Dnes vyšla na mnoha zpravodajských serverech tisková zpráva sdružení KohoVolit.eu, která informuje o účasti poslanců na důležitých hlasováních v první polovině letošního roku. Jak taková analýza vzniká?
Účast na hlasování ve Sněmovně jistě není jedinou prací poslance, jedná se však o jednu z nejdůležitějších. Nejenže za ni dotyčný pobírá plat, který se mu nijak nekrátí ani v případě, že se na jednání vůbec neukáže, právě účastí na legislativním procesu poslanec významně ovlivňuje životy každého z nás.
Proto je užitečné podívat se čas od času na "docházku" poslanců na hlasování. A právě takovou analýzu sdružení KohoVolit.eu pravidelně přináší (můžete se s jejími výsledky seznámit zde, zde nebo zde). Letos jsme navíc zpřesnili metodiku analýzy a je užitečné ji přiblížit, abychom snad nemohli být nařčeni, že nadržujeme určité politické straně.
Naše analýza je zveřejňována v době podzimních prázdnin a mezi vánočními svátky. V prvním případě pokrývá první pololetí (od ledna do června) a ve druhém případě druhé pololetí (od července do prosince). Data automaticky stahujeme pomocí softwaru, kterému se říká scraper (může ho použít každý, nachází se zde).
Letos nám v důsledku poruchovosti webu Sněmovny vypadla data z červnových hlasování, do analýzy proto nejsou zahrnuta. Administrátoři totiž změnili strukturu webu a scraper přestal fungovat. Nyní už je chyba opravena a hlasování v červnu budou součástí druhé letošní zprávy.
Použití kratšího období (půl roku) dává poslancům šanci zlepšit svoji docházku. Kdybychom totiž například pokaždé počítali všechna hlasování za celé volební období, pak by poslanec, který se rozhodne polepšit, dostával neustále jen o trochu lepší výsledek. A totéž platí i pro poslance, který se rozhodne svoje povinnosti zanedbávat. V půlročním souhrnu se ale každá změna poslancova chování projeví okamžitě.
Je samozřejmě otázkou, zda počítat účast ze všech hlasování ve Sněmovně. Řada z nich je totiž zcela nepodstatných, letos například poslanci v jednu chvíli hlasovali, zda bude schůze přerušena na dvě minuty. Protože zahrnutí všech hlasování by nebylo příliš smysluplné, rozhodli jsme se identifikovat pouze významná hlasování.
Přesně jde o následující druhy hlasování:
- hlasování o odstoupení od mezinárodní smlouvy;
- hlasování o přijetí usnesení o vyjádření k návrhům aktů a dokumentů Evropské unie;
- hlasování o vrácení návrhu zákona předkladateli k dopracování;
- hlasování o zamítnutí návrhu zákona;
- hlasování o přikázání návrhu zákona výborům;
- hlasování o vrácení návrhu zákona výborům k novému projednání;
- hlasování o pozměňovacím, eventuálním, dodatečném nebo podmíněném návrhu k návrhu zákona;
- hlasování o vypuštění celé části návrhu zákona;
- hlasování o opakování druhého čtení;
- hlasování o usnesení o vyslovení souhlasu s návrhem zákona (pouze ve třetím čtení);
- hlasování o návrhu zákona zamítnutého Senátem;
- hlasování o návrhu zákona vráceného prezidentem republiky.
Lze samozřejmě argumentovat, že i některá jiná hlasování mohou být důležitá (například o zařazení nebo vynechání určitého zákona z programu schůze), posoudit jejich význam v každém konkrétním by ale bylo příliš subjektivní. Domníváme se, že pokud je náplní práce poslance tvorba zákonů, má smysl sledovat hlavně účast na hlasováních o zákonech. V období od ledna do května to bylo 56% ze všech hlasování.
Popravdě řečeno výběr hlasování je jen metodou, jak umlčet kritiky, kteří by analýzu mnohli napadnou pro započítávání nedůležitých hlasování. Na výsledcích totiž výběr mnoho nemění. Jak je vidět z tabulky, výsledek pro strany by byl téměř totožný, kdybychom počítali se všemi hlasováními.
Totéž platí i pro jednotlivé poslance. Například Michal Hašek se účastnil 3% důležitých hlasování a 8% všech hlasování. I ostatním přidá nebo ubere započítání všech hlasování jen pár procent. Změní se sice trochu pořadí poslanců podle účasti, ale na začátku i na konci žebříčku zůstanou stále stejná jména.
Jak je to možné? Poslanci totiž zpravidla vychají celou schůzi nebo její velkou část. Během této doby proběhne celá řada nejrůznějších hlasování, důležitých a nedůležitých. Absence poslance nemá v zásadě žádný vztah k významnosti hlasování, takže se ani neprojeví ve výsledku analýzy. Porovnání obou metodik pro všechny poslance najdete zde.
Dále je otázkou, zda započítávat omluvené absence. Domníváme se, že přehled hlasování by měl být založen na započtení všech absencí, omluvených i neomluvených. Je jistě slušnost, pokud se poslanec řádně omlouvá, to ale nemění nic na tom, že se hlasování neúčastní.
Kdybychom neomluvená hlasování nepočítali, pak bychom nerozeznali poslance, který se účastnil ve 100% případů, od poslance, který se účastnil v 0% případů, ale vždy se omluvil. A to jistě nedává velký smysl.
KohoVolit.eu, podpořeno fondem Otakara Motejla.
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Dále čtěte:
Na Letní filmové škole experti debatovali nelegální sdílení filmů
Díky novému webu jsou veřejné zakázky OPRAVDU veřejné
Nová studie: Občanská společnosti klíčem v boji proti korupci
