Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 5.

Omezení imunity poslanců a senátorů patří ke změnám ústavy, které „chtějí všichni a přitom nikdo.“ Kdo je předkládal? Jaké argumenty padaly při projednávání? A kdo jak hlasoval? V seriálu článků rozebereme všechny dosavadní návrhy.

Snahy o zúžení imnuty se táhnou již od roku 1993 až do současnosti, přičemž z 18 dosavadních návrhů byl úspěšný jen jeden. Nyní leží ve Sněmovně v pořadí devatenáctý pokus o změnu.

Úprava ústavy (článek 27) v otázce imunity zajišťuje českým poslancům a senátorům jednu z nejrozsáhlejších imunit mezi evropskými zákonodárci. Kontroverzní je hlavně celoživotní trestní imunita v případě, že komora, jejímž je politik členem, nedá souhlas k jeho stíhání.

Hlasovat přitom může sám politik, o jehož vydání se jedná. V extrémním případě tak může o svém vlastním vydání rozhodnout sám. Garantována je i imunita za hlasování, za projevy učiněné v parlamentu a přestupková imunita.

prvnímdruhémtřetím a čtvrtém dílu tohoto seriálu jsme dostali až do roku 2001. V pátem díle se podíváme na další dva návrhy.

Rok 2001, předkladatelé Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a další

Na konci roku 2001 podali poslanci tehdejší Čtyřkoalice komplexní návrh ústavní změny, který obsahoval omezení procesní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců na dobu trvání jejich mandátu. Kromě toho také řešil zavedení přímé volby prezidenta.

Vláda ve svém stanovisku vyjádřila několik připomínek. V případě imunity navrhla, že lepší by bylo komplexnější řešení otázky imunity, tedy aby byla zahrnuta i přestupková.

V rozpravě proti návrhu na omezení procesní imunity poslanec Jiří Bílý (ODS) argumentoval tím, že za celou dobu neslyšel, že by Sněmovna při jednání o vydání k trestnímu stíhání rozhodla ve prospěch obviněného. Proto si myslí, že Sněmovna nezklamala a toto právo rozhodovat by jí nemělo být odebráno.

Podle poslance Vojtěcha Filipa (KSČM) šlo v tomto případě o populistický evergreen, jehož úkolem bylo zamaskovat skutečnou potřebu ústavní změny. Na poslance Filipa reagoval jako jeden z navrhovatelů poslanec Karel Kühnl (Unie svobody). Podle něj totiž to, že návrh podporuje velká většina obyvatel země, znamená že je populární a ne populistický, popřípadě špatný. Také vyzval poslance Filipa, ať se k návrhu připojí a je populární spolu s nimi.

Další navrhovatel Cyril Svoboda (KDU-ČSL) argumentoval ve prospěch návrhu tím, že v případě imunity jde o ochranu zastupitelského sboru a ne o výsadu jednotlivce. A proto v případě, kdy nevykonává jednotlivec svůj mandát, musí být podřízen zákonem a jurisdikci jako každý jiný občan a nemůže být vyňat z této pravomoci navždy.

Poslanec Ivan Langer (ODS) zase navrhovatelům vyčítal to, že znění návrhu na omezení imunity není z jejich hlav, ale že ho opsali z komplexního návrhu změny ústavy od poslanců ODS a ČSSD, který předtím sami kritizovali. Podle Langera není špatné se inspirovat někým jiným, ale je třeba se k tomu přiznat.

V hlasování bylo přijato usnesení na zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení.

Hlasování po jménech (Hlasy pro návrh znamenají hlasy proti omezení imunity.)

Rok 2003, předkladatel vláda koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU

V roce 2003 podala vláda komplexní návrh na změnu Ústavy. Ten obsahoval omezení procesní imunity poslanců, senátorů a úsavných soudců na dobu trvání mandátu a přímou volbu prezidenta. Kromě toho přinášel i některé změny v kompetencích prezidenta, premiéra či předsedy Poslanecké sněmovny.

Poslanec Jiří Pospíšil (ODS) v rozpravě návrh řešení otázky imunity podpořil, avšak nesouhlasil s jeho odůvodněním. Podle něj totiž nedochází v případě realizace imunity k nahrazení soudní moci zákonodárnou. Imunita má sloužit jen jako ochrana před zneužitím moci výkonné. V případě, že zákonodárná moc nevydá obviněného poslance nebo senátora, nerozhoduje o jeho vině nebo nevině.
Poslanec Karel Vymětal (KSČM) se obával, že vládní návrh ohrožuje i imunitu týkající se výkonu mandátu. Představoval si dokonce, že v případě schválení tohoto vládního návrhu budou po skončení volebního období čekat na opoziční poslance a senátory před Sněmovnou a Senátem řady policistů. Proto si myslel, že cílem návrhu je zastrašit opozičních poslanců.

Oponoval mu poslanec Jozef Kubinyi (ČSSD), který se nedomníval, že vláda by chtěla svým návrhem manipulovat a zastrašovat opozici. Každý návrh na vydání bývá podrobován diskusi a kromě toho ústavní změny vyžadují třípětinové a ne stojedničkovú většinu. To jsou podle Kubinyiho důvody proč se netřeba podobných věcí obávat. Navíc podle něj existovaly silné signály, že lidé si změnu imunity i volby prezidenta žádají.

Poslankyně Eva Dundáčková (ODS) označila návrh v případě imunity za populistický. Podle ní se totiž ve společnosti mezi občany a novináři vyskytuje mylná představa o beztrestnosti poslanců a senátorů.
Ministr Pavel Rychetský (ČSSD) v reakci na obavu poslance Vymětala reagoval tím, že událost, jakou je odmítnutí vydání poslance nebo senátora, se vyskytuje asi jednou za rok. Proto se není třeba obávat, že by na konci volebního období na poslance a senátory čekaly zástupy policistů.

Poslanec Vymětal pak uvedl jako příklad zneužití výkonné moci kauzu poslance Miroslava Sládka. Ten se kvůli vazbě nemohl zúčastnit volby prezidenta. Proti tomu však vystoupil poslanec Zdeněk Koudelka (ČSSD), podle něhož to byl špatný příklad. Poslanec Sládek byl totiž ve vazbě kvůli tomu, že nerespektoval soudní rozhodnutí a nechodil k soudům, takže si za to mohl sám a nešlo o zneužití moci.

Ve druhém čtení poslanec Vymětal podal pozměňovací návrh, aby se imunita vztahovala na projevy v souvislosti s výkonem mandátu a ne jen na projevy a hlasování v parlamentu. Podle něj to bylo nutné vzhledem k tomu, že poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát i mimo parlament.

V závěrečném hlasování však vládní návrh změny Ústavy nezískal dostatečnou podporu a nebyl schválen.

Hlasování po jménech

Lukáš Horvatovič, KohoVolit.eu

Předchozí díly

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 1.

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 2.

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 3.

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 4.

Autor: D K | středa 14.12.2011 15:11 | karma článku: 10,41 | přečteno: 577x
  • Další články autora

D K

Volební program pro volby do evropského parlamentu: Česká Pirátská

Česká pirátská strana, neboli jednoduše Piráti se v letošních evropských volbách bude ucházet o posty europoslanců vůbec poprvé. V národním, ale i mezinárodním měřítku se těší značné oblibě hlavně mezi mladými lidmi, které zaujmou moderními tématy týkajících se především využití internetu. A co konkrétně nabízí Piráti ve svém volebním programu?

15.5.2014 v 16:11 | Karma: 7,69 | Přečteno: 561x | Diskuse| Politika

D K

Jan Keller: Jak se do Evropy volá…

Kampaně před volbami do Evropského parlamentu pomalu vrcholí. Lídr sociální demokracie, sociolog, filozof, publicista a environmentalista Jan Keller říká, “Evropa bude taková, jakou si ji uděláme.” A jakou Evropu tedy nabízí?

14.5.2014 v 9:11 | Karma: 11,96 | Přečteno: 1015x | Diskuse| Politika

D K

Strana pro Evropu: Pojistka DSSS v Eurovolbách

Na kandidátce č. 29 se lze dočíst, že Dělnická strana sociální spravedlnosti je v koalici se Stranou pro Evropu. Koho by ovšem zajímalo, zda je tato malá záhadná strana podle svého názvu pro-evropská, bude zklamán. Vše nasvědčuje tomu, že je spíše pojistkou DSSS v případě problémů s jejím fungováním.

12.5.2014 v 16:11 | Karma: 10,80 | Přečteno: 577x | Diskuse| Politika

D K

Volební program k volbám do Evropského parlamentu: Strana Zelených

V květnových volbách do Evropského parlamentu Strana Zelených kandiduje v koalici společně s hnutím Změna, se kterým sdílí většinu programových priorit. Pro Zelené to jsou především moderní energetická politika, tvorba nových pracovních míst, kvalita života a genderová problematika. Motem “Česko dopředu”, chtějí Zelení vyjádřit svůj záměr vést aktivní evropskou politiku.

12.5.2014 v 11:11 | Karma: 10,67 | Přečteno: 481x | Diskuse| Politika

D K

Česká DSSS ztracena mezi parlamenty

“Rozvrácení Evropské Unie zevnitř”, to je heslem, kterým česká Dělnická strana sociální spravedlnosti (v koalici s Strana pro Evropu) vysvětluje svoji kandidaturu do Evropského parlamentu. Ačkoliv je jejich politika jasně proti-evropská, nakolik se jejich program skutečně týká problematiky České republiky v mezinárodní kontextu zůstává otázkou.

8.5.2014 v 16:11 | Karma: 11,82 | Přečteno: 409x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Končí lhůta pro zpochybnění eurovoleb u Nejvyššího správního soudu

22. června 2024  7:21

Voliči a kandidující uskupení mají dnes poslední možnost napadnout výsledky českých voleb do...

NKÚ si posvítí na Úřad práce. Prověří dotace z EU, ale i nemovitosti

22. června 2024  7:03

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) začne letos prověřovat, jak Úřad práce hospodaří s majetkem a penězi...

Policie lže. Přehrát kamery na fakultě před střelbou mohla, ale nepožádala

22. června 2024

Premium Masový vrah David Kozák, který na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zabil v prosinci čtrnáct...

O fotbalové kariéře v Evropě tady sní každý kluk. Jak se loví talenty v Africe

22. června 2024

Premium Od spolupracovníka MF DNES v Africe Sedím se svým kamarádem na tribuně nevelkého fotbalového hřiště v Abuji, hlavním městě Nigérie,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 395
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1168x
Podpořeno fondem Otakara Motejla.

Seznam rubrik