Co chce a nechce Josef Dobeš

Nepokoje, protesty, přednášky, diskuse. Týden neklidu. Toho všeho jsme nyní svědky v souvislosti s připravovanou reformou vysokého školství. Za poslední dny se začaly ledy trochu hýbat. Otázka zní: správným směrem?

Na hlavu ministra školství Josefa Dobeše (VV) se toho za poslední dobu sneslo hodně. Studenti, akademici a opozice ostře nesouhlasí s reformou a dávají to patřičně najevo. Celý týden probíhaly po celé zemi přednášky, diskuse, pochody a jiné akce, které měly jedno společné - odpor k připravované reformě.

Dobešův "ústupek"

Ministr se rozhodl tlaku veřejnosti ustoupit a navrhl protestujícím jakýsi kompromis. V pondělí, 27.2., na své tiskové konferenci představil návrh, který plánuje předložit vládě. Školné, které je právě medializované jako největší kámen úrazu, by se platit nemělo. Místo něj si mají připlatit studenti, kteří studium prodlužují, nebo ti, kteří se rozhodnou pro dvě školy. Studenti, kterým je jedna škola málo si budou muset sáhnout do kapsy a vylovit z něho částku až do 26 tisíc korun ročně.

V současnosti je možné prodloužit studium o jeden rok bezplatně. Jako ministr na besedě poznamenal: "máme nejdelší bezplatnou dobu studia v Evropě. Je asociální, aby lidé platili z daní za vysokoškoláka, který pak vydělávají víc." Nově by zdarma bylo jen prvních šest semestrů bakalářského a deset semestrů magisterského studia. Výši poplatku za delší studium by si určovaly samotné vysoké školy. V současnosti se tento poplatek pohybuje na škále od 10 tisíc (na humanitních oborech) do 24 tisíc korun (na přírodovědných oborech) za semestr.

Studenti by také platili poplatek za každý semestr, tzv. "zápisné". Zápisné se bude platit při zápisu do studia a při vstupu do každé jeho další části, to je zpravidla semestru," uvdelo k tématu ministerstvo školství.

Reakce na návrh

Právě zápisné je věc, na kterou zareagovala negativně opozice, iniciativa Za svobodné vysoké školy, jakož i někteří koaliční partneři. K ostatním návrhům se místopředseda České konference rektora, Ivo Mathé, vyjádřil takto: "Asi by to nebyla žádná katastrofa. Bylo by to sice nepříjemné pro studenty, který si prodloužuje studium z objektivních důvodů - třeba jsou v zahraničí na programu Erasmus a tam není kompatibilní studijní plán a podobně. Ale chytrý, dobrý student to zvládne."

Z opozičních řad se ozývají negativní ohlasy právě na semestrální poplatky. Stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) poznamenal, že tento návrh finančně nepomůže vysokým školám a naopak studentům způsobí problémy. Prohlásil, že "tento návrh je pouze jinou formou školného, ​​kdy můžem v budoucnu očekávají skokové navýšení těchto částek."

Podobný postoj zaujala iniciativa Za svobodné vysoké školy. Poukazují na fakt, že ministr zatím nevyjasnil, zda se zavede možnost finančních půjček, či stipendií. "Odložené školné se mávnutím kouzelného proutku proměnilo v neodložené zápisné ...," řekl člen iniciativy Michal Uhl. "Jediným pro nás přijatelným ústupkem (ministerstva) je stáhnutí věcného záměru z legislativního procesu a jeho zásadní přepracování v dialogu s akademickou obcí," dodává Uhl.

Trochu odlišný pohled mají i koaliční partneři TOP09 a ODS. Předsedkyně a místopředseda školního výboru ve Sněmovně, Anna Putnová (TOP09) a Walter Bartoš (ODS), připomínají, že v programovém prohlášení vlády se jasně hovoří o zpoplatnění vysokého školství. Jiné řešení bude muset ministr Dobeš vyargumentovat a zdůvodnit zejména po ekonomické stránce. Putnová tvrdí, že připravovaný návrh by byl pro školy administrativní zátěží.

"Problém není jen reforma, ale přístup ministra!"

Vysoké školy a univerzity tvrdí, že si velmi dobře uvědomují potřebu reforem. Sama Karlova Univerzita již v minulosti navrhovala zavést zápisné. Jakub Fišer, předseda Rady vysokých škol tvrdí, že problém je v ministrovi. Po dlouhých a opakovaných jednáních se prý kompromis črtaly. "Pak ale přišla další verze, kterým se velmi blížila té první. Výsledky průběžná diskuze byly hozeny pod stůl a ministr zpracoval verzi zcela jinou, které už neprojednal," dodal.

Rektor Univerzity Karlovy, Václav Hampl, souhlasí s názorem, že reforma je šitá příliš horkou jehlou. "Otázka zvýšení finanční spoluúčasti studenta je vysoce závažná a přistupovat k ní metodou takového volného ohňostroje nápadů, jeden den tak, druhý den jinak, není přeci jen asi úplně dobře."

Jde jen o peníze?

Problémem protestujících nejsou jen peníze, jak se to často prezentuje v médiích. Problémová se zdá být i ta část reformy, která mění jmenování do správních rad vysokých škol. Třetinu má navrhovat ministr, třetinu rektor a třetinu senát. Tím se podle protestujících zvyšuje politizace akademické půdy a přítomnost představitelů byznysu. Dobeš se na své tiskové konferenci bránil, že Rady jsou politizovány již dnes (o současné přítomnosti politiků ve správních radách hovoří náš předešlý článek).

V tomto směru by se nový návrh neměl nijak lišit od toho starého. Ministr slibuje, že akademické svobody nebudou nijak omezeny, ba naopak, autonomie škol se posílí. Náměstek Ivan Wilhelm k tomu dodává, že "Evropská univerzitní asociace hodnotila 28 zemí z hlediska autonomie a samosprávy vysokých škol. V tomto hodnocení zajímá Česká republika 22. místo. Přední místa obsadily země, ve kterých jsou již reformy zavedeny a jejichž vysoké školy se i v jiných hodnoceních umístily excelentní. To znamená, že tato míra autonomie zřejmě podporuje excelenci v hlavních činnostech vysokých škol."

Natália Mičovská, KohoVolit.eu

Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.

Dále čtěte:

Kdo (ne)chce referenda? Díl 5.

Analýza hlasování v Národní radě SR v letech 2010-2012

Názorové testy pomohou Slovákům vybrat, koho volit