Omezení imunity poslanců a senátorů patří ke změnám ústavy, které „chtějí všichni a přitom nikdo.“ Kdo je předkládal? Jaké argumenty padaly při projednávání? A kdo jak hlasoval? V seriálu článků rozebereme všechny dosavadní návrhy.
Snahy o zúžení imnuty se táhnou již od roku 1993 až do současnosti, přičemž z 18 dosavadních návrhů byl úspěšný jen jeden. Nyní leží ve Sněmovně v pořadí devatenáctý pokus o změnu.
Úprava ústavy (článek 27) v otázce imunity zajišťuje českým poslancům a senátorům jednu z nejrozsáhlejších imunit mezi evropskými zákonodárci. Kontroverzní je hlavně celoživotní trestní imunita v případě, že komora, jejímž je politik členem, nedá souhlas k jeho stíhání.
Hlasovat přitom může sám politik, o jehož vydání se jedná. V extrémním případě tak může o svém vlastním vydání rozhodnout sám. Garantována je i imunita za hlasování, za projevy učiněné v parlamentu a přestupková imunita.
V prvních osmi dílech tohoto seriálu jsme dostali až do současného volebního období. V tomto posledním dílu se podíváme na poslední aktuální návrh a podáme závěrečné shrnutí.
Rok 2011, předkladatelé: skupina poslanců složená ze zástupců všech poslaneckých klubů
Aktuální návrh se týká omezení procesní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců na dobu trvání jejich mandátu. Na rozdíl od předchozího návrhu vypadla snaha o zrušení přestupkové imunity, která se z hlediska průchodnosti zdála být velmi problematická.
Velmi pozitivní je skutečnost, že tento návrh podávají společně zástupci všech poslaneckých klubů. Ať už se poslanci opravdu podívali do svědomí nebo ne, je pravděpodobné, že se dostatečně poučili z předchozí situace, kdy návrh doplatil na fakt, že koalice s opozicí spolu navzájem nespolupracovaly při zajišťování dostatečné většiny.
V rámci projednávání návrhu zatím proběhlo jen 1. čtení. V něm se například Vítězslav Jandák (ČSSD) o návrhu vyjádřil jako o nesmyslném a prohlásil, že určitě bude hlasovat proti. Za by hlasoval jedině tehdy, pokud by žil v jiné zemi než České republice.
Poslanec Stanislav Polčák (TOP 09) označil návrh za kompromis, který si zaslouží podporu, i když on sám by si uměl představit i radikálnější návrh na úplné zrušení imunity. Jako problematické označil to, že v případě některých poslanců by i taková úprava imunity mohla komplikovat vyšetřování vzhledem k možnosti opakovaného zvolení.
Zatím jedné hlasování o tomto návrhu se týkalo jeho přikázání k projednání výborům. Jak je vidět, návrh má skutečně podporu všech politických stran ve Sněmovně. Poslanci by se k návrhu měli vrátit 31. ledna 2012.
Hlasování po jménech
Tento návrh má před sebou ještě dlouhou cestu a i přes deklarovanou širokou podporu není zaručen úspěch. A proto pokud chcete vědět, jaký názor k němu zastávají jednotliví poslanci a senátoři nebo pokud byste jim chtěli prezentovat váš názor, neváhejte a napište jim prostřednictvím aplikace NapisteJim.cz.
Závěrečné shrnutí
V devíti dílech našeho seriálu jsme rozebrali všech 18 pokusů o omezení imunity, z nichž úspěšný byl zatím jen jeden a jeden je stále ještě aktuální.
Nejaktivnější institucí, kde vznikaly iniciativy návrhů, byla Poslanecká sněmovna (12 pokusů). Následoval Senát s 5 pokusy a 2 pokusy předložila vláda. Z 19 pokusů jich 11 obsahovalo návrh na zrušení nebo omezení přestupkové imunity a 13 návrh na zrušení nebo omezení procesní imunity.
Co se týká hlasování, v případě imunity šlo většinou o stranicky nevázané hlasování. To znamená, že jednotlivé strany nechaly rozhodnutí na svých poslancích a senátorech, takže hlasování zpravidla nepředcházely žádné dohody.
Ještě se podívejme na nejčastější argumenty, které padaly při debatách nad návrhy v Parlamentu:
Argumenty ve prospěch omezení imunity:
- Široké a neopodstatněné výhody v případě přestupkové imunity
- Oproti běžným občanům mají politici i bez imunity více možností, jak se bránit šikaně ze strany policie
- Není nutná tak rozsáhlá ochrana, v demokracii je dokonce nepřípustná
- Porušování principu rovnosti před zákonem
- Občané omezení imunity žádají
- Absurdnost celoživotní procesní imunity - imunita má sloužit k ochraně výkonu mandátu, ne na ochranu osoby
Argumenty proti omezení imunity:
- Obava ze zastrašování a účelového zadržování poslanců
- Česká demokracie není natolik vyspělá, aby se poslanci nemuseli obávat zneužití soudní a výkonné moci
- Populismus a mediální zveličování zneužívání imunity, mylná představa o beztrestnosti poslanců a senátorů
- Neodůvodněnost návrhu, neboť v případě skutečné potřeby by komory určitě neváhali s vydáním poslance nebo senátora
- Nekomplexnost a nesystémovost návrhu, neúplné řešení
- Nejde o výsadu, ale o potřebnou ochranu spojenou s některými funkcemi
- V některých případech je třeba porušit například dopravní předpisy
- Nikdy nedošlo k rozhodnutí ve prospěch obviněného
- Snaha o zastrašení opozičních poslanců
- Imunita je princip vycházející z dělby moci
- Nezahrnutí jiných skupin lidí používajících imunity
Lukáš Horvatovič, KohoVolit.eu
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Předchozí díly
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 1.
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 2.
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 3.
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 4.
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 5.
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 6.
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 7.
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 8.
