Jak štědrý byl Ježíšek na ministerstvech?

V soukromém sektoru došlo loni k poklesu objemu vánočních odměn. V roce 2011 je mělo dostat jen cca 16% zaměstnanců. Jak je to v sektoru veřejné správy, kde se hospodaří s našimi financemi?

Krize. Dluhy. Úspory. Slova, která nás v poslední době dennodenně straší ve všech novinách a na televizních obrazovkách. Politici nás stále poučují, že je třeba šetřit všude, kde se dá.

V takových dobách by mělo být přirozené, že se jednotlivá ministerstva budou snažit uspořit na různých nákupech a drahých investicích. V nejhorším případě se situace řeší i propouštěním nebo snižováním platů zaměstnanců.

Pracovníky ministerstev by mohla závidět ledajaká soukromá firma. Nejenže v průměru pracují za nižší mzdy, ale zatímco v soukromém sektoru si odměny za dobrou práci zaslouží jen 16% zaměstnanců, na takovém ministerstvu zahraničních věcí si to myslí o 100% pracovníků.

Všech 1750 zaměstnanců tohoto úřadu si před Vánoci rozdělilo balíček v hodnotě 44 milionů korun. To znamená, že v průměru měl mít každý pracovník hezčí svátky o 25 tisíc korun. Pracovití byli loni i zaměstnanci na ministerstvu obrany. Těm loni Ježíšek přinesl odměny ve výši až 130 milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí přerozdělilo 6,77 milionu a ministerstvo školství zase 3 miliony.

V den svého odchodu stihl ještě tehdejší ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) potěšit vedení částkou 454 tisíc. Ti nejvyšší z vedení dostali kompletní 13. plat, ti níže postavení polovinu měsíční mzdy. Ostatní zaměstnanci si rozdělili částku 2 miliony korun.

Všechny resorty se ale svorně shodují na tom, že jejich zaměstnanci si odměny zaslouží. Buď usilovně pracovali na reformách, nebo jednoduše odváděli výbornou práci a bonusové peníze jsou pro ně motivací do budoucna.

Otázkou jen zůstává, zda jsou zaměstnanci opravdu motivováni k lepšímu výkonu, pokud odměnu za nadprůměrně dobře odvedenou práci dostane úplně každý. Nebo opravdu máme na ministerstvech 100% výjimečně pilných pracovníků?

Natália Mičovská, KohoVolit.eu

Dále čtěte

Kdo (ne)poslouchá české ministerstvo pravdy? Díl 3.

Kam s romskými dětmi?

Kdo (ne)chce imunitu? Díl 6.