novely,
- poslanci odmítnou celý zákon o veřejných zakázkách.
Kdyby se uskutečnil třetí bod, veškerý čas věnovaný novele bude promarně. Zítřejší jednání Poslanecké sněmovny budeme sledovat a po hlasování vám dáme vědět, zda Česká republika v boji proti korupci pokročila či nikoli.
Klára Zelenková, KohoVolit.eu
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Dále čtěte
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 9.
Nový program umí hledat korupci
Zůstane Šumava zelená?
