Kdo (ne)chce imunitu? Díl 1.

Omezení imunity poslanců a senátorů patří ke změnám ústavy, které „chtějí všichni a přitom nikdo“ Kdo je předkládal? Jaké argumenty padaly při projednávání? A kdo jak hlasoval? V seriálu článků rozebereme všechny dosavadní návrhy.

Všechny díly tohoto seriálu:

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 1.

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 2.

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 3.

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 4.

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 5.

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 6.

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 7.

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 8.

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 9.

Snahy o zúžení imnuty se táhnou již od roku 1993 až do současnosti, přičemž z 18 dosavadních návrhů byl úspěšný jen jeden. V současnosti leží ve Sněmovně v pořadí devatenáctý pokus o změnu.

Úprava ústavy (článek 27) v otázce imunity zajišťuje českým poslancům a senátorům jednu z nejrozsáhlejších imunit mezi evropskými zákonodárci. Kontroverzní je hlavně celoživotní trestní imunita v případě, že komora, jejímž je politik členem, nedá souhlas k jeho stíhání.

Hlasovat přitom může sám politik, o jehož vydání se jedná. V extrémním případě tak může o svém vlastním vydání rozhodnout sám. Garantována je i imunita za hlasování, za projevy učiněné v parlamentu a přestupková imunita.

V tomto dílu se podíváme na první dva pokusy.

Rok 1995, předkladatelé Anna Röschová (ODS) a další

Prvním pokusem byl návrh na omezení přestupkové imunity poslanců a senátorů. Nebylo totiž jasné, podle jakých zákonů mají být přestupky poslanců a senátorů projednávané. Jejich přestupky se podle tohoto návrhu měly řešit na základě přestupkového zákona.

V rozpravě nezazněly (kromě odůvodnění návrhu) žádná jiná vystoupení pro návrh nebo proti němu. V konečném hlasování se ze 121 poslanců vyslovilo za přijetí jen 24 poslanců. Proti bylo 48 a zbytek se hlasování zdržel nebo se hlasování neúčastnil.

Hlasování po jménech

Rok 1997, předkladatelé Hana Marvanová (US) a další

Druhý pokus byl namířen proti přestupkové i procesní imunitě. Návrh týkající se přestupkové imunity se shodoval s předchozím pokusem. Návrh na omezení procesní imunity požadoval její omezení pouze na dobu trvání mandátu.

Návrhy obou změn byly odeslány vládě k vyjádření stanoviska. K omezení procesní imunity se vyjádřila souhlasně, ale k omezení přestupkové imunity vydala nesouhlasné stanovisko. Kritizovala například to, že by zavedl jiný právní režim pro poslance a jiný pro senátory, což není žádoucí. Nepřípustný byl i zásah do ústavního pořádku předpisem nižší právní síly než je ústavní zákon.

V diskusi zaznělo několik argumentům pro i proti. Podle Hany Marvanové byly výhody, které poslancům imunita přináší, příliš široké a neopodstatněné. Pavel Dostál (ČSSD) zase proti strachu ze šikany poslanců policisty argumentoval tím, že oproti běžným občanům mají poslanci i tak více možností se bránit jako běžní občané.

V rozpravě proti návrhu vystoupil například Milan Loukotě (SPR-RSČ). Ten uvedl, že jejich přijetí umožní zastrašování nebo zadržování poslanců. Pavel Maixner (SPR-RSČ) se zase obával, že demokracie v ČR ještě nefunguje tak dobře, aby se poslanci nemuseli bát zneužití výkonné a soudní moci. Často také zaznívalo obviňování z populismu a mediálního zneužívání imunity.

U obou návrhů bylo odhlasováno, aby byly vráceny k přepracování. Hlasování po jménech (Hlasy pro návrh tedy v tomto případě znamenají hlasy proti omezení imnuity.)

Lukáš Horvatovič, KohoVolit.eu

Dále čtěte

Proč gotická památka ustoupí nákupnímu centru?

Pišme svým zastupitelům!

Kocourkovo majetkové přiznání je bílé jako padlý sníh