EU se v současné době snaží čelit problému tzv. demokratického deficitu pomocí Evropské občanské iniciativy. Její právní rámec nyní prochází Parlamentem ČR. O co jde? A jak to souvisí se smlouvou ACTA?
V zásadě se jedná o zavedení tzv. legislativní iniciativy v rámci EU. V ČR mohou návrhy zákonů předkládat pouze poslanci, vláda, Senát a zastupitelstva krajů. V řadě zemí ovšem mohou zákony navrhovat i řadoví občané pomocí petice.
EU chce tímto nástrojem posílit podíl občanů na demokratickém životě EU. Občané se díky němu budou moci obrátit přímo na Evropskou komisi, aby předložila návrh právního aktu. Zajímavé je, že u nás lidová iniciativa chybí. Lze říci, že po zavedení Evropské občanské iniciativy bude EU v tomto směru ještě demokratičtější než ČR!
Aby byla taková občanská iniciativa úspěšná, musí splnit několik podmínek. Je třeba získat podporu alespoň jednoho milionu občanů EU, přičemž musí pocházet z nejméně jedné čtvrtiny členských států (v současnosti jde o sedm států). Může se to zdát hodně, ale musíme mít na paměti, že EU má přes půl miliardy obyvatel. Jde tedy jen o 0,2 %. Kdyby podobné pravidlo platilo v ČR, stačilo by sebrat jen 20 000 podpisů.
Prohlášení o podpoře iniciativy bude možné sbírat v elektronické i listinné podobě, přičemž a tento sběr by neměl trvat déle než 12 měsíců. Další podmínkou je alespoň minimální organizační struktura. Organizátoři musí vytvořit výbor složený minimálně ze sedmi lidí ze sedmi různých zemí, přičemž by měly jmenovat zástupce, který bude během celého procesu prostředníkem mezi organizátory a orgány EU.
Pro každou zemi je stanoven minimální počet podepsaných osob. Tento počet se získá vynásobením počtu členů Evropského parlamentu příslušné země číslem 750. (Např. pro ČR je to 16 500, pro Polsko 37 500, pro Slovensko 9 750.) Toto množství musí být dosaženo alespoň v jedné čtvrtině zemí. Je zřejmé, že tato opatření mají za cíl zajistit, aby byl návrh přáním opravdu velké většiny obyvatel EU a nikoli například jednoho státu.
Po splnění všech podmínek musí Evropská komise iniciativu zařadit do registru, přijmout organizátory a nechat si vysvětlit problematiku. Pak bude mít Evropská komise tři měsíce na rozmyšlenou. Zavedení možnosti takové iniciativy pro občany EU získává ve světle současných událostí kolem přijímání smlouvy ACTA určitě docela zajímavé rozměry. Proti ACTA se staví lidé z celé Evropy. Organizují protesty, kterých se účastní stovky či tisíce lidí, podepisují se petice.
Pro příklad, na Slovensku se pod elektronickou výzvu pro členy Evropského parlamentu podepsalo od 29. ledna do 9. února celkem 7875, což je množství blížící se minimální hranici stanovené pro Slovensko.
Podle tiskové zprávy České pirátské strany protestovalo v Praze 2. Února minimálně 3 000 lidí a podařilo se nasbírat nejméně 1 500 podpisů pod petici. Přitom další protesty se uskutečnily i v jiných městech a mají pokračovat dál. I v Polsku se masových protestů účastnily desetitisíce lidí. Mapa protestů proti ACTA v evropských městech je opravdu působivá:
I na základě těchto údajů se dá očekávat, že Evropská občanská iniciativa by mohla být důležitým a účinným nástrojem v rukou občanů v opravdu důležitých tématech jako je například ACTA. Pokud se za takový poměrně krátký čas dokázalo zmobilizovat takové množství lidí, je možné sebrat během jednoho roku milion podpisů.
Evropské instituce lze bezpochyby oprávněně kritizovat kvůli demokratickému deficitu. Nelze ale říci, že by se alespoň nesnažily tento problém zmírnit. A díky zavedení Evropské občanské iniciativy možná brzy uvidíme první výsledky.
Lukáš Horvatovič, KohoVolit.eu
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Předchozí díly:
Kdo (ne)chce referenda? Díl 3.
Kdo (ne)chce omezit billboardy?
Poučná diplomová práce poslance Suchánka
