Kteří politici sedí ve správních radách univerzit? Co tam dělají? A mají na to kvalifikaci?
Zoufalý nedostatek finančních prostředků, snižující se kvalita, očekávání nástupu slabých populačních ročníků, nejasná a silně kritizovaná koncepce reformy terciárního vzdělávání, dozvuky plzeňské aféry, nejistota a obavy. České vysoké školství je na pokraji krize.
Dnes je možné nastoupit ke studiu na 25 veřejných, dvě státní a více než 45 soukromých vysokých škol či univerzit. Tento stav je nadále neudržitelný a silně přesahuje potřeby České republiky.
David Ondráčka, ředitel české pobočky Transparency International k tomu dodává „Kvalita a celý smysl studia jde úplně do háje a je to obrovský problém. Pokud má 60 procent populačního ročníku titul, nevypovídá to o kvalitě absolventů vůbec nic.“ Nejvyšší představitelé škol, ústy předsedy České konference rektorů, se však k tomuto procesu staví přinejmenším zdrženlivě.
Jak vážně jsou však tyto záměry myšleny? Jaký je vztah politiků a vysokoškolských pracovišť? Míra provázanosti orgánů českých vysokých škol a politických představitelů je alarmující. Proč by se jednotliví straničtí představitelé ucházeli o posty ve správních radách vysokých škol, které by ministerstvo plánovalo sloučit či úplně zrušit?
Pro jeden z nejvíce ekonomicky zaostávajících krajů v Česku, Moravskoslezský kraj, je kvalitní vzdělání základním předpokladem pro zlepšení situace nejen na trhu práce. Zvláště v tomto regionu by měl být důraz na kvalitní řízení a správu tří zdejších univerzit prioritou.
Kdo tedy prostřednictvím členství ve správní radě kontroluje činnost, financování, rozpočet a majetek jednotlivých univerzit v kraji? Lubomír Zaorálek, Mirek Topolánek, Pavel Drobil (Vysoká škola báňská) či Petr Kajnar (Ostravská univerzita a Vysoká škola báňská). Pochybností nad kvalifikovaností těchto osob pro práci ve správní radě vysoké školy může být celá řada. Jaroslav Palas, Zbyněk Stanjura a Kristýna Kočí zase sedí ve správní radě Slezské univerzity v Opavě.
Jaroslav Palas se výrazně zasadil o zastavení výstavby vědecké knihovny v Ostravě a poslanci Pavel Drobil a Kristýna Kočí si prošli od svého zvolení v roce 2010 řadou skandálů. Je v pořádku, aby se tito lidé podíleli na fungování tak vážených institucí, jakými jsou univerzity?
Členy správních rad jmenuje ministr školství ve shodě s rektorem univerzity. Dospějí-li tak významní lidé (ministr školství a rektor univerzity) k výše zmíněným jménům, nezbývá než se zamyslet nad účelem jejich volby.
Je-li oním hlavním důvodem strach z nadcházejících změn ve vysokém školství a snaha zajistit si výhodnější vyjednávací pozici do budoucna, jsou zde vytvořeny ideální podmínky pro krach jakýchkoliv reformních záměrů.
Co konkrétně tito politici ve správních radách univerzit dělají? Kolik za to berou peněz? A mají na tuto práci kvalifikaci? Můžete se jich snadno zeptat kliknutím na odkaz dole. Napište jim!
Michal Kuděla, KohoVolit.eu
