V Síni slávy Českého olympijského výboru má své místo i bývalý hráč Sparty

Vladimír Miko, významný československý stolní tenista a trenér, dosáhl mnoha úspěchů včetně zlatých medailí na mistrovstvích Evropy a bronzu na mistrovství světa. Po kariéře vedl československý národní tým.

Stolnětenisová ikona a trénérská osobnost

Vladimír Miko, narozený 22. března 1943 v Krupině, zahájil svou stolně tenisovou kariéru v klubu STO Tatran Krupina. V roce 1957 se připojil k pražské Spartě, kde pod vedením Ladislava Štípka a Ludvíka Vyhnanovského rychle stoupal k vrcholu. Jeho kariéra byla plná významných úspěchů na národní i mezinárodní úrovni.

Dvojnásobný mistr Evropy

V roce 1967 získal Miko bronzovou medaili ve čtyřhře na mistrovství světa ve Stockholmu s Jaroslavem Staňkem. Na mistrovství Evropy v roce 1964 v Malmö triumfoval ve čtyřhře a v roce 1966 v Londýně získal zlato ve smíšené čtyřhře s Martou Lužovou. Na evropských šampionátech si také připsal tři stříbrné a jednu bronzovou medaili.

Úspěchy na národní scéně

Na domácí scéně byl Vladimír Miko devítinásobným mistrem Československa a získal 15 titulů ve dvouhře. Jeho dovednosti a taktické myšlení ho činily jedním z nejlepších hráčů své doby. Při svém angažmá ve Spartě navíc klubu pomohl ke čtyřem klubovým titulům v letech 1958-1962.

Trenérská síň slávy Českého olympijského výboru

Po skončení aktivní hráčské kariéry se Vladimír Miko stal trenérem. V letech 1971 až 1973 působil jako trenér v Lucembursku, kde získal cenné zkušenosti. V roce 1973 převzal funkci reprezentačního trenéra Československa, a přestože byl ještě aktivním hráčem, dokázal své svěřence dovést k mnoha úspěchům. Pod jeho vedením získali českoslovenští hráči na světových šampionátech v Kalkatě a Pchjongjangu bronzové medaile.

Mezi jeho největší trenérské úspěchy patří zlaté medaile Milana Orlowského na ME 1974, zlaté medaile Ilony Uhlíkové a Milana Orlowského na ME 1980 a zlaté medaile Jindřicha Panského a Marie Hrachové na ME 1986 v Praze. Miko byl také u dalších významných úspěchů československých hráčů, kteří pod jeho vedením dosáhli vynikajících výsledků na evropských i světových šampionátech.

Jeho přínos pro československý stolní tenis jako trenéra byl obrovský, což bylo uznáno i uvedením do Trenérské Síně slávy Českého olympijského výboru v roce 2018.

Z hráče trenérem a zpět

Stolní tenis je jedinečný sport, který umožňuje hráčům pokračovat v soutěžení bez ohledu na věk. Vladimír Miko je toho skvělým příkladem. Po úspěšné kariéře jako hráč se přeměnil na trenéra, avšak jeho vášeň pro hru ho nakonec vedla zpět k aktivní účasti. Po založení klubu KT Praha se stal aktivním členem týmu a se stoupající úrovní soutěží se zaměřil na čtyřhry.

Tato vytrvalá účast i v pokročilém věku ilustruje Mikovu neustálou vášeň pro stolní tenis a jeho oddanost tomuto sportu. Jeho příklad inspiroval mnoho dalších hráčů, aby si zachovali lásku k tomuto sportu po celý život, což ukazuje, že oddanost stolnímu tenisu nezná věkové omezení.

V jednu chvíli sparťan, v srdci Dukla

Vladimír Miko byl také vášnivým fanouškem fotbalu, s blízkými vazbami na Duklu Praha. Zemřel po dlouhé nemoci 30. prosince 2017 ve věku 74 let. Jeho odkaz žije dál jako inspirace pro nové generace stolních tenistů, a to nejen díky jeho sportovním úspěchům, ale i díky jeho přínosu jako trenéra a mentora.