Kdo (ne)chce imunitu? Díl 7.
Snahy o zúžení imnuty se táhnou již od roku 1993 až do současnosti, přičemž z 18 dosavadních návrhů byl úspěšný jen jeden. Nyní leží ve Sněmovně v pořadí devatenáctý pokus o změnu.
Úprava ústavy (článek 27) v otázce imunity zajišťuje českým poslancům a senátorům jednu z nejrozsáhlejších imunit mezi evropskými zákonodárci. Kontroverzní je hlavně celoživotní trestní imunita v případě, že komora, jejímž je politik členem, nedá souhlas k jeho stíhání.
Hlasovat přitom může sám politik, o jehož vydání se jedná. V extrémním případě tak může o svém vlastním vydání rozhodnout sám. Garantována je i imunita za hlasování, za projevy učiněné v parlamentu a přestupková imunita.
V prvních šesti dílech tohoto seriálu jsme dostali až do roku 2009. V sedmém díle se podíváme na další dva návrhy. Byly předloženy v době Fischerovy úřednické vlády. Nešlo však o příliš významné pokusy, které by měly výraznější šanci na úspěch. Obě iniciativy skončily poměrně neslavně.
Rok 2009, předkladatelé Eva Dundáčková (ODS)
Prvním ze zmíněných pokusů byla snaha poslankyně Evy Dundáčkové o prosazení pozměňovacího návrhu změny ústavy, kterým byla zavedena možnost samorozpuštění Poslanecké sněmovny. Pozměňovací návrh měl za cíl úplné zrušení přestupkové imunity.
V hlasování o tomto pozměňovacím návrhu se pro omezení imunity vyslovilo za pouhých 20 poslanců ze 193 přítomných.
Rok 2009, předkladatelé Martin Bursík (Strana zelených) a další
Návrh z dílny skupiny poslanců za Stranu zelených měl za cíl zrušení přestupkové a celoživotní procesní imunitu poslanců a senátorů. Zachována měla zůstat jen tzv. indemnita vztahující se výroky a hlasování v parlamentu.
Úřednická vláda ve svém stanovisku s návrhem souhlasila, avšak vyslovila požadavek, aby byli do úpravy zahrnuti i soudci Ústavního soudu a aby byly upraveny jednací řády obou komor parlamentu.
Daný návrh se však navzdory třem pokusům ani jednou nepodařilo prosadit k projednání v 1. čtení. Do konce volebního období tak zůstal projednán. Proti zařazení do programu jednání nehlasovali kromě poslanců Strany zelených téměř žádní poslanci, pouze při druhém pokusu zařazení podpořila ČSSD.
Hlasování po jménech (poslední pokus)
V dalším dílu se přehoupne do aktuálního volebního období, čímž se zároveň dostaneme na konec tohoto seriálu. Čekají nás poslední dva díly, přičemž v posledním shrneme argumentaci pro a proti omezení nebo zrušení imunity a přineseme přehled, jak se o imunitě hlasovalo.
Lukáš Horvatovič, KohoVolit.eu
Předchozí díly
D K
Svobodní chtějí do Evropského parlamentu?
Strana svobodných občanů bývá často vnímána jako strana euroskeptická. Považují stávající pokus o integraci evropských států za slepou uličku a kritizují demokratický deficit Evropské unie. S čím a hlavně proč vůbec tedy chtějí Svobodní kandidovat do Evropského parlamentu?
D K
Programový manifest ČSSD pro Eurovolby
Přesně 23. a 24. května 2014 proběhnou volby do Evropského parlamentu. Samozřejmě se jich zúčastní jedna z našich největších stran, Česká strana sociálně demokratická. Evropské volby se často nazývají volbami druhé kategorie, kvůli nižší volební účasti. To však stranu neodradilo a mezi své čelní kandidáty zařadila například Jana Kellera a Olgu Sehnalovou.
D K
S rozhodováním v evropských volbách pomůže Volební kalkulačka
Občanské sdružení KohoVolit.eu již tradičně před každými volbami spouští Volební kalkulačku, která pomůže voličům při rozhodování v květnových evropských volbách. Jedná se o internetový test, jenž porovnává odpovědi uživatele na relevantní otázky s názory politických stran a kandidátů.
D K
KDU-ČSL v Evropské unii: Hájíme české zájmy
“Chceme Evropu, která respektuje jedinečnost každého státu i národa a zároveň společně řeší globální problémy. Reguluje jen to, co může poškodit společný zájem – třeba dovoz škodlivých hraček či nekvalitních potravin z Asie”. To jsou slova z předvolebního programu lidovců, které nejlépe vystihují záměr strany ve volbách do Evropského parlamentu. Ty se uskuteční 23. - 24. května 2014.
D K
Předvolební program hnutí Ústvit
Nadcházející volby do Evropského parlamentu se v České republice budou konat 23. a 24. května. Oficiálním termínem pro kandidátské nominace byl 18. březen. Do volebního klání se nakonec přihlásilo 39 různých stran, a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury je jednou z nich.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...