Kdo (ne)chce imunitu? Díl 5.
Snahy o zúžení imnuty se táhnou již od roku 1993 až do současnosti, přičemž z 18 dosavadních návrhů byl úspěšný jen jeden. Nyní leží ve Sněmovně v pořadí devatenáctý pokus o změnu.
Úprava ústavy (článek 27) v otázce imunity zajišťuje českým poslancům a senátorům jednu z nejrozsáhlejších imunit mezi evropskými zákonodárci. Kontroverzní je hlavně celoživotní trestní imunita v případě, že komora, jejímž je politik členem, nedá souhlas k jeho stíhání.
Hlasovat přitom může sám politik, o jehož vydání se jedná. V extrémním případě tak může o svém vlastním vydání rozhodnout sám. Garantována je i imunita za hlasování, za projevy učiněné v parlamentu a přestupková imunita.
V prvním, druhém, třetím a čtvrtém dílu tohoto seriálu jsme dostali až do roku 2001. V pátem díle se podíváme na další dva návrhy.
Rok 2001, předkladatelé Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a další
Na konci roku 2001 podali poslanci tehdejší Čtyřkoalice komplexní návrh ústavní změny, který obsahoval omezení procesní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců na dobu trvání jejich mandátu. Kromě toho také řešil zavedení přímé volby prezidenta.
Vláda ve svém stanovisku vyjádřila několik připomínek. V případě imunity navrhla, že lepší by bylo komplexnější řešení otázky imunity, tedy aby byla zahrnuta i přestupková.
V rozpravě proti návrhu na omezení procesní imunity poslanec Jiří Bílý (ODS) argumentoval tím, že za celou dobu neslyšel, že by Sněmovna při jednání o vydání k trestnímu stíhání rozhodla ve prospěch obviněného. Proto si myslí, že Sněmovna nezklamala a toto právo rozhodovat by jí nemělo být odebráno.
Podle poslance Vojtěcha Filipa (KSČM) šlo v tomto případě o populistický evergreen, jehož úkolem bylo zamaskovat skutečnou potřebu ústavní změny. Na poslance Filipa reagoval jako jeden z navrhovatelů poslanec Karel Kühnl (Unie svobody). Podle něj totiž to, že návrh podporuje velká většina obyvatel země, znamená že je populární a ne populistický, popřípadě špatný. Také vyzval poslance Filipa, ať se k návrhu připojí a je populární spolu s nimi.
Další navrhovatel Cyril Svoboda (KDU-ČSL) argumentoval ve prospěch návrhu tím, že v případě imunity jde o ochranu zastupitelského sboru a ne o výsadu jednotlivce. A proto v případě, kdy nevykonává jednotlivec svůj mandát, musí být podřízen zákonem a jurisdikci jako každý jiný občan a nemůže být vyňat z této pravomoci navždy.
Poslanec Ivan Langer (ODS) zase navrhovatelům vyčítal to, že znění návrhu na omezení imunity není z jejich hlav, ale že ho opsali z komplexního návrhu změny ústavy od poslanců ODS a ČSSD, který předtím sami kritizovali. Podle Langera není špatné se inspirovat někým jiným, ale je třeba se k tomu přiznat.
V hlasování bylo přijato usnesení na zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení.
Hlasování po jménech (Hlasy pro návrh znamenají hlasy proti omezení imunity.)
Rok 2003, předkladatel vláda koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU
V roce 2003 podala vláda komplexní návrh na změnu Ústavy. Ten obsahoval omezení procesní imunity poslanců, senátorů a úsavných soudců na dobu trvání mandátu a přímou volbu prezidenta. Kromě toho přinášel i některé změny v kompetencích prezidenta, premiéra či předsedy Poslanecké sněmovny.
Poslanec Jiří Pospíšil (ODS) v rozpravě návrh řešení otázky imunity podpořil, avšak nesouhlasil s jeho odůvodněním. Podle něj totiž nedochází v případě realizace imunity k nahrazení soudní moci zákonodárnou. Imunita má sloužit jen jako ochrana před zneužitím moci výkonné. V případě, že zákonodárná moc nevydá obviněného poslance nebo senátora, nerozhoduje o jeho vině nebo nevině.
Poslanec Karel Vymětal (KSČM) se obával, že vládní návrh ohrožuje i imunitu týkající se výkonu mandátu. Představoval si dokonce, že v případě schválení tohoto vládního návrhu budou po skončení volebního období čekat na opoziční poslance a senátory před Sněmovnou a Senátem řady policistů. Proto si myslel, že cílem návrhu je zastrašit opozičních poslanců.
Oponoval mu poslanec Jozef Kubinyi (ČSSD), který se nedomníval, že vláda by chtěla svým návrhem manipulovat a zastrašovat opozici. Každý návrh na vydání bývá podrobován diskusi a kromě toho ústavní změny vyžadují třípětinové a ne stojedničkovú většinu. To jsou podle Kubinyiho důvody proč se netřeba podobných věcí obávat. Navíc podle něj existovaly silné signály, že lidé si změnu imunity i volby prezidenta žádají.
Poslankyně Eva Dundáčková (ODS) označila návrh v případě imunity za populistický. Podle ní se totiž ve společnosti mezi občany a novináři vyskytuje mylná představa o beztrestnosti poslanců a senátorů.
Ministr Pavel Rychetský (ČSSD) v reakci na obavu poslance Vymětala reagoval tím, že událost, jakou je odmítnutí vydání poslance nebo senátora, se vyskytuje asi jednou za rok. Proto se není třeba obávat, že by na konci volebního období na poslance a senátory čekaly zástupy policistů.
Poslanec Vymětal pak uvedl jako příklad zneužití výkonné moci kauzu poslance Miroslava Sládka. Ten se kvůli vazbě nemohl zúčastnit volby prezidenta. Proti tomu však vystoupil poslanec Zdeněk Koudelka (ČSSD), podle něhož to byl špatný příklad. Poslanec Sládek byl totiž ve vazbě kvůli tomu, že nerespektoval soudní rozhodnutí a nechodil k soudům, takže si za to mohl sám a nešlo o zneužití moci.
Ve druhém čtení poslanec Vymětal podal pozměňovací návrh, aby se imunita vztahovala na projevy v souvislosti s výkonem mandátu a ne jen na projevy a hlasování v parlamentu. Podle něj to bylo nutné vzhledem k tomu, že poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát i mimo parlament.
V závěrečném hlasování však vládní návrh změny Ústavy nezískal dostatečnou podporu a nebyl schválen.
Lukáš Horvatovič, KohoVolit.eu
Předchozí díly
D K
Volební program pro volby do evropského parlamentu: Česká Pirátská
Česká pirátská strana, neboli jednoduše Piráti se v letošních evropských volbách bude ucházet o posty europoslanců vůbec poprvé. V národním, ale i mezinárodním měřítku se těší značné oblibě hlavně mezi mladými lidmi, které zaujmou moderními tématy týkajících se především využití internetu. A co konkrétně nabízí Piráti ve svém volebním programu?
D K
Jan Keller: Jak se do Evropy volá…
Kampaně před volbami do Evropského parlamentu pomalu vrcholí. Lídr sociální demokracie, sociolog, filozof, publicista a environmentalista Jan Keller říká, “Evropa bude taková, jakou si ji uděláme.” A jakou Evropu tedy nabízí?
D K
Strana pro Evropu: Pojistka DSSS v Eurovolbách
Na kandidátce č. 29 se lze dočíst, že Dělnická strana sociální spravedlnosti je v koalici se Stranou pro Evropu. Koho by ovšem zajímalo, zda je tato malá záhadná strana podle svého názvu pro-evropská, bude zklamán. Vše nasvědčuje tomu, že je spíše pojistkou DSSS v případě problémů s jejím fungováním.
D K
Volební program k volbám do Evropského parlamentu: Strana Zelených
V květnových volbách do Evropského parlamentu Strana Zelených kandiduje v koalici společně s hnutím Změna, se kterým sdílí většinu programových priorit. Pro Zelené to jsou především moderní energetická politika, tvorba nových pracovních míst, kvalita života a genderová problematika. Motem “Česko dopředu”, chtějí Zelení vyjádřit svůj záměr vést aktivní evropskou politiku.
D K
Česká DSSS ztracena mezi parlamenty
“Rozvrácení Evropské Unie zevnitř”, to je heslem, kterým česká Dělnická strana sociální spravedlnosti (v koalici s Strana pro Evropu) vysvětluje svoji kandidaturu do Evropského parlamentu. Ačkoliv je jejich politika jasně proti-evropská, nakolik se jejich program skutečně týká problematiky České republiky v mezinárodní kontextu zůstává otázkou.
Další články autora |
Barbaři na hranicích. Fotky od Hamásu zahanbily západní média
Seriál Pokud vás už válka na Blízkém východě unavuje, podívejte se na fotky ze 7. října loňského roku. Ty...
K romskému chlapci po konfliktu s učitelem jela záchranka. Zasáhla policie
Policie řeší incident, při kterém se v Koryčanech na Kroměřížsku fyzicky střetl učitel s žákem....
Pavel ve volební kampani porušil pravidla, zjistila kontrola. Trestu unikne
Premium Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) nedávno zveřejnil...
Matka žáka přišla do školy na schůzku, na chodbě vlepila učitelce facku
Napadení učitelky základní školy ve Zlíně matkou jednoho z žáků řešili městští policisté. Žena,...
Zemřel český raper Pavel Protiva. Bylo mu sedmadvacet let
V sedmadvaceti letech zemřel raper Pavel Protiva, informovalo hudební vydavatelství Blakkwood, pro...
Při rekonstrukci trati na Václaváku přibyly stožáry, kazí výhled na muzeum
Na Václavské náměstí v Praze se při revitalizaci vrátily tramvaje, jenže přibylo také několik...
Většinu Česka zasáhne v noci a v neděli silný vítr, varují meteorologové
V sobotu v noci a v neděli zasáhne většinu Česka silný vítr. Místy dosáhne až 65 km/h. Ve výstraze...
Na domnělý Žižkův meč se stojí fronta. Lidé si ho mohou prohlédnout jen do neděle
Slavnost k výročí 600 let od úmrtí vojevůdce Jana Žižky z Trocnova se těší velkému zájmu. Před...
TELEVIZIONÁŘ: Kajínek, Ovčáček, Jágr? Jak si sázkaři hrají se StarDance
Skoro až do Vánoc, přesně do finále 14. prosince, mají Kavčí hory o diváky postaráno, v sobotu...