V únoru tohoto roku rozvířila českou politickou scénu informace o úniku elektronické databáze ODS, která obsahovala kompletní seznam jejich členů včetně osobních údajů. Kdo za tímto únikem stojí?
Od první chvíle byla ústy představitelů ODS a následně i sdělovacími prostředky přisuzována odpovědnost hackerskému sdružení Anonymous a akce tak zapadla do současné doby, kdy zprávy o útocích této skupiny a jejich sympatizantů na různé státní i nestátní cíle po celém světě, v rámci boje proti mezinárodní smlouvě ACTA, jsou takřka na denním pořádku.
Nicméně hned vzápětí se začaly objevovat první pochybnosti o autorství těchto internetových pirátů. Někteří novináři upozorňovali na chybějící typický rukopis Anonymous, a na další nesrovnalosti. Anonymous měli ve zvyku získané informace zveřejňovat na konkrétní stránce (PasteBin.com) a navíc doposud neuváděli citlivé osobní údaje, jejichž únik by mohl jejich majitele poškodit.
V tomto případě ony informace na web zavěšeny nebyly a k dispozici je dostali pouze novináři. Zdálo se tedy podivné, že by tato skupina v případě největší české pravicové strany svůj modus operandi najednou zcela změnila.
(Nicméně novináři, kteří tyto údaje měli k dispozici, stihli vytvořit, aniž by však uvedli nějaká konkrétní osobní data, celkem zajímavou statistiku a také nám podali představu, jak tato databáze vypadala. Tak teď již například víme, že si v ODS o svých členech kromě tradičních věcí jako bydliště či zaměstnání vedou i kolonku pro fajnšmekry o bývalém členství v KSČ.)
Kvůli výše uvedeným nesrovnalostem se začalo logicky nabízet, že celá kauza byla vytvořena samotnou ODS jako jakýsi PR projekt. Tedy snaha udělat z této strany oběť a případně z celé situace vytěžit politické body a moci se prezentovat jako největší tuzemský bojovník proti internetovému desperátství.
A navíc kvůli způsobu fungování hnutí Anonymous, kdy se jak známo nejedná o nějakou organizovanou skupinu v pravém slova smyslu ale spíše o inspiraci strukturou, kdy se za jejich člena může prohlásit prakticky každý a kde, jak název skupiny napovídá, nejsou známi ani mluvčí nebo vůdcové, je tedy víc než snadné na toto hnutí poukázat a z krádeže dat jej obvinit.
V posledních týdnech ale celá aféra nabrala nečekaný směr a ve chvíli, kdy už se z mnoha stran začínalo ozývat, že jsou internetoví „Anonymové“ v celé věci nejspíše nevinně, se inkriminovaná databáze na internetu skutečně objevila a to i s „doznáním“ k autorství ze strany jedné menší skupiny (#TrollSec) spadající právě pod Anonymous.
Ukázalo se tedy, že zřejmě opravdu unikla už v únoru a hackeři si jen dávali na čas s jejím zveřejněním. I přes počáteční nedůvěru to tedy v současnosti vypadá, že ODS byla od úplného začátku skutečně tím poškozeným a její představitelé mluvili pravdu.
V tom případě ale Anonymous bezskurpulentně překročili pomyslný Rubikon. I přes současnou, ve společnosti převládající nechuť k vládní koalici, se v žádném případě takový čin, jakým je zpřístupnění osobních dat desetitisíců lidí, nedá považovat za veřejný zájem, jak bohužel z některých ohlasů také zaznělo.
Konkrétně se jednalo o zveřejněné rodné číslo, datum narození, bydliště, profese a řadu dalších údajů, to znamená telefonní čísla na např. i premiéra Petra Nečase nebo Pavla Béma (i když druhý jmenovaný si po událostech z nedávné doby své telefonní číslo s vysokou pravděpodobností často mění).
Zkrátka únik osobních dat řadových členů, kteří s původním bojem proti smlouvě ACTA, jenž měl být hlavní motivací hackerů, neměli nic společného, není ospravedlnitelný v rámci jakéhokoli politického boje.
Po počátečních pochybnostech a hledání organizátorů úniku v samotné ODS jsme tedy nakonec postaveni před problém internetového politického hackerství v ČR. Jsme svědky začátku nového druhu politického boje?
Jedná se jen o úlet, který nenalezne následovníky nebo o nebezpečný precedent? Budou následovat počítačové útoky na další politické strany, s jejichž programem nebudou jejich původci souhlasit? Bude běžné, že zveřejníme např. adresu našich politických konkurentů? Zvlášť v dnešní době, kdy je v elektronické podobě možné najít všemožné informace o každém z nás, se nejedná o příjemnou představu…
David Plášek, KohoVolit.eu
Líbí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Dále čtěte:
Nadační fond proti korupci: Nebát se a nekrást
Bude financování stran v krajských volbách průhledné?
