Ministr vnitra a policejní prezident se od října dohadují nad reorganizací policie. Kubice Lessyho kvůli vzájemným neshodám dokonce vyzval k rezignaci, ale vypadá to, že v pondělí 5. 12. pánové konečně našli společnou řeč. Přesněji řečeno, Lessy se zavázal k propuštění stovky zaměstnanců policejního prezidia a svého náměstka pro strategie Pavla Osvalda. Co ho k tomu vedlo?
Včera jsme vám zde názorně ukázali, jak by mohla brzy vypadat cenzura Internetu. Podrobnosti čtěte zde. Nyní přinášíme včerejší článek, jak má správně vypadat.
V rozhovoru pro týdeník Respekt ministr vnitra Kubice uvedl, že mu jde zejména o snížení počtu řídících pozic u policie a navýšení výkonných. Také je podle něj třeba, po odlivu zhruba dvou tisíc policistů v letošním roce, „zalátat díry“ na místních úrovních, na základních útvarech, u pořádkové, dopravní a kriminální policie.
Lessy byl 4. 12. hostem Otázek Václava Moravce. Vyjádřil obavu, že dojde-li v roce 2012 k plánovanému snížení počtu policistů ze současných asi 39 tisíc na zhruba 34 tisíc, nebude policie schopna zajistit standardy bezpečnosti, na něž je česká veřejnost zvyklá. Moderátorovu otázku, jestli by v takovém případě policii čekaly zásadní strukturální změny Lessy v podstatě přešel – uvedl pouze, že by muselo dojít k výraznému omezení její činnosti.
Vše závisí na tom, jak se Kubicemu změny ve struktuře a snižování stavu podaří sladit. Je pochopitelné, že Lessymu leží na srdci pokud možno nepřerušené uspokojivé fungování policie. Proč ministru vnitra nakonec ustoupil? Podle předsedy sněmovního branně-bezpečnostního výboru Jana Vidíma policejní prezident uznal, že zodpovědnost za resort nese ministr vnitra (IHNED.cz). Faktem je, že o nějakém názorovém obratu u něj nemůže být řeč. Jak uvedl Český rozhlas, prezidium je už podle něj zeštíhlené dostatečně a pro Osvaldovo odvolání nevidí důvod.
Před nedávnem jsme se z deníku Blesk dozvěděli, že Lessyho náměstek Vladislav Husák se v Obecnám domě sešel s podnikateli Tomášem Hrdličkou a Romanem Janouškem a několika politiky z pražské ODS – z frakce, která nedávno přišla o moc nad pražským magistrátem.
Spolu s nechvalně proslulou schůzkou bývá zmiňována i účast dalšího z Lessyho náměstků Martina Červíčka a jeho partnerky Jany Černochové na oslavě narozenin náměstka ministra financí Zdeňka Zajíčka (ODS). Poslankyní za ODS je i Jana Černochová, která navíc předsedá Podvýboru pro reformu Policie ČR. Ve světle této skutečnosti Červíčkova účast na večírku člena ODS bledne.
Podvýbor pro reformu Policie ČR nefunguje dlouho. Jeho vznik v září 2010 vehementně prosazovala sama Černochová, podle které jde o platformu potřebnou pro jednání mezi sněmovnou a ministrem. Radek John i bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD) považovali zřízení podvýboru za zbytečné (První zprávy.cz).
Vzpomeňme na volbu policejního prezidenta v loňském roce. Občanští demokraté dvakrát obvinili Johna, že výběrové řízení je jen na oko. Nejdřív za předem domluveného kandidáta považovali tehdejšího Johnova náměstka Viktora Čecha, později Lessyho. Těžko soudit, jaké machinace opravdu ovlivnily výběrové řízení. Faktem je, že mezi pěti vhodnými uchazeči o post policejního prezidenta byl i Martin Červíček, a podle Hospodářských novin Černochová veřejně lobbovala v jeho prospěch.
Koncem listopadu Černochová vykázala Lessyho z jednání svého podvýboru, na kterém se projednávaly personální a nákladové škrty u policie. Poslankyně se později odvolávala na nedostatek času a Lidovým novinám objasnila, že podvýbor je neveřejný – hosté se jeho jednání účastní pouze, když je pozve předseda, a Lessyho se prý chystali přizvat jindy. Neměl by mít ale policejní prezident právo účastnit se všech jednání o reformě instituce, kterou řídí? A nemohl by být jeho nový postoj ve sporech s Kubicem výsledkem pozvolného, ale vytrvalého politického tlaku?
V roce 2005 navrhl tehdejší předseda poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek etický kodex poslance Parlamentu České republiky. Podle něj by se měl poslanec zdržet „jakéhokoli jednání, které by vedlo k upřednostnění osobního prospěchu jeho nebo osob jemu blízkých.“ Měl by oznámit „jakýkoliv možný střet zájmů, k němuž při této činnosti může dojít,“ (Plné znění etického kodexu poslance). Jana Černochová je modelový příklad poslance, který nebezpečí střetu zájmů nerespektuje.
Zeptala jsem se Jany Černochové, proč setrvává ve funkci, v níž se těžko může vyhnout podezření, že prosazuje zájmy svého partnera, a tím podkopává důvěryhodnost policie. Zde se na poslankyni Černochovou a další zainteresované politiky, můžete obrátit i vy.
Johana Labanczová, KohoVolit.eu
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Dále čtěte
Kdo kope za developery
Jak se vaří žába aneb příběh hazardu
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 8.
